Jiný kraj, jiný terén [plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Internet | Hospodářské noviny | Michaela Fričová | 9. 4. 2003] [tisk] Objevování krás české, moravské a slezské krajiny na kole se v poslední době stává stále více oblíbenou víkendovou činností. Každý kraj České republiky nabízí jiný cykloterén a je možné libovolně měnit kopcovité, rovinaté, lesní či polní trasy. Co vás tedy v jednotlivých krajích čeká? Liberecký kraj
Liberecký kraj je velmi významný z hlediska cestovního ruchu. Tisíce návštěvníků jsou přitahovány rozmanitostí zdejší krajiny, která skýtá mnoho příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. Oblast je navíc obohacena přírodními zajímavostmi, vodními plochami a historickými památkami. Místem mnoha turistických a cyklistických výletů jsou v této oblasti Jizerské hory a Krkonoše. Většina výletů po Jizerských horách začíná a končí v Horním Polubném, do kterého se lze dostat ze silnice Jablonec nad Nisou - Harrachov, v Desné je třeba odbočit na Bílý Potok. Výhodné je dojet ještě 5 km po horské silnici do osady Jizerka, nejvýše položené osady Jizerských hor.
Tip IN: Z nedalekého parkoviště pod Bukovcem můžete vyjet na nenáročný 47km okruh. Trasa vede zpočátku kolem řeky Jizery, která zde tvoří státní hranici. Cesta dále pokračuje kolem obřích balvanů a skalních věžiček, přes Velkou jizerskou louku a nesčetná rašeliniště, z nichž nejznámější se jmenuje Na Čihadle. Odtud si cyklisté vychutnávají sjezd údolím dolů až k Protržené přehradě. Zde je nutné vyrazit směrem vzhůru až k Vlašskému hřebenu, pak Promenádní cestou, která vás dovede až na parkoviště pod Bukovcem. Kdo by ještě neměl kola dost, může vyrazit na menší okruh přes Horní Polubný a Kořenov. Ústecký kraj
Ústecký kraj v poslední době zažívá rozmach turistiky, k němuž rozhodující měrou přispělo otevření nových přeshraničních stezek pro pěší i pro cyklisty. Kraj skýtá mnoho přírodních krás. Zasahují do něj tři chráněné krajinné oblasti - Labské pískovce, Lužické hory, České středohoří a Národní park České Švýcarsko. Po celém území se nachází také mnoho historických památek, hradů a zámků.
Území Lužických hor je velmi rozmanité, od horských partií samotného ještědského hřebene, přes zvlněný terén Ralska až po rovinaté partie. Takže se dá říci, že na své si přijdou jak příznivci nenáročných tras, tak i vyznavači jízdy v drsném terénu. Najdeme tu místa s historií počínající ve středověku (Český Dub), zajímavé přírodní úkazy (Čertova stěna), bývalé vojenské prostory včetně letiště, kde se natáčel film Tmavomodrý svět (Hradčany).
Tip IN: Mezi sopečnými kužely Českého středohoří můžeme absolvovat snadný 40km okruh, během něhož se nám naskytnou úchvatné vyhlídky. Z Lovosic vyjedeme mírně zvlněnou krajinou přes Slatinu až do rodiště fyziologa J. E. Purkyně - Libochovic. Nejatraktivnější pamětihodností je zde původně renesanční zámek s francouzskou zahradou, kde mají své útočiště zámečtí pávi. Stezka vede dál přes vesnici Klapý, odkud si můžeme vyšlápnout na zříceninu hradu Hazmburk s pěkným výhledem. Pokračujeme přes obec Třebenice, kolem Borečského vrchu až k čedičovému kuželu Lovoši. Kdo nechce šlapat nahoru, může jet přímo zpět do Lovosic. Středočeský kraj
Je nejrozlehlejším krajem v České republice, rozprostírajícím se v centrální části České kotliny. Je to různorodý region s převážně venkovským charakterem. Nejvíce navštěvovanou památkou je hrad Karlštejn, ale za pozornost jistě stojí i ostatní památky tohoto kraje, např. hrad Český Šternberk. Nachází se zde i několik chráněných krajinných oblastí jako Křivoklátsko, Český kras, Kokořínsko. Přes území tohoto kraje protékají řeky Labe, Vltava, Jizera, Berounka, Cidlina a Sázava, na jejichž tocích najdete mnoho krásných využívaných rekreačních oblastí, např. Slapskou přehradu.
Tip IN: Jedním z nejhezčích míst v regionu je CHKO Křivoklátsko, kam se můžeme vydat na středně náročný 60km výlet. Začneme v Loděnici nedaleko vesnice Poteplí. Po několika kilometrech se napojíme na značenou cyklotrasu, která nás dovede až do Zbečna. Zde si dopřejeme odpočinek na břehu vodní nádrže Klíčava a pokračujeme přes přírodní rezervaci Brdatka. Za ní nás čeká prudký sjezd do Křivoklátu, kde se jistě zdržíme na hradě. Byl původně vystavěn ve 12. století, od té doby byl mnohokrát přestavěn a opraven. Z Křivoklátu jedeme přes Městečko strmou lesní cestou až na silnici, objíždějící Lánskou oboru. Po ní dojedeme až do Lán, kde byl v roce 1921 přestavěn místní renesanční zámeček na letní prezidentské sídlo. Pokračujeme lesní cestou přes Bratronice a zpátky do výchozího bodu Poteplí. Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj se pyšní řadou hradů (Hukvaldy, Sovinec, Burkviz), zámkem Frýdek či městskou památkovou rezervací v Kravařích. Najdete zde také přírodní rezervaci Polanská niva nebo lázně Darkov. Příjemná přírodní zákoutí lze nalézt kolem řek Morávka, Odra nebo Ostravice. Sportovně a turisticky jsou nejatraktivnější Moravskoslezské Beskydy, Hrubý a Nízký Jeseník. V kraji se také nachází CHKO Poodří, jejíž charakteristickým rysem je 54 rybníků. Území je protkáno turistickými trasami a prochází tudy také četné cyklotrasy.
Tip IN: Kdo se vydá s kolem do této oblasti Moravy, měl by si projet okruh Moravská brána. Trasa měří 67 km a je středně náročná. Začneme v obci Studénka, ve které se od roku 1901 vyrábí železniční vagóny. Pokračujeme přes Bartošovice, kde můžeme na břehu řeky Odry obdivovat technickou památku - vodní mlýn. Projedeme Poodří až do Nového Jičína se starobylým čtvercovým náměstím a renesančním zámkem. Po značené cyklostezce dojedeme do malebného městečka Štramberka, jehož dominantou je válcová hradní věž Trúba. Jen po několika kilometrech dorazíme do Kopřivnice, kde naší pozornosti jistě neunikne Muzeum Tatra. Další zastávkou bude Příbor. Největší zdejší atrakcí je rodný dům Sigmunda Freuda. Odtud jedeme přes Sedlnice a přírodní památku Sedlnické sněženky zpět do Studénky. Cyklostezka Morava
Za samostatnou zmínku stojí dálkové cyklostezky Moravy. Moravská stezka tvoří spolu s Jantarovou stezkou páteř Moravsko-slezských dálkových cyklotras, které protínají Slezsko a Moravu od severu k jihu a jejich celková délka je přes tisíc kilometrů. Tyto cyklotrasy, které se setkávají v Olomouci, mají být v budoucnosti součástí panevropských cyklotras.
Tip IN: Moravská cyklostezka byla slavnostně otevřena 10. června 1998. Celkem měří 293 km. Asi dvě třetiny trati jsou vedeny po asfaltovém povrchu silnic druhé a třetí třídy. Zbývající přibližně třetina trasy vede po zpevněných polních a lesních cestách. Vede podél toku řeky Moravy - od jejího pramene pod Králickým Sněžníkem až k soutoku s řekou Dyjí u Břeclavi. První část cesty značně stoupá přes lázně Jeseník a Lipová, až dosáhne na Ramzovském sedle svého nejvyššího bodu (782 m n. m.). Za Habarticemi pak najednou klesá o dvě stě metrů níže do Hanušovic, odkud pokračuje po rovině Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Přes lužní lesy Litovelského Pomoraví dorazí až do hanácké metropole Olomouce. Přes menší města nás stezka zavede až do "hanáckých Atén" - Kroměříže. V její Podzámecké a Květné zahradě si budete připadat jako v pohádce. Dále pokračujeme do Otrokovic, Uherského Hradiště, projedeme vinnými stezkami Moravského Slovácka a zakončíme pouť v jihomoravské Břeclavi. Vysočina
Kraj Vysočina má v rámci republiky centrální polohu. Jeho povrch je tvořen pahorky a kopci Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším bodem je vrch Javořice (837 m n. m.). Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek. Podle vlastních fyzických schopností můžeme vybírat z nesčetného množství cyklistických tras v celém kraji.
Tip IN: Zdatnější cyklisté jistě podstoupí náročnou, ale impozantní trasu přes tři dominanty Jihlavských vrchů Javořici, Čeřínek a Křemešník. Vyjedeme z Horní Cerekve přes Horní Ves, mineme zříceninu gotického hradu Janštejn až dorazíme k vrchu Javořice. Projedeme kolem přírodní památky Míchovy skály a přírodní rezervace Velkého pařezitého rybníka. Po cestě můžeme zavítat na nedaleký hrad Roštejn, vystavený na skále a pyšnící se krásným historickým interiérem a bohatou obrazárnou. Dále jedeme přes obec Batelov, kolem chráněné oblasti Přední skála až k vrchu Čeřínek, kde se můžeme občerstvit ve stejnojmenné turistické chatě. Pokračujeme turistickou cestou přes Nový Rychnov, která nás dovede až na vrchol Křemešníku. Zde můžeme vystoupat na rozhlednu a těšit se pohledem do kraje. Odtud se pak vrátíme zpět do Horní Cerekve. Královéhradecký kraj
Mezi nejnavštěvovanější místa patří zámek Jičín, Opočno, Rychnov nad Kněžnou, za zhlédnutí stojí i klášter Vrchlabí či pevnost Josefov. Z chráněných krajinných oblastí je zde nejznámější a nejnavštěvovanější Český ráj se skalními městy.
Tip IN: Rozhodnete-li se vyrazit s kolem právě sem, nechte se zlákat na středně náročnou 55km cestu "rájem". Pískovcové skalní věže, prosluněné borové lesy, stinná údolí, průzračné rybníky a siluety hradů na kopcích zajistí z výletu nezapomenutelné zážitky. Rajský okruh začneme ve městě Turnov, odkud se vydáme přes Kacanovy a Žehrov, dále kolem vrcholu Mužský až do Dnebohu. Nad sebou můžeme zahlédnout do skály vytesané Drábské světničky, odkud je nádherný výhled do kraje. U hradu Valečov se znovu napojíme na cyklotrasu, směřující ke Komárovskému rybníku, který přímo vybízí ke koupání. Před námi se tyčí hrad Kost, jehož prohlídku bychom neměli vynechat. Nejzachovalejší gotický hrad v Čechách byl vystavěn ve 14. století na ostrovu pískovcových skal. Velká hradní věž má tvar lichoběžníku, z určitého místa tak můžeme spatřit všechny čtyři rohy věže. Pokračujeme dál přes Libošovice, Pleskotský mlýn a Troskovice až k hradu na sopečném vrchu - Troskám. Zdaleka viditelné věže Panna a Baba patří k nejnavštěvovanějším hradům u nás. Z Trosek jedeme přes Borek a Doubravice až pod zámek Hrubá skála, kde odbočíme ze silnice a pojedeme nádhernou skalní oblastí až do lázní Sedmihorek. Zbývá už jen úsek přes Pelešany zpět do Turnova. Pardubický kraj
Nejznámější památky v kraji jsou zámek v Kladrubech, v Pardubicích a Litomyšli. Různorodé sportovní a turistické vyžití nabízejí také Orlické hory, Žďárské vrchy či Železné hory.
Tip IN: Pro cyklistický výlet jsme zvolili fyzicky a technicky náročnou 54km trasu k hřebenům pod Králickým Sněžníkem. Vyjedeme z půvabného městečka Králíky, kde se dříve těžila železná ruda. Několik kilometrů za městem odbočíme vlevo a jedeme lesnatou a horskou krajinou přírodního parku Králický Sněžník přes Horní Moravu. Na jihozápadním svahu kopce Podbělka se nachází krasová jeskyně s podzemním jezírkem. Na cestě potkáme další krasové jeskyně Tvarožné dílny. Pokračujeme národní přírodní rezervací Králický Sněžník kolem stejnojmenného nejvyššího vrcholu oblasti (1423 m n. m.), kde vydrží sníh osm měsíců v roce. Projíždíme kolem vrcholů Koňský hřbet, Sviní hora a Souš, za nimiž nás čeká nebezpečný sjezd. Dovezeme se do Vojtíškova, kde pokračujeme po cyklotrase přes Vysoký Potok, kolem kopce Lískovce zpět do Králíků. Zlínský kraj
Západní část kraje vyplňuje lesnaté pohoří Chřiby, východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravskoslezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnskovsetínská hornatina. Kromě rozmanité přírodní scenérie se můžeme v kraji setkat s místním folklórem, historickými památkami, lázněmi a vinobraním. K atraktivitě kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná.
Tip IN: Na výlet se vydáme na Radhošť za Radegastem - pánem, ochráncem a symbolem Beskyd. Tato středně náročná trasa je dlouhá 57 km a začíná ve Frenštátu pod Radhoštěm. Přes osady Pleniska a Na Bystrém dorazíme k patě impozantních úbočí Kněhyně, Velké a Malé Stolové. Dále projíždíme přes Ráztoky a Bařiny, odkud vede 15 km dlouhá naučná stezka Radegast. Zanedlouho dojedeme do turistického střediska Pustevny, kde si můžeme dopřát občerstvení. Zde nás čeká výšlap na Radhošť (1129 m n. m.) s nádhernými vyhlídkami. Roku 1868 byl odtud odvezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Na vrcholu je umístěna socha boha Radegasta. Podaří-li se nám obskákat ji třikrát na levé noze, splní nám Radegast tři přání. Z Radhoště se vrátíme na Pustevny a pokračujeme kolem vrcholu Noříčí hora. Zde nás čeká na závěr dlouhý sjezd zpátky do Frenštátu. Olomoucký kraj
V severní části kraje se rozprostírá pohoří Rychlebské hory, přes jeho střední část se táhne Hrubý Jeseník a na východě se nacházejí Oderské vrchy. Kraj protíná Hornomoravský úval, v němž leží centrum regionu - Olomouc. Kraj se pyšní zámky Bouzov, Šternberk a dalšími historickými památkami. Nachází se zde CHKO Litovelské Pomoraví - komplex lužních lesů, luk a tůní mezi městy Mohelnice a Olomouc, který je pravým místem pro cyklistický výlet.
Tip IN: Okružní trasa je nenáročná a měří 33 kilometrů. Vyjedeme z Olomouce, kde naší pozornosti neunikne historické jádro města s katedrálou svatého Václava a orlojem. Jedeme hanáckou rovinou proti toku řeky Moravy. Po pravé straně se rozkládá přírodní památka Bázlerova pískovna a přírodní rezervace Plané loučky. Pokračujeme přes Horku nad Moravou a přírodní rezervaci Panenský les, kde si můžeme odskočit na krátkou naučnou stezku. Ve Lhotě nad Moravou, kde stojí rodný dům Jana Opletala, začíná Litovelské Pomoraví. Cyklistickou stezkou jedeme až do Štěpánova a pokračujeme k přírodní rezervaci Chomoutovské jezero. Projedeme vesnici Chomoutov a míříme zpět do Olomouce. Jižní Čechy
Jižní Čechy jsou turistům zaslíbené. Napočítat všechny zdejší kilometry cyklistických tras by zabralo spoustu času.
Na výlet se můžeme vypravit třeba do okolí Třeboně. Poklidné lázeňské městečko leží v malebné krajině, která je plná rybníků. Na Třeboňsko se hodí ještě jedna ryze cyklistická charakteristika - jezdí se tu téměř výhradně po rovině.
Tip IN: Cesta začíná na náměstí v Třeboni. Ven z města kolem rybníka Svět se vydáte Novohradskou branou, o kousek dál už najedete na naučnou stezku Okolo Třeboně. Je dobře značená a ještě má tu výhodu, že se něco dozvíte. Překonáte Zlatou stoku a cesta vás dovede do Chlumu u Třeboně. Za mostem přes Lužnici se stáčí doleva a vine se po hrázích rybníků Kukla, Nový a Starý Kanclíř. Projedete kolem památníku Emy Destinnové a znovu se ocitnete mezi rybníky. Tentokrát je to Stolec, Vyšehrad a Nový a Starý Vdovec. Ze Staré Hlíny to už není zpět do Třeboně daleko, ale většina cyklistů si dopřává ještě menší zajížďku k největšímu rybníku v Česku - k Rožmberku. Trasa měří 46 km, obtížností se řadí mezi lehčí. Plzeňský kraj
Pokud si pro dovolenou na kole vyberete Plzeňský kraj, jeďte rovnou na Šumavu. Jinde by to byla ztráta času. Připravte se ovšem na to, že tady cyklistika trochu bolí. Jedete totiž do kopců. Nemusíte hned projet celou 240 kilometrů dlouhou Šumavskou magistrálu. Pro začátek stačí něco snazšího.
Tip IN: Třeba vyjížďka k ledovcovému jezeru Laka. Trasa začíná i končí v Železné Rudě, dlouhá je 40 km a obtížností patří mezi ty středně těžké. Ze Železné Rudy se vydáte po cyklostrase 2113 na Debrník. Tady idylka hlubokých šumavských lesů trochu končí, čeká vás těžké pětikilometrové stoupání po červené turistické značce do sedla mezi Polomem a Plesnou. Pak sjedete do bývalé Hůrky a znovu trochu stoupáte k samotnému jezeru. Laka je nejmenší ze šumavských jezer, ale patří mezi ty nejhezčí. Cesta zpět do Železné Rudy po značených cyklotrasách přes Slučí Tah, Starý a Nový Brunst už není tak náročná. Karlovarský kraj
Tahle západní výspa republiky nepatří k hlavním cyklistickým tahákům. Je to vcelku pochopitelné, Karlovarský kraj trpěl a trpí těžbou hnědého uhlí. Ale měsíční krajina, která tu po povrchových dolech zbyla, zase není všude. Kousek od hranic s Německem je několik zajímavých cyklotras, které stojí za to projet.
Tip IN: Na rozjezd můžete zvolit například tu, která vás zavede z Františkových Lázní k bahenním sopkám v chráněné přírodní rezervaci Soos. Trasa je to vyloženě rekreační, jakoby na míru střižená zdejším lázeňským hostům. Dlouhá je jenom 24 km a zvládne ji opravdu každý. Postačí vám i silniční kolo, protože většinou pojedete po zdejších okreskách. Z lázeňského městečka nejdříve zamíříte k rybníku Amerika, pak po zelené na Antonínovu Výšinu. Ve vesnici Žirovnice změníte turistickou značku na červenou a po ní dojedete do Nového Drahova, kde se odbočuje k rašenilišti Soos. Zpět do Františkových Lázní se dostanete přes Třebeň. Jihomoravský kraj
Nejsou tu vysoké hory ani neproniknutelné lesy. Přesto má jižní Morava pro cyklistu své kouzlo. Pěkně vyrovnané vinice, sluncem ozářené moravské vísky, takový je tady pohled z kola.
Tip IN: Tzv. Vinařská trasa už vstoupila do širšího povědomí. Tenhle 52 km dlouhý okruh patří mezi středně těžké, ale po návštěvě vinných sklípků, které cestou potkáte, se může proměnit v opravdové martyrium. Z Bzence vyrazíte do Vracova, kde se nachází muzeum folklóru a krojů. Kdo zrovna nestojí o tuhle prohlídku, může zamířit k rybníku Rašelina. Pak už se cesta stáčí do Vlkoše. První zastávka ve vinných sklípcích, ochutnat jednoduše musíte. Další zastávky rychle přibývají. Ježov a Žeravice, kde mají památník Jana Amose Komenského. Nakonec Polešovice. To ještě zpět do Bzence pořád zbývá asi patnáct kilometrů. Přivede nás do něj značená cyklotrasa č. 47, na kterou se napojíme před Moravským Pískem. Praha
Okolí Prahy je pro pražské cyklisty snadno dosažitelným a vyhledávaným terénem. Mírně zvlněná zalesněná krajina a údolí kolem Vltavy nabízí mnoho možností na jednodenní výlety. Cílem cesty mohou být i vzdálenější místa v okolí Prahy (např. hrady Karlštejn, Jenštejn, Okoř, jeskyně v Koněprusích, Slapská přehrada atd.), odkud je možné vrátit se vlakem. Z Prahy také vede dálková cyklostezka Praha - Vídeň.
Tip IN: Jedna z nejkrásnějších cest na kole přímo v Praze vede Šáreckým údolím, které je nejen nádherným lesoparkem. Trasa je nenáročná a její celková délka měří 28 km. Vyrazíme ze Stromovky, od jejího vchodu u holešovického Výstaviště, podle žlutého cyklistického značení č. 2. Na křižovatce směrem na zoo budeme pokračovat rovně podél trati a dále stoupáme směrem do Bubenče. Zde budeme pokračovat cyklostezkou. Vede ulicí V Šáreckém údolí kolem řady zajímavých usedlostí až do ulice Horoměřické. Dorazíme na rozcestí, kde budeme pokračovat po červeně značené trase až k vodní nádrží Džbán. Dál jedeme stále podél nádrže, kterou budeme mít po levé ruce. Na konci se dáme doprava a vyjedeme na Evropskou ulici, kde budeme pokračovat směrem do centra (doleva). Z hlavní ulice uhneme na světelné křižovatce s ulicemi Vokovická a Veleslavínská (mezi čerpacími stanicemi) doprava. Podjedeme železniční trať a pokračujeme stále Veleslavínskou ulicí až narazíme na značenou cyklotrasu číslo 201. Ta nás zavede do ulice Pod novými lesy a dále přes Evropskou ulici zpátky do Bubenče. Podjedeme železniční most vedle místního vlakového nádraží a navážeme na cyklotrasu, kterou jsme sem přijeli ze Stromovky. Tip
Na Šumavě se konají hned dvě akce, kde si můžete poměřit své síly s ostatními cyklisty. Jedna je určená vyznavačům horských kol, druhá silničářům. V obou případech však nese hlavičku Cyklomaraton Krále Šumavy, který se letos pojede už podesáté. Horská kola startují 24. května 2003. Organizátoři připravili dvě trasy. Náročnější a delší 100km a kratší 68km. Začátek je v 7.30 respektive v 9.00 na náměstí v Klatovech. Startovné činí 550 Kč. O silničního Krále Šumavy se pojede 6. září 2003. Na dvou trasách 150 a 250 km dlouhých. Startovní rošt je opět na náměstí v Klatovech v 6.30. Nezapomeňte na ochrannou přilbu, která je povinná na všech závodech! Kontakt: Josef Krátil tel.: 376 311 381 triatlon@sumavanet.cz, www.sumavanet.cz/ triatlon Informace www.cykloserver.cz www.cyclonavigator.com www.cykloart.cz kola.netix.cz