Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Na kole po moravských vinohradech
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR | Blesk | Milada Čechová | 2. 5. 2003] [tisk]
Vinný sklípek, vůně vína a sudů, letní západ slunce ve vinici... zkrátka pohoda. A za touto pohodou se prostě nedá jezdit autem. Na kole to jde rozhodně lépe. Jihomoravská vinařská turistika se dnes přibližuje běžným standardům. Dříve šlo o neorganizované návštěvy domácích sklepů, současná nabídka je rozhodně pestřejší. Organizátoři pobytu ve vinařském kraji zabezpečí nejenom ubytování na vámi zvolené úrovni a samozřejmou návštěvu vinného sklepa s ochutnávkou vín, ale také prohlídku vinic, výlety nebo půldenní vinařský kurs.
Mapa cykloturistických vinařských stezek
V rámci projektu PHARE CBC, dotovaného Evropskou unií, byla vybudována síť moravských stezek, které procházejí všemi vinařskými oblastmi a vinařsky významnými místy a obcemi. Pro cykloturisty pak byla vydána mapa s názvem Moravské vinařské stezky - doporučené cyklotrasy, turistické značení. Její součástí jsou podrobné informace o místech, přes která procházejí tyto stezky, dále je zde seznam chráněných území, měst a obcí s jejich popisem, rejstřík hradů, zámků a adresář vinných sklepů i velmi potřebné itineráře s kilometrovníkem a převýšením. Hlavní moravskou stezkou je tzv. Moravská vinná, která vede od Znojma po Uherské Hradiště. Za ní následuje stezka Petra Bezruče, dále Velkopavlovická, Mikulovská, Znojemská, Mutěnická, Kyjovská, Podluží, Uherskohradišťská, Bzenecká a Strážnická.
Nejdelší stezka - Moravská vinná
Páteřní vinařská stezka jižní Moravy začíná ve Znojmě, v jehož okolí kromě slavné vinice Šobes v Národním parku Podyjí můžete navštívit i Křížový sklep v Příměticích nebo Malovaný sklep v Šatově. Ze Znojma trasa směřuje severněji k Brnu, a to až do Dolních Kounic, které kromě zřícenin kláštera Rosa Coeli prosluly červenými víny. Odtud se vracíme zpět na jih a přes Lechovice se dostaneme až k významným mikulovským vinicím v okolí Perné a Bavor, pod nimiž se zrcadlí Novomlýnské nádrže. Za zastavení stojí Dolní Věstonice a jejich archeologická expozice. Samotný Mikulov se může pochlubit zámkem a množstvím vinných sklepů a vináren. Stezka dále vede k Valticím, které v současnosti začínají být středem vinařského dění. Zdejší Národní vinařské centrum nabízí ve svých sklepích nejlepší tuzemská vína, která tvoří tzv. Národní salon vín. Z Valtic je jen kousek do Lednice a Lednickovaltického areálu, který byl před několika lety zapsán do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO. Po stezce se pak dostaneme přes Zaječí a Pouzdřany do okolí Hustopeče a především Velkých Pavlovic, Němčiček a Kobylí, odkud pochází znamenité červené víno.
Členitou a zvlněnou krajinou se dostáváme do kyjovské oblasti, která vede podhůřím Ždánického lesa a Chřibů. Hlavní trasa vede zpět na Čejč a Čejkovice, dále přes Mutěnice k Bzenci. Stezka pokračuje do Polešovic (Šlechtitelská stanice vinařská), Uherského Hradiště a pak se láme a vrací zpět na Strážnicko, kde nelze nenavštívit památkově chráněnou enklávu sklepů, známé petrovské Plže. Blízká Blatnice pod Sv. Antonínkem je proslulá tradiční známkou vína "Blatnický Roháč". Ve zdejších viničních tratích měl kdysi svoji vinici i J. A. Komenský. Stezka Moravskávinná se dále vrací k oblasti Podluží mezi Hodonínem a Břeclaví. Za zhlédnutí nakonec stojí prušánecká sklepní čtvrť Nechory.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu