Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

České tepny
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Dálnice – D11, Dálnice – D8, Děti Země | Svět motorů 25. 3. 2003] [tisk]
Stav dálniční sítě v ČR
Zjišťovali jsme, v jakém stavu je výstavba plánovaných úseků dálnic a rychlostních silnic, co ji brzdí a kdy bude dokončena. S dálnicemi a rychlostními silnicemi jsou spojeny přinejmenším tři přívlastky začínající stejnou předponou - nejbezpečnější, nejrychlejší a nejkomfortnější. Čím hustší je síť dálnic, tím více klesají tragická čísla ve statistikách dopravní nehodovosti a rozvíjejí se regiony.Výstavba dálnic a rychlostních silnic v České republice naráží nejen na problémy finanční. O řadu úseků dálnic a obchvatů měst vede stát spor s ekology, městskými částmi i majiteli pozemků. Výstavba některých dálnic je špatně smluvně ošetřena a kvůli sporům se zbytečně prodražuje. Kontrakt na výstavbu dálnice D47 (z Lipníka nad Bečvou k polským hranicím) uzavřený vloni mezi Českou republikou a soukromou izraelskou firmou Housing & Construction (H & C) je dokonce prošetřován policií, úřadem pro odhalování korupce i současným ministrem dopravy Milanem Šimonovským.
Současný stav
Jak jsme na tom dnes? V současnosti je na našem území v provozu 515 km dálnic, 350 km rychlostních silnic a zhruba 55.000 km silnic ostatních kategorií. Síť mezinárodních silnic (označených písmenem E) je dlouhá 2.644 km.Plán rozvoje dálniční sítě do roku 2010 je v současné době splněn z více než padesáti procent. Oproti původním plánům se výstavba dálnic u nás opožďuje, což je zejména zřejmé, porovnáme-li prognózy před několika lety a současnost.
Čeká nás dobudování dalších zhruba 500 km dálnic, což si vyžádá výdaje ve výši několika set miliard korun. Pokud by byl plán splněn, za sedm let by spojení naší republiky s okolními státy mělo být zajištěno jedenácti komunikacemi o dvou a více jízdních pruzích v každém směru. Hustotou dálniční sítě by se pak Česká republika téměř vyrovnala Velké Británii, která je ovšem až na chvostu žebříčku západoevropských zemí (a tranzitní).V porovnání s vyspělými evropskými zeměmi zaostává ČR výrazně ve vybavení silniční infrastruktury kvalitní dálniční sítí a v jejím propojení se sítí sousedních států, což je nezbytné též v souvislostí s plánovanou integrací naší země do Evropské unie.Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 stanoví pro rozvoj následující priority:
* zajištění výstavby silničního okruhu R1 kolem Prahy,
* zajištění další výstavby dálnic D3 a D11,
* zajištění druhého dálničního propojení do Německa dálnicí D8,
* dokončení dálnice D5 výstavbou obchvatu Plzně,
* dosažení kapacitního silničního propojení Brna s Ostravou, včetně propojení na polskou silniční síť.
A jaký je konkrétně současný stav jednotlivých dálnic a rychlostních silnic i plán jejich další výstavby?
D1 - Dálnice Praha - Brno - Lipník nad Bečvou, celková délka 266 km, v provozu 230 km, v přípravě a výstavbě 36 km. Hlavní dopravní tepna ČR má v provozu zatím úsek z Prahy do Vyškova, kde se napojuje na rychlostní silnici R46 ve směru na Olomouc. I letos budou na nejvytíženější dálnici v naší zemi pokračovat opravy menších úseků. Ve výstavbě je úsek dálnice Vyškov - Mořice, který má být zprovozněn v listopadu 2004.
R1 - Silniční okruh kolem Prahy, délka 81 km, v provozu 18,3 km, v přípravě 62,7 km. Silniční okruh kolem Prahy je členěn na celkem 11 úseků, z nichž pouze čtyři jsou zatím v provozu. V současné době se největší spory vedou zejména o úsek mezi Ruzyní a Březiněvsí. Existují návrhy dvou tras, severní a jižní. Zajímavostí jižní varianty je i 1800 metrů dlouhý tunel pod městskou částí Suchdol.
D2 - Dálnice Brno - Břeclav - státní hranice ČR se Slovenskem, celková délka 61 km, v provozu 61 km.Byla stavěna jako důležitá spojnice Prahy s Bratislavou, ale po rozdělení Československa její vytížení prudce pokleslo. Stavbaři plánují výstavbu přeložky v úseku Brno-jih - Blučina.
D3 - Dálnice Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice ČR a Rakouska, celková délka 171 km, v provozu 20,7 km, v přípravě 150,3 km. Kromě projektu D3 existují další dva projekty. Jedním z nich je úprava stávající silnice od Mirošovic až po Tábor zvýšením její kapacity na dvouproudovou komunikaci a její přeložení v okolí vesnic, které současná trasa protíná. Z technických důvodů nepůjde ale o rychlostní silnici. Druhá možnost je prodloužení stávající šedesát kilometrů dlouhé komunikace až na Písek a další napojení až na České Budějovice, zde už ale nebude rychlostní silnice (viz R4). Obě možnosti vyjdou levněji než dálnice v nové trase, po které tolik volají jihočeská města a proti níž protestují města v Posázaví i ekologové.
R4 - Rychlostní komunikace Praha - Příbram - Nová Hospoda, celková délka 89 km, v provozu 41 km, v přípravě 48 km.V úseku Praha - Skalka je silnice čtyř-pruhová, u dvoupruhové přeložky u Milína se rovněž uvažuje o budoucím čtyřpruhovém uspořádání. Připravuje se výstavba úseků Skalka - křižovatka se silnicí II. třídy číslo 118 a Nová Hospoda - křižovatka se silnicí I. třídy č. 20. Ekologové protestují, že by u Mirotic měla komunikace špatný vliv na životní prostředí.
D5 - Dálnice Praha - Plzeň - Rozvadov - státní hranice ČR a Německa, celková délka 148 km, v provozu 128 km, v přípravě 20 km. Na konci letošního roku bude východní a západní část obchvatu Plzně částečně dobudována tak, že umožní odvedení tranzitní dopravy ze západočeské metropole. O úseku obchvatu Ejpovice - Sulkov se vedou letité spory s ekology a některými obcemi. Stále ještě trvá spor o vedení trasy skrz vrch Valík. Na letošní podzim jsou ale již plánovány stavební práce a celá stavba by měla být kompletně dokončena v červnu 2006. Rok předtím by měl již být zprovozněn úsek mezi Rozvadovem a německým Ambergem. Za tři roky a tři měsíce bychom tedy mohli jet po dálnici bez přerušení například z Prahy až do Paříže.
R6 - Rychlostní silnice Praha - Nové Strašecí - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice ČR a Německa, celková délka 167 km, v provozu 28 km, ve stavbě 5 km, v přípravě 134 km.Tato komunikace je v provozu ve čtyřpruhovém uspořádání v úseku Velká Dobrá - Nové Strašecí. V dvoupruhovém uspořádání je hotový úsek Karlovy Vary - průtah po stavbu Karlovy Vary západ. V provozu je také severní obchvat Chebu (I. stavba v polovičním profilu a II. stavba ve čtyřpruhovém provedení). Ve stavbě je pak úsek Kamenný Dvůr - křižovatka Y u Potočiště, který má být uveden do provozu v červnu 2003.
R7 - Rychlostní silnice Praha - Slaný - Louny - Chomutov, celková délka 82 km, v provozu je 17 km, v přípravě 65 km.Úsek mezi Prahou a Slaným je čtyřproudý, zatímco další část od Slaného k hraničnímu přechodu s Německem bude dvouproudá. Rozšíření tohoto úseku pak ovlivní až vytíženost rychlostní silnice.
D8 - Dálnice Praha - Ústí nad Labem - státní hranice ČR a Německa, celková délka 92 km, v provozu 52,3 km, v přípravě 39,7 km.V provozu je zatím úsek Praha - Lovosice. V plánu výstavby jsou úseky Lovosice - Řehlovice a Trmice - hranice s Německem. Problémy jsou s vedením trasy chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, a to i přesto, že ministerstvo životního prostředí schválilo výjimku pro průchod dálnice touto oblastí. Stavba měla být původně zahájena v roce 1999, vzhledem k ekologickým problémům byla odkládána a předpokládá se, že k postupnému zahájení prací by mělo dojít během letošního roku. Její dokončení je zatím ve hvězdách. Utěšovat nás snad může skutečnost, že větší zpoždění je i na německé straně v úseku od státních hranic do Drážďan.
R10 - Rychlostní komunikace Praha - Mladá Boleslav - Turnov, délka 71 km, v provozu 71 km.V současnosti jediná dokončená rychlostní silnice v ČR. V úseku Stará Boleslav - Turnov došlo k rozsáhlé rekonstrukci, která zahrnovala výměnu nevyhovující části živičného povrchu, obnovení silničního příslušenství a opravu mostů.
D11 - Dálnice Praha - Hradec Králové - Jaroměř - Trutnov - státní hranice ČR a Polska, celková délka 154 km, v provozu 42 km, v přípravě 112 km.Na dokončení D11 netrpělivě čekají zejména občané Chlumce nad Cidlinou, ale i dalších obcí, skrz které vede v současnosti přetížená silnice I/11. Co nejrychlejší dostavění je důležité i z hlediska snížení počtu dopravních nehod. Podle studie Stavební fakulty ČVUT totiž znamená zpoždění výstavby D11 o jeden rok 108 lehce, 40 těžce zraněných a 12 mrtvých.
R35 - Rychlostní komunikace Lipník nad Bečvou - Olomouc - Hradec Králové - Turnov - Liberec - Hrádek nad Nisou - státní hranice ČR a Německa, délka 276 km, v provozu 83 km, v přípravě 193 km.Jedna z nejdelších rychlostních komunikací vedoucí severní částí České republiky je v současné době průjezdná v úseku Liberec - Ohrazenice (mimo úseku Radelský Mlýn - Hodkovice nad Mohelkou, který je ve stavbě), Mohelnice - Olomouc a Přáslavice - Lipník nad Bečvou. Obchvat Olomouce bude zprovozněn v letošním roce.
R43 - Rychlostní silnice Moravská Třebová - Brno, délka 70 km, v provozu 0, v přípravě 70 km.Na této rychlostní komunikaci je problematický úsek průchodu této silnice městskou částí Brno - Bystrc, kde je v dotyku s 25 tisícovým sídlištěm a Brněnskou přehradou. Proti této trase se postavila ekologická a občanská sdružení.
R46 - Rychlostní silnice Vyškov - Prostějov - Olomouc, délka 39 km, v provozu 39 km.Důležitá spojnice Olomouce s Brnem je součástí mezinárodní silnice E462 Brno - Krakov, ale po postavení dálnic D1 a D47 bude E462 převedena právě na tyto dálnice. V současné době se jedná o dalším prodloužení R46 tak, aby se stala východní tangentou Olomouce vedoucí z Holic do Šternberka.
D47 - Lipník nad Bečvou - Ostrava - státní hranice ČR a Polska, celková délka 109 km, ve stavbě 4 km, v přípravě 105 km.Stavba dálnice je spojena s řadou nejasností. Zatímco podle původního předběžného projektu vypracovaného Evropskou investiční bankou měla stát 50 miliard korun, konečná cena v současné době zadaného projektu může podle renomované poradenské firmy Mott McDonald vystoupat až na 215 miliard korun.Vláda podepsala bez výběrového řízení smlouvu o výstavbě dálnice s izraelskou firmou H&C, a to podle systému zvaného BOT (Postav - Provozuj - Předej vládě). Naše republika bude splácet výstavbu ve splátkách až do roku 2031.Uzavření kontraktu je spojeno s řadou tajemných skutečností a v mnoha bodech je smlouva pro Českou republiku nevýhodná. Podle časopisu Respekt prošetřuje policie a úřad pro odhalování korupce možnou korupci či zneužití státních financí. Otázka výstavby dálnice D47 byla projednávána na zasedání vlády 19. března. Jednání bylo přerušeno s tím, že ministerstvo dopravy předloží vládě do 31. března realizační dohodu s firmou H&C, a to s výsledky, ke kterým se dospělo k uvedenému dni. "Ministerstvo také předloží možné alternativy realizace výstavby dálnice D47, pro případ, že bychom od smlouvy ustoupili. Podmínkou pro realizaci jiného projektu je však dodržení předpokládaného harmonogramu výstavby dálnice do roku 2009 a projekt musí být také levnější než v případě firmy H&C. Vláda navíc zdůraznila, že výstavba dálnice D47 má stále prioritu," říká Ludmila Roubcová, tisková mluvčí ministerstva dopravy.
R48 - Rychlostní silnice Bělotín - Frýdek-Místek - Český Těšín - státní hranice ČR a Polska, délka 78,3 km, v provozu 35,2 km, ve výstavbě je 8,4 km, v přípravě 34,7 km.Silnice je součástí mezinárodní silnice E462 Brno - Krakov. V provozu jsou úseky Bělotín - Příbor - Rychaltice a Horní Žukov - Český Těšín. Stavba úseku Frýdek - Místek - Dobrá má termín dokončení v únoru 2005. Úsek Český Těšín - Žukov, který odlehčí centru Těšína by měl být v provozu ještě letos. Další plánované úseky budou dostavěny postupně až do roku 2009.
R49 - Rychlostní silnice Kroměříž - Hulín - Holešov - Vizovice - Horní Lideč (hranice ČR a Německa), celková délka 69 km.Stavba v úseku Hulín - Zádveřice byla prohlášena za veřejně prospěšnou stavbu. Pro úsek Hulín - Fryšták je již dokončena potřebná dokumentace a zpracovány hydrogeologické podklady v oblasti pásem vodních zdrojů, kterými bude rychlostní silnice procházet a začátek realizace je plánován na rok 2004. V případě posledního úseku Fryšták - Horní Lideč teprve proběhla územní ochrana.
R52 - Rychlostní silnice Brno - Rajhrad - Pohořelice - státní hranice ČR a Rakouska, celková délka 39 km, v provozu je 25 km. Zatím je v provozu úsek Brno - Pohořelice. Výstavbu další části, která by vedla k hraničnímu přechodu v Mikulově komplikují jednání Česka s Rakouskou vládou kvůli hraničnímu přechodu. Rakousko totiž plánuje do roku 2010 prodloužit svou rychlostní silnici A5 k hranicím, a tak spojit Brno s Vídní.
R55 - Rychlostní silnice Olomouc - Otrokovice - Napajedla - Břeclav, celková délka 103 km, v provozu 2 km, ve stavbě 3 km, v přípravě 98 km.Problematické je vedení této komunikace v tzv. napajedelském profilu mezi Otrokovicemi a Uherským Hradištěm. Úsek je prověřován s cílem nalezení ekologicky nejméně problematické trasy.
Proč stavět dálnice?
Hlavním smyslem výstavby dálnic je zkvalitnění, zrychlení a zlevnění dopravy a odklonění dopravního ruchu z měst a obcí. Naprosto neoddiskutovatelnou předností dálnic je i zvýšení bezpečnosti provozu. Paradoxně dálnice dokáže zlepšit životní prostředí. Je totiž známo, že plynulá jízda ustálenou rychlostí je optimální z hlediska spotřeby paliva. A čím méně paliva se spálí, tím méně škodlivin se z výfuku dostane do ovzduší. Velkým přínosem dálnice je i zvýšení životní úrovně oblasti, kterou vede. Kde jsou dálnice, tam jsou i investice.
Ekologové - ochránci, nebo potížisté?
Rychlejšímu rozvoji silniční a dálniční sítě brání nejen nedostatek peněz, ale i různé ekologické spolky nebo občanská sdružení. Ty se různými způsoby snaží ovlivnit výstavbu. "Naší hlavní prioritou je ochrana životního prostředí a zdraví lidí," tvrdí Miroslav Patrik z jednoho z nejznámějších ekologických hnutí, Děti Země. "Velmi často totiž plánované silnice vedou přes ekologicky citlivé oblasti. Proto se snažíme navrhovat takové varianty, které by byly vůči krajině co nejohleduplnější," dodal.
Jak na to
Na některé lidi však slovo ekolog působí stejně jako červený hadr na býka. Své by o tom mohli vyprávět zejména obyvatelé Plzně, kteří na zahájení výstavby obchvatu kolem města čekali zatraceně dlouhou dobu. Před lety dokonce zablokovali hlavní tah směrem k německým hranicím, aby upozornili na neustálé průtahy výstavby ze strany ekologů. Právě obchvat kolem Plzně byl ukázkou toho, jak se dá výstavba do nekonečna protahovat. Celý spor se točil kolem pozemků u vrchu Valík o rozloze 250 metrů čtverečních, který zakoupilo 96 ekologů. Takže při povinnosti projednávat veškerá úřední jednání se všemi majiteli bylo velmi jednoduché neustále zdržovat řízení. Teprve vyvlastnění pozemků státem umožnilo zahájit výstavbu.
Boj na více frontách
Další známou kauzou je dálnice D8, kde je kamenem úrazu 16 kilometrový úsek z Lovosic do Řehlovic vedoucí přes Chráněnou krajinou oblast České středohoří. I když v tomto případě nese větší vinu na průtahu stavby Ministerstvo životního prostředí (MŽP), neboť během plánování trasy nenechalo vypracovat posudek o vlivu stavby na krajinný ráz. Na to ekologové upozornili a sami nechali tuto studii fakultou architektury ČVUT v Praze vypracovat. Na základě negativního hodnocení vlivu stavby na krajinu proto ekologové připravili vlastní variantu. "Navrhujeme, aby přes centrální část Českého středohoří vedl asi třiapůlkilometrový tunel, který by ochránil krajinný ráz i vzácné přírodní druhy," pověděl nám Miroslav Patrik. "Zabily by se tím dvě mouchy jednou ranou," dodal.
Nápad s delším tunelem se nyní zamlouvá i současnému vedení MŽP. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) však zatím plánuje dva kratší tunely. Jeden dlouhý by stavbu opozdil a prodražil o několik miliard korun. "Dostali bychom se o osm let zpátky," prohlásil Alois Lichnovský z ŘSD.Ekologové také nesouhlasí s úsekem D1 z Vyškova do Lipníku nad Bečvou, konkrétně s trasou přes obec Dluhonice. Námitky mají i k plánované D3 do Českých Budějovic, a to zejména kvůli oblasti Posázaví. Dostavbě D11 brání nesouhlas ekologů s vedením dálnice přes přírodní rezervaci Libický luh, kterým ale trasa prochází jen v délce 40 m. Připomínky mají i k rychlostní komunikaci R35 na Pardubicku a R43 v oblasti Brněnské přehrady.
Nebezpečná frekventovaná místa
Policisté a zkušení řidiči tvrdí, že motoristé mohou nejčastěji očekávat nebezpečné situace na velmi frekventovaných silnicích. To jsou v Čechách a na Moravě prakticky všechny komunikace, které spojují velká centra. Právě tam lze totiž s velkou pravděpodobností očekávat, že některý z motoristů udělá při řízení chybu, která povede k nehodě. Anebo v dopravním provozu zahájí řetězec událostí, končící nakonec ohrožením ostatních. Takovými velmi frekventovanými místy s největším počtem nehod na dálnicích byly v loňském roce podle statistik policie úseky na D1 u odbočky na Říčany a Jesenici (41 nehod), na D5 u hraničního přechodu Rozvadov (85 nehod) a na D8 mezi 7.-8. km před Úžicemi (31 nehod). Ale netýká se to jen dálnic.
Ředitelství silnic a dálnic se snaží přispívat k bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy již při výstavbě komunikací. Jak nám řekla tisková mluvčí Martina Vápeníková, především tím, že je staví v nových trasách vedených mimo obytnou zástavbu. Jak jsme se od ní dále dověděli, mají speciální program, podle kterého budují v rámci zvýšení bezpečnosti na českých silnicích na rizikových křižovatkách kruhové objezdy. Jedním z míst, kde tento systém přispěl k bezpečnosti silničního provozu, je před několika lety postavený kruhový objezd na křižovatce silnic první třídy číslo 33 a 35 (nazývané dříve křižovatkou smrti) na obchvatu kolem Hradce Králové. Před jeho stavbou zde každý rok přišli o život jeden až tři lidé, průměrně dva byli těžce a pět lehce zraněno. K nehodám zde nyní sice dochází dál, ale jejich následkem jsou nanejvýš lehká zranění.

Hustota silniční a dálniční sítě v Evropě

Poznámka: Zpracováno podle Ročenky dopravy 2001,
aktuálnější údaje nejsou zatím k dispozici

Šířka dálnic
Běžná šířka dálnic v ČR je 27,5 m a rychlostních silnic 24,5 m. Je to v zásadě součet šířek všech částí dálnice, to znamená včetně všech pruhů i středního dělicího pásu. Tam, kde se jedná o šest jízdních pruhů dálnice (2 x 3 pruhy), je šířka 34 m.
Trocha historie
Už v roce 1725 byl dán základ vzniku silniční sítě na našem území. Tehdy byla ustavena silniční reparační komise pro řízení silničních prací. V polovině 19. století bylo na území Čech a Moravy vybudováno 3835 km státních silnic.Za první republiky jsme z hlediska hustoty silniční sítě zaujímali čtvrté místo v Evropě. Z prostředků státního silničního fondu bylo v letech 1928-1938 vybaveno 16 % hlavních silnic neprašným povrchem vozovek.V listopadu 1938 padlo první rozhodnutí o výstavbě dálnice. V květnu 1939 byla u Průhonic zahájena výstavba dálnice z Prahy přes Brno na hranice se Slovenskem (měla vést až do Podkarpatské Rusi). Válka výstavbu přerušila a v roce 1950 byla definitivně zastavena.V šedesátých letech se výrazně rozvinula individuální doprava, kapacita silnic byla nedostatečná, a proto bylo nutné naplánovat stavbu dálniční sítě. V roce 1967 byla zahájena výstavba dálnice Praha - Brno - Bratislava. První úsek z Prahy do Mirošovic (21 km) byl uveden do provozu 12. července 1971.Tempo přestavby a výstavby nových dálnic a rychlostních silnic bylo závislé především na množství uvolněných finančních prostředků ze státního rozpočtu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu