Hluku přibývá, nedá se před ním utéci [plný text článku | kategorie: Hluk | MF Dnes | Radka Wallerová | 11. 4. 2003] [tisk] Není hlasitější, ale je všudypřítomný. Hluk, který stále více sužuje především obyvatele měst. Lidem hrozí nejen poškození sluchu, ale zejména psychické potíže. Před hlukem se ve městě prakticky nedá utéci. Na ulici jezdí jedno auto za druhým, v kavárně vykřikuje moderátor z rádia a v obchodě hraje zdánlivě tichá, leč neodbytná hudba, která má navnadit k nákupu. "Je to akustický smog," říká o neustálém hluku ušní lékař Jan Adam z Jablonce nad Nisou. Hluku přibývá ve všech rozvinutých zemích - podle výzkumů jeho hladina stoupla za uplynulé století na sedminásobek. Americká Liga sluchově postižených proto již před lety vyhlásila 11. duben za Mezinárodní den hluku. Na jedné straně některých zdrojů rámusu ubývá, například auta jsou stále tišší, na druhé straně jezdí i do míst, kde byl dříve klid.
Nemocné uši i duše Škodí neustálý hluk uším? Podle toho jaký. "Poškození sluchu hrozí třeba na koncertě. Může trvat hodinu, ale když je hodně hlasitý, je to pro uši riziko," tvrdí ušař Adam. Návštěvníkům koncertů se může sluch trvale zhoršit. Slyší hůře či se jim v uchu ozývá šum a pískání. Akustický smog způsobuje spíše psychické potíže. "Vyvolá stres," uvádí stručně lékař. Člověk bývá předrážděný, nesoustředěný, pociťuje větší únavu a bolí ho hlava. Obě rizika kombinuje ten, kdo nesundá z uší sluchátka walkmanů či discmanů - ta navíc přenášejí vibrace přímo na lebeční kost. Rámus se zřejmě podílí také na vzniku některých civilizačních chorob, jako je vysoký krevní tlak či poruchy imunitního systému. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby hluk v bytech nepřesahoval ve dne 40 decibelů. Pokud někdo musí trvale snášet rámus přes 65 decibelů, je už jeho zdraví ohroženo.