Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Pravda, která v Česku zřejmě neplatí
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D47, Vodní doprava – ČR | Právo | Jiří Hanzlíček | 6. 5. 2003] [tisk]
Známá pravda, že výstavba dopravních cest zlepšuje podnikatelské prostředí, zřejmě v Česku neplatí, nebo je značně pokřivena. Učebnicovým příkladem může být řeka Labe. Významná dopravní cesta, spojující nás s takovými námořními přístavy, jako je Hamburk či Brémy. Na česko-německém hraničním přechodu na Labi se ročně odbavuje asi šest tisíc plavidel s nákladem kolem 1,5 miliónu tun. Další tři milióny tun zboží, které by bylo možné přepravit po vodě, převážejí po silnicích kamióny. Bylo by proto zcela logické plavební podmínky na Labi zlepšit a snížit tím i exhalace z pře huštěné silniční dopravy. Z toho vycházelo usnesení vlády, na jehož základě se již v roce 1992 začal připravovat záměr zvýšit plavební hloubku Labe. Nové jezy v Prostředním Žlebu a Malém Březně mají zajistit minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce a 220 centimetrů po dobu šesti měsíců. S výstavbou jezů se mělo začít už loni a termín dokončení byl stanoven na rok 2007. S pracemi se ovšem ještě nezačalo a je otázka, zda vůbec nové jezy na Labi kdy budou.
Na základě množství požadavků orgánů ochrany přírody i státní správy na připravované stavby byly vypracovány technicko-ekologické studie, na nichž se podílelo mnoho špičkových odborných pracovišť. Následovaly však další a další požadavky, které si vyžádaly nové posudky a materiály. K celému, možno říci zmatečnímu, územnímu řízení přispělo i nesouhlasné rozhodnutí Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří, že na celém území se v souladu se zákonem nesmějí stavět plavební kanály, přestože vodní cesta je zde využívána snad již od čtrnáctého století. Paradoxním výsledkem kauzy je skutečnost, že po deseti letech již nálady na různé posudky a přípravu výstavby jezů překročily sto miliónů korun, přičemž dokončení záměru odlehčit labskou vodní cestou silniční dopravě je věštěním ze skleněné koule. Obávám se, že podobně nešťastný osud může potkat i dnes tolik mediálně diskutovanou výstavbu dálnice D47 (Lipník nad Bečvou-Ostrava-Bohumín).
Její financování vláda zcela jistě dořeší. Závažný problém však vidím ve správních řízeních, nařízených platnými zákony. Na třech úsecích osmdesát kilometrů dlouhé trasy D47 chybějí ještě zákonem nařízená územní rozhodnutí, přičemž část jednoho z úseků vede podél Chráněné krajinné oblasti Poodří. A to může být další komplikace. Vyjma několika kilometrů a některých dálničních mostů není dosud na trasu D47 vydáno stavební povolení. V kombinaci s problémy výkupu pozemků by se tedy mohlo zahájení stavby této dálnice, s nímž ministerstvo dopravy a spojů počítá už letos, zablokovat. Vždyť v ČR je mnoho odpůrců výstavby dálnic, kteří se snaží využít všech možností, daných některými nedomyšlenými paragrafy. Pokud nedojde z iniciativy parlamentu k potřebným legislativním změnám, mohou požadavky Moravskoslezského kraje na urychlené uvedení dálnice do provozu, zvýšení podnikatelských aktivit, a tím i poklesu nezaměstnanosti zůstat pouhým zbožným přáním. Autor je poradce ministra průmyslu a obchodu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu