Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Nejasnosti kolem vodního kanálu blokují územní rozvoj na Moravě
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | Právo | Jiří Novotný, Martina Šaradínová | 10. 3. 2003] [tisk]
Budoucnost kanálu Dunaj-Odra-Labe je stále velkou neznámou, přestože stavbu této středoevropské vodní cesty předloni oficiálně schválila česká vláda. Odpůrci i stoupenci kanálu, jehož část už na počátku minulého století začal na Zlínsku budovat Tomáš Baťa, se proto shodují v tom, že rozhodnutí by mělo padnout co nejdříve, protože nejasnost kolem výstavby tohoto složitého dopravního systému blokuje územní plánování v centrálních oblastech Moravy, tedy ve svém důsledku celý regionální rozvoj.
Na rozdíl od Zemanova kabinetu přitom v současné koaliční vládě shoda při posuzování užitečnosti projektu nepanuje. Zatímco například ministerstvo pro místní rozvoj i ministerstvo dopravy jsou pro zachování trasy kanálu v územních plánech, tak jak to rozhodla vláda Miloše Zemana, aby to neznemožnilo případnou realizaci projektu, ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) považuje kanál nejen za nepotřebnou, ale přímo za škodlivou stavbu. "V situaci, kdy je nevyužitá nákladní železniční doprava a existují i jiné vodní cesty napříč Evropou, není nutné v Česku budovat takovou vodní cestu," zdůrazňuje ministr Ambrozek, podle kterého by kanál narušil chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a Poodří a oblast od Uherského Hradiště až k Hodonínu.
Kanál by přišel na 300 miliard
Ekonomové jsou zajedno v tom, že odhadované náklady - kolem 300 miliard korun - tvoří zatím překážku, kterou česká ekonomika hned tak nepřekoná, přestože vůli vystavět vodní magistrálu projevilo také Rakousko a souhlasí i Polsko. "Trasu kanálu sice v souladu s usnesením vlády hájíme, jeho vybudování však není aktuální záležitostí," řekla však v pátek Právu tisková mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Jak zdůraznila, nároky na přepravu zboží mezi jihem a severem Evropy jsou dostatečně řešeny investicemi do rozšiřování dálniční sítě a modernizace transevropských železničních koridorů. Totéž Právu potvrdil tiskový mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Petr Dimun: "MMR respektuje usnesení vlády, aby trasa kanálu Dunaj-Odra byla ponechána v územních plánech. Snažíme se pouze prosadit, aby kraje měly při rozhodování o tom větší pravomoc než dosud."
Nejednota i v krajích
Jenomže to je podle krajských úřadů právě to, co v praxi neplatí. Podle hejtmanů moravských krajů se o věcech souvisejících s projektem, jako je například oznámení o připravovaném podpisu dohod ČR se Slovenskem a Rakouskem, dovídají jako poslední. "Nic o tom nevíme. Pokud se však dopad smluv vztahuje na náš kraj, měli bychom být do projednávání vtaženi," soudí hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (KDU-ČSL), který, stejně jako celé krajské vedení, je proti realizaci kanálu. "Nepovažujeme jej za něco, co by přispělo k rozvoji kraje. Jeho budoucnost vidím v něčem jiném. Navíc by v každém případě šlo o velké riziko pro životní prostředí," dodal hejtman. Podle něj by však mělo ohledně průplavu padnout konečné rozhodnutí, protože plán na jeho výstavbu blokuje řadu podnikatelských aktivit v regionu. Vedení Zlínského kraje zatím zůstává v otázce podpory či odmítání projektu nevyhraněné. "Tvoříme si na tuto věc teprve názor. Je jasné, že z hlediska dopravy by to velmi pomohlo, může to přinést řadu dalších pozitiv, ale je třeba dbát i na možné ekologické dopady. Právě o nich jsme nedávno mluvili třeba i s rakouským velvyslancem při jeho návštěvě kraje. Jsme připraveni o projektu diskutovat," tlumočil stanovisko vedení Zlínského kraje mluvčí krajského úřadu Patrik Kamas.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu