Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Zemní plyn zatím nemá v MHD větší uplatnění
[plný text článku | kategorie: Alternativní pohonné hmoty | Hospodářské noviny | Pavel Šmíd | 16. 4. 2003] [tisk]
Dopravní podniky se zdráhají používat autobusy na plyn, protože jsou dražší. Přestože stát finančně podporuje používání stlačeného zemního plynu v městské hromadné dopravě, zájem o provozování ekologických autobusů je mizivý. Situaci zhoršila skutečnost, že zatímco loni podnikatelé dostávali na systém CNG (jak se používání zemního plynu nazývá) dotace, letos jsou pro ně jen půjčky, a to 900 tisíc korun na jeden autobus. Dotace ve stejné výši mohou získat už jen obce v regionech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší. "Vnímám to jako další zhoršení podmínek pro provoz eko-autobusů," prohlásil ředitel osobní dopravy ČSAD Havířov Dalibor Drlík. "Fakt, že dotace mohou čerpat obce, nám nepomůže, protože ty nejsou vlastníky dopravních prostředků a těžko by dotaci přeúčtovaly," míní. Havířovský dopravní podnik patří k největším provozovatelům autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn. Má jich 42. "Poskytovaná půjčka je úročena čtyřmi procenty, splatná pět let s jednoročním odkladem," uvedla mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Králová.
"Pokud by dotaci nezískaly všechny podnikatelské subjekty, došlo by k deformaci tržního prostředí," zdůvodnila změnu finanční podpory. Vloni o ni požádaly jen dva subjekty - ČSAD Bus Ústí nad Labem a společnost First Transport Lines (FTL) z Prostějova. Letos zatím nikdo. Členové Sdružení dopravních podniků ani nepočítají s tím, že by o půjčku žádali. "Šlo by o nesmírně nákladný projekt, o kterém musí rozhodnout vlastníci dopravních podniků, tedy města," uvedl výkonný ředitel sdružení Antonín Macháček.
"Autobusy s naftovými motory, které splňují kritéria normy EURO III, jsou k životnímu prostředí také dostatečně šetrné," zdůraznil. Pohon zemním plynem však produkuje podle hygieniků ve srovnání s naftou řádově méně oxidů dusíků a až tisíckrát méně pevných - zčásti karcinogenních - látek. Zavádění zemního plynu v MHD vázne i na nedostatku vozů a jejich ceně. Zatímco naftový autobus stojí zhruba 3,5 miliónu korun, za ten s motorem na zemní plyn zaplatí podnikatel nejméně o polovinu více. V Česku dnes jezdí jen asi sto takových vozů, takže se ani plynařům nevyplácí stavět čerpací stanice. "Promrhali jsme spoustu času, zatímco Evropa pochopila význam zemního plynu v automobilové dopravě," míní Zdeněk Halada, jeden z průkopníků ekologických pohonů. "Evropská komise přijala program, podle kterého by mělo do roku 2020 jezdit v zemích EU deset procent motorových vozidel s pohonem na zemní plyn. Nám však podobný projekt schází," řekl.

Srovnání provozu autobusů na různý pohon

Návratnost při zavedení plynového autobusu (60 000 km ročně) méně než 3 roky, úspora nákladů při desetileté životnosti plyn. autobusu zhruba 1,1 miliónu korun (pramen: Jamot, a. s.).
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu