ČESKO: RÁJ OJETIN [plný text článku | kategorie: Automobilismus – ČR | Reflex | Vojtěch Štajf | 27. 3. 2003] [tisk] Dovozci i tuzemští výrobci automobilů a motorových vozidel se v čase daňových přiznání komplexně ohlíželi za výsledky minulého roku. Celkem se u nás vyrobilo 456.721 motorových vozidel. Přestože to znamená meziroční pokles o 3,3 procenta a domácí prodej poklesl dokonce o 9,7 procenta, není nutné bít na poplach. Prosperita automobilového průmyslu u nás ale významně ovlivňuje mnoho jiných oborů výroby a - do důsledků vzato - celé národní hospodářství. Už proto stojí za povšimnutí jeden specifický problém, který automobilový trh u nás významně ovlivňuje.
Bilancovali totiž i sousedé. A na výroční tiskové konferenci Německého svazu automobilového průmyslu (VDA) ve Frankfurtu nad Mohanem se rozdával sborník Ekonomická situace automobilového průmyslu v roce 2002. Na straně 27 si tam můžeme přečíst, jak export ojetých osobních automobilů podpořil domácí (německý) trh: "Export ojetých osobních vozů působil jako stimulátor trhu v roce 2002. Od ledna do října 2002 bylo vyvezeno 622.200 ks, tj. o tři procenta více než ve stejném období roku 2001. Hlavním odbytištěm s podílem 58,1 procenta zůstala východní Evropa. Dovezla 361 500 vozů (+5 procent)." NĚKOLIK ČÍSEL
K 31. 12. 2002 bylo v ČR registrováno celkem 3.648.905 osobních automobilů v průměrném věku 13,72 roku. Vozidla starší než 13 let (to je do roku výroby 1990) tvoří téměř polovinu (1.800.900 ks = 49,35 %) tohoto vozového parku. Od počátku roku 1991 do konce roku 2002 bylo přitom do České republiky dovezeno 1.268.712 ojetých osobních automobilů a tuzemské prodeje nových osobních vozidel za toto období činily 1.515.778 kusů. Z porovnání údajů o registracích vozidel pak vyplynulo, že zhruba u 375.000 dovezených ojetin zřejmě vůbec nedošlo k jejich přihlášení do provozu v ČR. Tuzemští producenti aut i oficiální zástupci zahraničních značek u nás už delší čas vedou spor s dovozci ojetých aut a veřejně i lobbistickými postupy usilují o to, aby se pravidla pro dovoz takových vozů i jejich uvedení do provozu v ČR zpřísnila. Tlak zřejmě zintenzívní také díky tomu, že v roce 2002 bylo v ČR "zobchodováno" celkem 273 .284 osobních automobilů, z toho 147.818 nových a 125.466 ojetých. Podíl ojetých tak dosáhl 45,91 %, což je nejen absolutně nejvyšší počet za posledních pět let, ale i výrazně největší podíl ze zemí visegrádské čtyřky. VELKÝ BYZNYS
Členské podniky Sdružení automobilového průmyslu ČR - nejen automobilky, ale celá škála subdodavatelů - se na průmyslové výrobě státu podílejí více než 16 %. Zmíněnou provázanost kondice automobilovému průmyslu s celkovou situací národního hospodářství ale nevyčerpává jen tohle samo o sobě už úctyhodné číslo. Připočtěte oblast prodeje a servisu - samotní výrobci a subdodavatelé podle SAP v současnosti zaměstnávají 92 tisíc pracovníků. Přidáme-li k tomu i segment prodeje a návazného servisu, vytváří autoprůmysl asi 400.000 pracovních míst, tedy šanci pro obživu přibližně osmi až devíti procent práceschopného obyvatelstva ČR. Autoprůmysl u nás stejně jako jinde ve světě je také jedním z nejvýznamnějších zadavatelů reklamy. Z tuzemského ročního obratu reklamních a PR agentur (přes 15 miliard Kč) pochází z oblasti autoprůmyslu přinejmenším pět procent. Na druhou stranu si jako spotřebitelé určitě rádi zachováme možnost koupit si finančně dostupnější ojeté vozidlo.
Fandové mnoha kultovních zahraničních značek mají smutnou jistotu, že na nový vůz takové třídy jim kapsa nikdy stačit nebude. Zastánci individuálních dovozů ojetin tak tvrdí, že právě existence této možnosti a konkurence širokého sortimentu nabídky v autobazarech je pojistkou proti pokušení výrobců nových aut zvyšovat ceny svých produktů. Ostatně, obraty v největších autobazarech u nás se už také pohybují v miliardách korun a význam tohoto segmentu obchodu nelze podceňovat stejně jako vliv i sílu jeho představitelů. Možná i proto je ČR ve středoevropském regionu stále ojetinám otevřená nejvíc. Zmíněná fakta vám mohou pomoci udělat si vlastní názor na to, zda jsou obě strany v tomto úsilí vedeny jen svým sobeckým zájmem. Současná česká legislativa řeší dovoz ojetých vozidel a likvidaci autovraků v zásadě dvěma právními normami - zákonem č. 56/2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a zákonem o odpadech č. 185/2001.
Oba zákony a příslušné prováděcí vyhlášky se diskutovaly za poměrně značného zájmu médií, také díky nátlakovým akcím podnikatelů, jejichž aktivity by byly normami v určitém znění ohroženy nebo značně limitovány. Je celkem pochopitelné, že výrobci a dovozci nových automobilů v České republice se v této chmurné situaci snaží na stagnujícím trhu alespoň omezit konkurenci ojetých vozů. S blížícím se předpokládaným vstupem ČR do Evropské unie se návazně na směrnici EU 2000/53 připravuje novelizace zákona o odpadech, který má svou samostatnou část - autovraky. Tato novelizace, připravená ministerstvem životního prostředí ke schválení vládou ČR, však budí nevoli u výrobců vozidel, protože podle jejich názoru není plně v souladu s požadavky směrnice EU č. 2000/53 a do jisté míry neguje systém nakládání s odpadem ze silničních vozidel nastartovaný v ČR nyní platným zákonem o odpadech.
Výrobci žádající větší přísnost při dovozu ojetin argumentují kromě jiného razantním postupem slovenských úřadů. Tam podle údajů Združenia automobilového priemyslu SR platí následující pravidla: Dovoz ojetých vozidel je možný až od roku výroby 1996, dovozce platí mimo clo a DPH poplatek 10.000 Sk do tří let věku vozu, za každý rok navíc dalších 10.000 Sk. Dovoz je pak zatížen ještě dalšími poplatky, jež se vztahují na každé dovezené i vyrobené motorové vozidlo, nové stejně jako ojeté: 3000 Sk + asi osm Sk za každý kilogram pneumatik a každý kilogram akumulátoru. Tyto platby jsou určeny tzv. recyklačnímu fondu. Dovozci ojetých vozidel naopak považují svoji činnost za přínosnou, neboť kromě vytváření konkurenčního prostředí také působí na omlazování průměrného stáří registrovaných vozidel. Otázkou tak zůstává, co s celou situací udělá náš případný vstup do Evropské unie.