Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Gordické uzly (nejen) české dopravy
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR | Haló noviny | Jan Zeman | 2. 5. 2003] [tisk]
Bez dopravy není moderní lidská existence možná, požadavek moderní dopravy (přepravy) se bere jako samozřejmý. Co je ale moderní doprava není snadné vymezit. Zatím o něm vesměs rozhoduje bezohledné lobbování v Praze i Bruselu. Moderní doprava stojí jistě na vysoké rychlosti a nízké ceně. Tyto dva základní parametry stojí do značné míry proti sobě, takže jsou pro různé druhy dopravy značně rozdílné. Doprava má dopravně zpřístupnit všechna obydlená území. Různé regiony jsou různě náročné na dopravu.
Umění možného
Doprava má být i bezpečná, šetrná vůči životnímu prostředí, pružná, energeticky nízko náročná aj. Pro přepravce je ideální přeprava z místa A do místa B po přímce, což je možné jen v letecké, námořní a jezerní dopravě. Pozemní komunikace mají určité limity dané přírodou a lokalizací výrobních, nevýrobních a bytových jednotek. Říční vodní cesty jsou odkázány na velké řeky a umělé kanály. S trasováním komunikací, zejména dálničního typu, bývají vážné problémy, neboť se jejich trasovači obvykle orientují na nejkratší trasu bez ohledu na následky.
V dobré společnosti by mělo být samozřejmé, že se dálnice (a některé další komunikace) nevedou intravilány obcí (jako vnější okruh Prahy přes Suchdol, rychlostní silnice R43 přes Brno-Bystrc ad.), historické památky, lázně, přírodně zvlášť cenná území (jako dálnice D8 přes CHKO České středohoří). Neurvalé prosazování některých neodůvodněných vodních cest a špatně trasovaných dálnic dokládá velice neslušné poměry v ČR. Vydávání úzce soukromých zájmů na spekulaci s pozemky (primátor Prosek u dálničního obchvatu Plzně) za veřejné zájmy je výsměchem demokracii. Přijímání protiústavních zákonů o dálničním obchvatu Plzně (v nezákonné trase SUK 2 přes vrch Valík) je výsměchem právnímu státu. Požadavek ministra dopravy Schlinga a ústeckého vicehejtmana Foldyny zrušit ministerstvo životního prostředí, protože odborná expertiza shledala vodní díla Prostřední Žleb a Malé Březno za ekologicky neúnosná, je vrcholem neomalenosti a cynismu.
Rozvoj versus údržba pozemních komunikací
Vynecháme-li smutná období válek, kdy kromě válečných potřeb šlo vše stranou, všechny režimy na území ČR až do roku 1989 se vcelku dobře staraly o údržbu a opravy pozemních komunikací. Politika hrubého zanedbávání údržby a oprav silnic a železnic začala až r. 1990. Na železnici se vždy udržoval a opravoval jen železniční svršek, do železničních spodků se od jejich postavení neinvestovalo, kromě přeložek a havárií. Mírné zaostávání péče o železniční svršek na území ČR začalo v r. 1939 po naší okupaci fašistickým Německem a pokračovalo i za socialismu. Zásadně se urychlilo po r. 1989 v rámci úspor, od poloviny 90. let v důsledku vržení rozhodujících železničních investic na budování tzv. 1. a 2. koridoru.
Letmé ohlédnutí
Současné železnice v ČR byly vesměs postaveny už za Rakouska. Odsun Němců a studená válka vedly k omezení dopravy na řadě území, odkud byly odsunuti Němci, a přes hranice se SRN a Rakouskem. K ukončení provozu na některých tratích za socialismu došlo vesměs v důsledku podstatného snížení dopravních potřeb po odsunu Němců v příslušných regionech. Několik vyježděných tratí z 90. let je nutné připsat hrubému zanedbávání údržby a oprav tratí po r. 1989. Hrozí uzavření řady dalších tratí pro vyježdění. Dluh v údržbě a opravách tratí MDS odhaduje na 150-200 mld. Kč (bez potřeby zlepšit trasování řady tratí odstraněním neodůvodněných oblouků a postavení chybějících spojek a tratí). Tyto koridory jsou potřebné. Mají charakter generálních oprav (včetně spodku) s mírnou modernizací. Otázkou je, zda je lze stavět za cenu ponechání většiny ostatní železniční sítě k vyježdění.
To platí i pro některé další priority modernizace železniční sítě v ČR - výstavba rychlodráhy na letiště v Ruzyni a Kladno, moderní železnice Praha - Liberec, zdvoukolejnění tratí HK-Pa, Brno Přerov ad. Rozhodující silniční síť byla vybudována na území ČR po r. 1945. V roce 1989 nebyl v údržbě a opravách silnic na území ČR větší dluh. Od r. 1998 dluh v údržbě a opravách silnic odhaduje MDS na 150-200 mld. Kč. Na ničení silniční sítě ČR se významně podílí vpuštění množství často přetížených kamionů. Zlepšení silnic lze zaznamenat jen vlivem výstavby dalších dálnic a silnic k novým hraničním přechodům. Zhoršil se ale i stav dálnic. Na výstavbu dálnic, často dopravně neodůvodněných, špatně trasovaných a v rozporu se zákony na ochranu životního prostředí, se plánují stovky mld. Kč investic. Zbavení většiny venkova jakékoliv dopravy pro rozpad stávající silniční i železniční sítě prý nevadí.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu