Jezy mají silné odpůrce [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Blesk | Karel Rouč | 23. 4. 2003] [tisk] Nesplavné Labe nás oddělí od Evropy, tvrdí zástupce hejtmana. Mělké a kamenité dno Labe mezi Ústím a státní hranicí již desítky let omezuje vodní dopravu. U Hřenska je často nutné část nákladu překládat a řadu týdnů bývá plavba zastavena úplně. Plánované jezy, které by zvedly hladinu Labe, však nemají vyhráno.
"Zajištění splavnosti Labe je nutné pro udržení našeho dopravního spojení s Evropou. Většina západních zemí tuto ekologickou a levnou formu dopravy využívá a podporuje. U nás však hrozí, že budeme od evropské říční sítě odstřiženi," obává se Jaroslav Foldyna, zástupce ústeckého hejtmana. Stavba dvou jezů na dolním úseku řeky u Malého Března na Ústecku i Prostředního Žlebu na Děčínsku se připravuje již dlouhá léta. Projekty se několikrát objevily na papíře i maketách a opakovaně byly odkládány a měněny. Kromě technických a finančních problémů má stavba silné odpůrce mezi ekologickými aktivisty. Mariánu Páleníkovi, řediteli Přátel přírody z Ústí nad Labem, vadí, že jezy a zvýšená hladina Labe ohrozí přírodu v labském údolí. Dotknou se nejenom chráněného území Labských pískovců a národního parku České Švýcarsko, ale ohrozí mimo jiné čerstvá bobří sídla mezi Děčínem a Ústím.
Stavba podle něj nemůže dostat výjimky ze zákona o ochraně přírody: "Žijeme-li v právním státě, výstavba jezů na dolním Labi není možná," vysvětlil Páleník, a jak dodal, investor potřebuje tři výjimky od ministerstva životního prostředí, dvě stanoviska už byla vydána a jsou nesouhlasná.
Páleník také polemizuje s předpokládanými náklady stavby ve výši 6,2 miliardy: "Nejvyšší kontrolní úřad před rokem odhadl náklady na bezmála 9 miliard korun. Ceny však rostou, osobně jsem přesvědčen, že by náklady překročily deset miliard," soudí Páleník. Podle něj by se takové prostředky daly lépe využít při protipovodňových opatřeních na horním Labi.