Stavba dálnic v ČR má často zpoždění a komplikují ji soudní spory [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Dálnice – D8, Dálnice – D11, Dálnice – D47, Děti Země | Dopravní noviny | čtk | 10. 4. 2003] [tisk] Výstavba dálniční sítě v České republice se často potýká s problémy a její postup se proti plánům opožďuje. Výstavbu komplikují především spory s ekologickými či občanskými iniciativami a majiteli pozemků.
Typickým příkladem je stavba dálničního obchvatu Plzně na dálnici D5, o němž ministerstvo životního prostředí definitivně rozhodlo už v roce 1995. Vleklé spory s odpůrci plánované trasy nakonec způsobily, že otevření celého obchvatu se plánuje až na rok 2005.V letošním roce by měl stát prostřednictvím fondu dopravy zvýšit investice do tuzemské dálniční sítě o 3,5 procenta na 8,498 miliardy Kč. Řidiči se však, stejně jako v loňském roce, otevření nových úseků nedočkají. Měl by být pouze dokončen nový most na D8 nedaleko Ústí nad Labem. Stavební práce by měly pokračovat na dálnici D8 Praha-Ústí nad Labem-Německo, na obchvatu Plzně na D5, pražském rychlostním okruhu, dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové a na D3 do Českých Budějovic.
Na dálnici D8 hodlá letos Ředitelství silnic a dálnic zahájit stavby na úseku od Ústí ke státní hranici. Úsek by mohl být zprovozněn v roce 2005. Na tunel Panenská již ŘSD získalo stavební povolení, ekologické sdružení Děti země se však znovu odvolalo. Výstavba průchodu Českým středohořím je tak pozastavena. Původně měla dálnice přes České středohoří stát v roce 2006, ale je pravděpodobné, že se termín nepodaří dodržet.Také zahájení stavby dálnice D11 z Poděbrad do Hradce Králové se kvůli rozhodnutí soudu zdrží nejméně o půl roku. Soud totiž rozhodl, že územního řízení na úseku mezi Libicí nad Cidlinou a Chýští se musí zúčastnit také ekologické iniciativy, které původně Okresní úřad Nymburk z jednání vyřadil. Územní řízení tedy začne úplně od začátku.
Česká vláda minulý týden vypověděla realizační dohodu se společností Housing & Construction o výstavbě dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou na Ostravu. Podle premiéra Vladimíra Špidly by však měla být dokončena v roce 2008, tedy o rok dříve, než bylo plánováno.Současný návrh rozvoje dopravních sítí do roku 2010, tedy i dálnic, schválila vláda premiéra Miloše Zemana v červenci roku 1999. První úsek české dálniční sítě byl otevřen v červenci roku 1971 na trase Praha-Mirošovice v délce 22,6 kilometru. V současnosti čítá dálniční síť v České republice již více než 500 kilometrů, tedy zhruba polovinu z plánované celkové délky dálnic.
Chronologie dokončování jednotlivých úseků dálniční sítě
Rok
Zprovoznění úseků dálnice
1971
zprovozněn první úsek dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi (délka 22,6 km)
1972
úsek D1 Brno - Kývalka
1973
první slovenský úsek dálnice D2 - Bratislava-Malacky
1975
v provozu 85 kilometrů úseků dálnice D1
1980
otevřen celý tah Praha-Brno – Bratislava
1982
úsek D5 Praha - Vráž (9 km)
1984
první úsek D11 Praha - Bříství (20 km) a úsek D5 Vráž - Beroun (5,6 km)
1985
D1 propojena s D5; D2 v provozu z Brna na hranice se Slovenskem (59 km) a dál do Bratislavy (8,4 km); úsek D11 Bříství - Poříčany (7,3 km)
1989
v provozu úsek D5 Praha - Bavoryně (28,7 km)
1990
první úsek D8 Ústí nad Labem-Trmice - Řehlovice (4,5 km) a úsek D11 Třebestovice - Libice nad Cidlinou (15,3 km)
1993
úsek D5 Mýto-Rokycany (14 km)
1995
úseky D5 Bavoryně - Mýto a Klabava - Ejpovice, a tím celá trasa Praha - Plzeň v délce 70,6 kilometru
1996
úsek D8 Úžice - Nová Ves (8,9 km)
1997
úsek D5 z Plzně do Svaté Kateřiny u Rozvadova (62 km); dva dálniční přivaděče na D5 v Plzni; dálniční obchvat Českého Těšína a dálniční most v Ostředku na 34. kilometru dálnice D1
1998
úsek D8 mezi Doksany a Lovosicemi (13,5 km)
2001
úsek D8 mezi Novou Vsí na Mělnicku a obcí Doksany na Litoměřicku (16,3 km)