Gordické uzly (nejen) české dopravy (II) [plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR, Vodní doprava – kanál DOL, Vodní doprava – ČR | Haló noviny | Jan Zeman | 7. 5. 2003] [tisk] Výstavba labské vodní cesty v 70. letech vyšla levněji proti výstavbě třetí koleje na tehdy přetížené trati Kolín-Ústí n. L. pro potřeby elektrárny Chvaletice. V 90. letech se prudce snížil objem vodní dopravy v ČR, jež neuhájila ani nejzajímavější přepravu uhlí do Chvaletic. Přesto se má vynaložit asi 15 mld. Kč na neodůvodněná a ekologicky neúnosná vodní díla Žleb, Březno, Přelouč a zamýšlí se výstavba dopravně nesmyslného kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) asi za 420 mld. Kč, jež by na území ČR způsobil druhou největší ekologickou katastrofu.
Racionalita se neblaze mísí s iracionalitou Plánovaný velkorysý rozvoj letiště v Ruzyni je rozumný. Nerozumné jsou snahy zásadně modernizovat další letiště, přestavět vojenská letiště na smíšený vojensko-civilní provoz (Pardubice, Č. Budějovice, Přerov, v Milovicích na nákladní cargo) a o využití mnohých jiných letišť pro pravidelnou leteckou dopravu. V 90. letech bylo ziskové jen letiště v Ruzyni. Ze svých zisků financovalo ztráty letišť Brno, Ostrava, K. Vary a M. Lázně. Proti dopravě po dálnicích a žel. koridorech je letecká doprava na krátké vzdálenosti nekonkurenceschopná již dnes. Neúnosné je hrubé zanedbávání rozvoje městské hromadné dopravy jejím ponecháváním prakticky výlučně na radnicích příslušných měst bez nezbytných peněz.
Co dělat? Odstoupit od výstavby neodůvodněných vodních cest a peníze přesměrovat na opravy a údržbu železnic. Jejich zachování je nezbytné. Odstoupit od výstavby mnohých dálnic, u dálnic špatně trasovaných změnit trasu a ušetřené peníze investovat do údržby a oprav silnic, aby se nám nerozpadly. Energicky zasahovat proti přetíženým kamionům a snažit se je přesměrovat mimo ČR. Na místo nákladných přestaveb a modernizací letišť, kromě Ruzyně, investovat ušetřené peníze na rozvoj MHD. Hlavní parametry vybraných priorit MD v oblasti dopravní infrastruktury versus náklady na kanál Dunaj-Odra-Labe ukazuje tabulka. Srovnatelnost výše uvedených dat je omezená mimo jiné i proto, že uvažované investice nejsou převedeny na srovnatelný čas. Přesto tabulka dává alarmující zjištění. I když je koncepce výstavby dálniční sítě v ČR zjevně předimenzovaná a na rozdíl od kanálu D-O-L pokrývá rozhodující dopravní směry v celé ČR, má stát méně než značně podhodnocené náklady na případnou výstavbu kanálu D-O-L v jednodušší, dnes již opuštěné trase z dob socialismu.
Železniční koridory 1. a 2. s uzly a spojovacím koridorem Č. Třebová - Přerov, jež jsou v souběhu s trasou kanálu a navazující labskou vodní cestou, mají stát 115,3 mld. Kč, tj. jen asi 27,56 % uvažovaných podhodnocených investic na kanál D-O-L. Stejně jako dálnice mají sloužit jak nákladní, tak osobní dopravě. Vysoké nejsou ani investice na infrastrukturu letecké dopravy, byť rozsah nákladní letecké dopravy v ČR je zanedbatelný. Správa letišť si přitom své investice hradí ze svého a z úvěrů, které na rozdíl od Správy silnic a dálnic a ČD splácí. Nelze opomenout, že se vodní doprava na objemu nákladní dopravy ČR podílela v r. 2001 pouze 1,02 % a osobní vodní doprava má jen doplňkový, rekreační charakter, zatímco dálniční i železniční komunikace slouží vesměs jak osobní, tak nákladní dopravě. Výkony nákladní železniční dopravy ČR byly v r. 2001 asi 28,66x vyšší než výkony vodní dopravy, výkony nákladní silniční dopravy byly vyšší asi 66,43x než výkony vodní dopravy v ČR.
Vybrané plánované neúrokované investice do rozvoje infrastruktury základních druhů dopravy v ČR
Doprava
Období
Náklady
(mld. Kč)
Podíl na nákladní přepravě
Věcné záměry
Financování
Železniční
1996-2010
115,3
29,23 %
I. a II. koridor s uzly
veřejné
Silniční
1999-2010
350
67,76 %
dálniční komunikace
veřejné
Letecká
1997-2010
31
zanedbatelná
hlavně Ruzyně
soukromé
Vodní
25 let
min. 418,35
1,02 %
jen kanál D-O-L
veřejné
Zdroj: koncepce dopravních sítí, internet MD ČR (7. 4. 2003), ročenky dopravy.