Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Srovnání k poznání a poučení
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR, Dopravní politika – svět | Logistika | Ing. Štěpánka Doležalová | 1. 4. 2003] [tisk]
V roce 2000 podepsal ministr dopravy a spojů ČR a ministryně dopravy, veřejných prací a vodního hospodářství Nizozemska Memoradnum o porozumění mezi ČR a Nizozemskem. Jedním z jeho konkrétních výsledků bylo zpracování společné studie zaměřené na osobní dopravu v těchto dvou zemích. Studie "Learning from each other to improve passenger transport" (Vzájemné se učení zlepšování osobní dopravy) měla za cíl prozkoumat současnou situaci a opatření dopravní politiky v obou zemích a položit základ pro další, detailnější, spolupráci.
Srovnání dopravní situace
Obě země jsou odlišné nejen svými územními charakteristikami (Nizozemsko zabírá poloviční území než ČR, ale zahrnuje 1,5krát větší počet obyvatel), ale liší se především z hlediska ekonomických indikátorů (hrubý domácí produkt na hlavu v roce 1999 byl v Nizozemsku 4x vyšší než v ČR, finální spotřeba domácností na hlavu je v ČR v současné době na úrovni Nizozemska na počátku 70. let). Administrativní struktura je podobná - existuje třístupňový hierarchický administrativní systém.
Doprava a národní ekonomika
Ze srovnání výdajů průměrné domácnosti na dopravu vyplynulo, že v ČR je nejvyšší částka vydávána na jídlo, druhá nejvyšší na bydlení, vodu a energii a třetí nejvyšší na dopravu. Nizozemci utratí nejvíce peněz za bydlení, vodu a energii, doprava je druhou nejdražší položkou. Při podrobnějším zkoumání výdajů na dopravu vidíme, že pomineme-li nákup osobních automobilů, jsou nejdražší položkou nákupů pohonné hmoty. V Nizozemsku stojí benzin 5krát více než v ČR, ale v absolutních podmínkách tato částka tvoří pouze 25 % celkových výdajů. V ČR tvoří tato částka celou třetinu celkových výdajů. V Nizozemsku je tedy provozování automobilu levnější než v ČR.
Dopravní infrastruktura
Délka provozovaných železničních tratí je vyšší v ČR, ale podíl elektrifikovaných tratí je zde mnohem nižší než v Nizozemsku (30 % - 73 %). V Nizozemsku je naopak již od 70. let delší dálniční síť, a to především z důvodu obrovského rozdílu v hustotě obyvatelstva. V ČR žije na větším území menší počet obyvatel, což snižuje rentabilitu dálnic. Přesto se v současné době očekává rozšíření dálniční sítě také v ČR. Jedním z nejvýznamnějších rozdílů je velké rozšíření cyklistické infrastruktury v Nizozemsku. Od roku 1995 zde vzrostla délka cyklostezek z 9 na 20 tisíc km. Investice státu do dopravní infrastruktury tvoří v Nizozemsku přibližně 1,2 % HDP, v ČR jen 0,76 %.
Individuální automobilová doprava
Silniční doprava se stala jedním z největších problémů obou zemí. Např. v Nizozemsku vzrostl počet kongescí od roku 1990 o 160 %. V průměru se jich zde vytvoří měsíčně 1300. V ČR vzrostl počet zácep dramaticky v posledních 10 letech, a to z důvodu narůstajícího počtu osobních automobilů. Počet osobních automobilů v Nizozemsku roste dramaticky od počátku 70. let. V období 1995 - 2030 je očekáván další nárůst až o 80 %. Čísla získaná ze statistik obou zemí ovšem při srovnání ukazují zajímavý jev - počet osobních automobilů na 1000 obyvatel je v obou zemích prakticky stejný. Míra motorizace v ČR je tedy velmi vysoká, pokud ji srovnáme s příjmy na hlavu a s hrubým domácím produktem. Zatímco v ČR je ekonomická situace srovnatelná s Nizozemskem v 70. letech, vlastnictví automobilů dosáhlo holandské úrovně z let 90. Další rozdíl vidíme v míře užívání osobních automobilů. V Nizozemsku ujede 16 mil. obyvatel více než 150 mld. osobokm za rok - v ČR 10 mil. obyvatel 63 mld. Nizozemci tedy jezdí osobními automobily o třetinu více než Češi. To může být způsobeno nižšími náklady na provoz osobních automobilů v Nizozemsku.
