Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Výlet do nitra Jizerských hor určitě nadchne náročné i sváteční cyklisty
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR | MF Dnes | Eva Malá | 26. 3. 2003] [tisk]
Frýdlant, překrásné maloměsto s původním středověce rozloženým centrem, vzniklo v druhé polovině 13. století a dnes v něm žije přibližně 8000 lidí. Spousta zdejších památek z něj dělá vděčné výletní místo. Nejatraktivnější je hrad a zámek Frýdlant. Za povšimnutí stojí dále děkanský chrám sv. Kříže s bibrštejnskou a redernskou hrobkou a barokní kostel Máří Magdalény. Na zrekonstruovaném náměstí Tomáše Garika Masaryka stojí novorenesanční radnice, v jejímž druhém patře je umístěno Městské muzeum. Návštěvníky upoutá dům "Na Panské zvůli", kde dnes sídlí banka. Pověst vypráví, že jej nechala na truc měšťanům postavit majitelka panství, Kateřina z Redernu. Ve skutečnosti ale dům patřil purkmistru Zestrmannovi. Po jeho násilné smrti si ho Kateřina pouze přivlastnila. Frýdlantskou zajímavostí je dodnes zčásti zachovalá síť žulových kašniček, roztroušených po ulicích starého města, a pohyblivý betlém Gustava Simona, umístěný ve starobylé chalupě v Zahradní ulici. Krásný pohled na Frýdlant a jeho okolí z ptačí perspektivy zprostředkuje místní rozhledna.
Cyklovýlet z Frýdlantu do Hejnic začíná
Cyklovýlet z Frýdlantu, přes Raspenavu, Hejnice a Heřma-nice zpět do Frýdlantu měří celkem 42,5 kilometru. Ke zdolání středně náročné trasy je třeba mít trekkingové či horské kolo, plno sil, hezké počasí a dobrou náladu. Pak se může člověk z Frýdlantu vydat po cyklotrase č. 3016 do 6,5 kilometru vzdálené Raspenavy. Zde se nachází raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Ma-rie, který byl postaven v roce 1906. Památkou v duchu dávné tradice je zděná stavba Holub-ník. V počtu registrovaných ptáčníků mívala obec primát, v roce 1628 zde na ptáky oficiálně líčilo třináct osob. Nedaleko Raspenavy se nachází přírodní rezervace Vápenný vrch. Je tvořena prvohorním vápencem, částečně přeměněným na mramor, který se v minulosti pálil na vápno. Z Raspenavy vás čeká mírné čtyřkilometrové stoupání podél řeky Smědavy do Hejnic. Město Hejnice vzniklo v roce 1211 a ve své době bylo nejslavnějším poutním místem široko daleko. Dominantní památkou města je barokní chrám Navštívení Panny Marie s gotickou levou částí příčné lodi. Při kostele stojí františkánský klášter a v podzemí je přístupná Clam-Gallasovská hrobka. Nejstarší částí Hejnic je Skalní město. Většinou původní domy se táhnou po levé straně říčky Smědé.
Viničná cesta vede kolem
Jizerskohorských bučin Na křižovatce v Hejnicích musí cyklista odbočit vpravo a jet až do Mníšku po cyklotrase č. 3006. Po necelých 2 kilometrech se dostane do nejpůvabnější části Hejnic, osady Ferdinandov, kde se podařilo zachovat její původní poklidný ráz. Za povšimnutí stojí arboretum pana Eberta, který nashromáždil původní i exotické stromy a minerály zdejšího kraje. Ve Ferninadově končí silnice a dalších 8 kilometrů až do Oldřichovského sedla pojedou výletníci křivolakou lesní cestou, jež se od pradávna jmenuje Viničná cesta. Na jejím počátku po pravé straně se po pár metrech chůze otevře úchvatný pohled na vodopády Štolpichu. Majestátním vzhledem vás uchvátí mimořádně skalnatý hřeben Srázy, který je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Přibližně v polovině Viničné cesty se po pravé straně nachází mohutná žulová skála - Skalní hrad. Jsou na něm nepatrné zbytky středověkého strážního hradu. Lesní cesta končí u restaurace Hausmanka. Zde je třeba odbočit vlevo a po silnici č. 22 sjet do Oldřichova v Hájích.
Z Oldřichova v Hájích pokračuje pouť zpět do Frýdlantu
Z Oldřichova v Hájích čekají na člověka příjemné 3 kilometry do Mníšku, kde je možno se napojit na silnici č. 13. Na ní je třeba dbát silničních předpisů, neboť tento úsek cesty je místem častých dopravních nehod. Po zdolání takřka čtyřkilometrového kopce zvaného "Albrechťák", jehož vrchol je v nadmořské výšce 550 metrů, čeká prudké klesání až do vsi Heřmanice. V ní je jedinečná přírodní památka, Kodešova skála. Ta je tvořená čedičovými pravidelnými sloupky poskládanými do varhan. Zkamenělé varhany můžete spatřit také v obřím starém lomu, kam je ovšem vstup možný pouze na vlastní nebezpečí. V okolí Heřmanic byla donedávna provozována jedna z mála úzkorozchodných tratí. Do války se napojovala na dodnes fungující trať ze Žitavy do letoviska Oybin. Pak vede cesta podél polských hranic po cyklotrase č. 3039 do Kunratic a odtud se cyklista po pouhých 4 kilometrech dostane do výchozího místa výletu, Frýdlantu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu