Bez dálnic musíme zbytečně umírat [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Rovnost | Ondřej F. Vaněk, Hana Šmídová | 11. 3. 2003] [tisk] Špatná práce úředníků, obstrukce ekologů, obcí a majitelů pozemků. To jsou hlavní příčiny velmi pomalé výstavby dálnic v Česku. A to jsou i důvody, proč na silnicích stále zbytečně umírají lidé. Rozvoj silniční sítě v České republice jednoznačně brzdí odpůrci této výstavby. Potvrzuje to i exministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD). Především oni způsobují, že na mapě dálniční sítě v Česku stále místo dostavěných dálnic vidíme velké množství úseků buď rozestavěných, nebo takových, kde se vůbec nezačalo.
"Jsou to i obce, jejich starostové, majitelé pozemků a další, kteří protestují proti tomu, že jim za humny má vést nějaká dálnice. Zdaleka to nejsou jen ekologické iniciativy," řekl Kužvart. S tím souhlasí i exministr dopravy Martin Říman (ODS). Ten navíc tvrdí, že jsou zde nebývalé administrativní bariéry i v porovnání s Evropskou unií. "Dnes se můžou všechny instituce a resorty shodnout, že ta a ta stavba je potřebná, pak přijde jeden úředník ministerstva životního prostředí a jedním bouchnutím do stolu smete vše," konstatoval Říman.
Klasickou ukázkou obstrukcí, které šly od ekologů přes obce až k politickým špičkám, je dálnice D5 z Prahy do Plzně. Zde ekologové odmítali vládou schválenou variantu výstavby. Nakoupili pozemky, kudy měla dálnice vést, a tím zablokovali její výstavbu. Věc šla přes odvolání k soudním verdiktům až k Vrchnímu soudu, který 28. března 2001 rozhodl, že vykoupené pozemky jsou ve veřejném zájmu a mohou být vyvlastněny. I přes tento nález vetoval příslušný zákon ve prospěch ekologů tehdejší prezident Václav Havel. Parlament nicméně jeho veto přehlasoval.
Podle Kužvarta výstavby dramaticky brzdí i špatná práce úředníků na různých úrovních. Uvedl, že vydávají například různá územní rozhodnutí bez toho, aby byly splněny všechny zákonné formality. "Povolovací proces je pak úspěšně napaden tím, komu se nelíbí, že někudy má vést třeba rychlostní komunikace nebo dálnice," řekl. Bude ale hůře. Dosud byly na výstavbu i peníze. Ty ale budou nyní chybět. Téměř bilion korun by si totiž podle studií ministerstva dopravy vyžádal základní záměr modernizace dopravní sítě do roku 2010. Přitom jen vyrovnání zanedbanosti dopravní sítě se v roce 2001 odhadovalo na 350 miliard.
Dálnice a rychlostní silnice v ČR
Dálnice
Celková délka (km)
Dokončeno (km)
D1 Praha – Brno - Lipník
266
230
D2 Brno - Břeclav - Slovensko
61
61
D3 Praha - České Budějovice - Rakousko
172
18
D5 Praha - Plzeň - Rozvadov
148
128
D8 Praha - Ústí nad Labem - Německo
92
52
D11 Praha - Hradec Králové - Polsko
157
42
D47 Lipník - Ostrava - Polsko
109
-
Úsek z nové Vsi do Doksan (16,3 km) v provozu od 18. 6. 2001.
Výstavba úseku přes chráněné České středohoří (16 km) by měla být zahájena v roce 2002