Výkony všech druhů osobní dopravy
V obou zemích vzrostl počet osobokm ujetých osobními automobily. V ČR to bylo v období 1994 - 2000 o 23 %, v Nizozemsku za stejné období jen 2 %. Nárůst podobného rozsahu byl v Nizozemsku zaznamenán mezi lety 1975 - 1980. Výkony veřejné dopravy v ČR v období 1994 - 1999 klesly, zatímco v Nizozemsku byly stabilní. Ale nárůst o 13 % mezi roky 1999 a 2000 může ukazovat na nový trend rozvoje veřejné dopravy v ČR v příštích letech. Počet přepravených osob v ČR od roku 1999 pomalu klesá, v Nizozemsku naopak. Ovšem dosažené hladiny jsou extrémně odlišné. Počet cestujících, kteří jsou přepravení veřejnou dopravou, je v ČR asi 3 mld. ročně, v Nizozemsku, které má o 50 % vyšší počet obyvatel, jen asi 1 mld. ročně.
Bezpečnost silniční dopravy
Nejvyšší počet nehod na silnicích byl zaznamenán v Nizozemsku v roce 1972 (3264 úmrtí). V letech 1972 - 1990 se podařilo nizozemské vládě snížit smrtelné nehody, stejně jako počet zraněných, i když tato čísla jsou stále alarmující. V ČR je počet usmrcených osob při nehodách na 100 tis. obyvatel 2x vyšší a počet zraněných na 100 tis. obyvatel je dokonce 4x vyšší než v Nizozemsku.
Znečištění životního prostředí
V obou zemích produkuje doprava významné množství škodlivých emisí, znečišťujících životní prostředí. Nejvyšší rozdíl můžeme vidět v produkci emisí CO2. Přestože v ČR emise v období 1994 - 2000 klesly téměř o 20 %, jejich produkce je stále téměř 3x vyšší, než v Nizozemsku.
Srovnání dopravních politik
V Nizozemsku existuje vyšší integrace mezi územním plánováním a dopravní politikou, a to nejen na úrovni její formulace, ale také ve stádiu implementace. To znamená, že
- nové obytné domy nebo obchodní centra se staví, pokud možno, blízko již existujících dopravních zařízení (železnice, silnice);
- pokud se plánují nové obytné domy a obchodní centra, je nutné, aby byla dopravní zařízení plánována ve stejnou dobu. Při zajišťování spojení velkých příměstských oblastí je preferována železniční doprava;
- pokud je to možné, jsou nové obytné oblasti plánovány a stavěny v blízkosti existujících měst.
V obou zemích je za velmi důležitou považována ochrana životního prostředí před negativními vlivy dopravy. Přesto se zdá, že v Nizozemsku je na životní prostředí kladen větší důraz. Nizozemská politika více zdůrazňuje integrace územního a dopravního plánování, podporu cyklistické dopravy, odrazování cestujících od užívání osobních automobilů, podporu sdílené dopravy a snižování emisí a hluku.
V nizozemském plánování dopravní infrastruktury je na veřejnost nahlíženo jako na nutného účastníka. Veřejnost je povzbuzována k účasti na plánovacím procesu již v jeho počátečních fázích, zatímco v ČR je zapojení veřejnosti do plánovacího procesu poněkud obtížnější.
V nizozemské dopravní politice zaujímá významnější místo bezpečnost na silnicích. Zajištění bezpečnosti je významným úkolem pro veřejnost a politiky, který je brán velmi vážně také obcemi. V ČR jsou samozřejmě také prováděna opatření zajišťující větší bezpečnost na silnicích, ovšem na nehody je nahlíženo spíše jako na nevyhnutelný produkt mobility. Opatření vedoucí ke zlepšení zpětné vazby dopravní politiky byla nedávno provedena v Nizozemsku. Monitorovací systémy poskytují data, která se týkají pokroku v implementaci politiky. Jsou splněny cíle, které byly stanoveny na začátku, je třeba tyto cíle nebo metody jejich plnění upravit?
V ČR se snaží využívat inovativní řešení, především při získávání finančních prostředků. Například dálniční známka. V Nizozemsku se rozproudily velké debaty o těchto finančních zdrojích, ale bude zřejmě těžké je prosadit. Společná studie byla jedním z prvních konkrétních výsledků spolupráce. Při práci na ní byly nalezeny další oblasti, ve kterých budou existující i potenciální problémy řešeny společnými silami.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu