Stavba dálnice paradoxně může pomoci krajině [plný text článku | kategorie: Dálnice – D47 | MF Dnes | kub | 11. 3. 2003] [tisk] Stavby dálnic bývají strašákem pro ochránce přírody. Ostravsku by ale paradoxně v jistém směru mohla dálnice D 47 pomoci: má totiž pohltit část hald, jež hyzdí okolí Ostravy či Třince. Haldy, jež deformují krajinu ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace, obsahují z velké části hutní odpad - strusku. Právě tu je možné zpracovávat na náhražku přírodního stavebního kameniva. Jen gigantická halda v Ostravě-Hrabové obsahuje šest milionů tun hutních odpadů. Do roku 2007 má úplně zmizet, na jejím místě bude podle ostravského územního plánu les. ”Kdyby se letos začala stavět dálnice, budeme schopni hrabovskou skládku zlikvidovat o dva roky dřív, než se původně plánovalo,” řekl Vladimír Macura, ředitel společnosti Heckett Multiserv, která struskové odpady z Hrabové skládky zpracovává. Osmdesátikilometrová dálnice D 47 je schopna pohltit několik milionů tun kameniva. ”Rozhodně by spotřebovala takový objem, který odpovídá celé dnešní haldě v Hrabové, a k tomu navíc ještě miliony tun dalšího materiálu,” řekl ředitel Macura a dodal, že na kamenivu ze strusky stojí například i všechny ostravské hypermarkety.
Zpracováním hutních odpadů na kamenivo se na Ostravsku zabývá hned několik firem, jež zaměstnávají desítky lidí. ”Má to několikerý přínos,” říká Lukáš Ženatý z územního odboru ministerstva životního prostředí v Ostravě. ”Jednak se odpad využívá jako druhotná surovina. Na stavby se také nespotřebuje tolik přírodního kameniva, takže se krajina pak nemusí tolik devastovat těžbou. A je tu samozřejmě i ekonomický přínos pro stavebníka - náhradní kamenivo musí být levnější než přírodní.” Jen v Ostravě jsou dnes tři velké struskové haldy, další podobná je v Třinci. Čím víc se tady bude stavět, tím rychleji mohou tato monstra mizet. Náhradní kamenivo ze strusek se ale nevyplatí vozit dál než do sta kilometrů od místa výroby, a tak když se pro ně nenajde uplatnění v regionu, nebude pro ně odbyt vůbec.