Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Michal ucítil zápach ropy
[plný text článku | kategorie: Děti Země | Berounský deník | Petra Šimková | 22. 4. 2003] [tisk]
Katastrofa tankeru Prestige převážejícího ropu u španělského pobřeží vloni na podzim způsobila obrovské škody. Jedenadvacetiletý Michal Matějček z Berouna se vydal jako dobrovolník pomoci s odstraněním škod na pobřeží. Při shlédnutí zpráv oznamujících havárii tankeru Prestige u břehů Španělska si asi každý uvědomil, jaké následky katastrofa přinese. Málokdo by se ale rozhodl vydat se přímo na místo a pomoci s odstraňováním ropy z pláže. Michal Matějček do Španělska odcestoval a podělil se s námi o svůj zážitek.
Co vás vedlo k tomu, že jste se do Španělska vydal?
Přemýšlel jsem o tom, docela mě nápad nadchl. Velmi mě lákalo, že jsem se mohl někam podívat, poznat nové lidi a zároveň přitom rovnou udělat něco prospěšného.
Jak jste se dozvěděl o možnosti pomoci a jak vypadala vaše příprava před cestou?
Do Španělska jsem se dostal prostřednictvím berounských Dětí země, ačkoli k nim nepatřím. Člověk v tísni jim poslal informace o této akci pro pár lidí. Byl jsem náhradník, ale později se místo uvolnilo. To bylo pět dní před odjezdem. Odcestovalo nás padesát dobrovolníků z České republiky, které kontaktoval Člověk v tísni. Byla to první pomoc, kterou tato organizace poskytla západním zemím. Mezi dobrovolníky byli studenti, pracující lidi i nezaměstnaní. Po téměř třídenní cestě jsme dorazili do nejzápadnějšího cípu Španělska, Galície, a zůstali jsme tam deset dní.
Už jste někdy něco podobného podnikl nebo to byla první cesta tohoto druhu?
Podobnou záchrannou akci v rámci nějaké organizace jsem ještě neabsolvoval. Cestoval jsem dost po Evropě, takže pro mne nebyl velký problém sbalit se a za pár dní odjet. Rodiče mi mé nadšení schválili, protože moc lidí se do něčeho podobného nepustí.
Jaké bylo přijetí tamějších lidí? Jak jste se cítil tak daleko od domova v cizí zemi?
Všichni nás přijali velmi mile. Je tam ale trošku problém. Katastrofa má politický podtext. Před volbami se španělská vláda obávala důsledků, a tak odmítla vyslat tanker, který by přečerpal mazut. Chtěla tanker odtáhnout do mezinárodních vod. Ten to ale nevydržel a praskl. Zdejší obyvatelé navíc nesouhlasí s politikou Madridu. Vláda Galícii nepomáhá, na likvidaci následků havárie jí poslala jen vojáky, hmotnou pomoc však ne.
V čem spočívala vaše desetidenní práce a pomoc?
Odjel jsem už s tím, že většina ropných skvrn, které byly na moři, se usadila na pobřeží. To je problém, protože Galície má členité skalnaté pobřeží. Mazut se držel na nepřístupných místech. Pobyt nám zajistil slovenský záchranář Rudolf Štěvuška. Na dva tři dny přijížděli dobrovolníci ze středních škol, kteří čistili pláž tím, že vybírali kousky ropy z písku. Námořníci, španělští záchranáři a armáda nám přidělili úsek na hůře přístupném místě, kde jsme museli lopatkami čistit kameny od ropy. Pracovali jsme od sedmi hodin ráno až do přílivu. Mazut nesměl přijít do styku s kůží, takže jsme všichni stále museli povinně nosit montérky a gumové obleky. Navíc na slunci látka strašně zapáchala.
Byla vaše práce přínosem?
Rozhodně ano. K velikosti katastrofy byly sice výsledky naší práce zanedbatelné, ale smysl akce nepochybně měla. Máte chuť si to zopakovat?
Rozhodně. Jednak bych chtěl pomoci a také místní lidé byli úžasní. Vyzkouším si a poznám zase něco jiného. Koncem dubna se tam vypravím znovu tak na měsíc a půl, tentokrát už jako individuální dobrovolník. Déle to vydržet nejde. Přerušuji studium, takže mi přijde rozumné takto rok využít. Mám zaměstnání a sháním peníze na cestu. Ještě nevím, zda poletím, nebo pojedu autobusem či stopem.
Děkuji za rozhovor.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu