Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Silničáři by chtěli do ráje
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35, Děti Země | Respekt | Eliška Bártová | 12. 5. 2003] [tisk]
Občanské protesty ohrožují stavbu dálnice skrz Český ráj. Zatímco ochránci přírody a místní občané usilují o zápis krajiny Českého ráje na seznam kulturních a přírodních unikátů OSN, krajští politici by naopak chtěli přivést do oblasti prosperitu na čtyřech proudech nové dálnice. Pohledy jsou natolik rozdílné, že vyhrát může jenom jeden. Stoupenci obou táborů se proto šikují k rozhodující bitvě o územní plán.
Dovedné představy
Na cestě vinoucí se k vrcholu čedičové dominanty Českého ráje - Troskám - se v krásném počasí letošního jara promenují četné hloučky turistů: každý se chce pokochat výhledem na rozkvetlé louky, pískovcové skály a starobylé vesnice v údolí. Dvojice čedičových věží Panna a Baba stráží malebné panoráma, které se stalo vůbec první chráněnou krajinou poválečného Československa - v roce 1955. A před půl rokem vláda ochrannou zónu rozšířila. Krátce poté začali krajští úředníci uvažovat o opravě dvouproudé silnice spojující ústřední města oblasti - Turnov a Jičín. A při té příležitosti si nechali vypracovat studii, zda by nestálo zato cestu rovnou rozšířit. Odborný posudek prováděla územněplánovací firma AR Systém z Prahy. Experti konstatovali, že stávající silnice po opravě vystačí potřebám kraje na desetiletí dopředu. Radní libereckého kraje ale přesto zůstali u svého nápadu. "Studie je studie, ale my si myslíme, že po vstupu do EU tady doprava stoupne," vysvětluje zástupce hejtmana libereckého kraje Luděk Suchomel (US-DEU), proč má krajinu rozetnout nová široká silnice. A lze úvahu o dopravním nárůstu doložit nějakými průzkumy nebo čísly - třeba od předchozích členů EU? "To ne, ale prostě si to dovedu představit," říká Suchomel.
Záměr libereckých posvětilo ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a celé krajské zastupitelstvo. "Na tu novou silnici by se mohly napojit Semily a Lomnice nad Popelkou, což by tam otevřelo možnost pro vznik průmyslových závodů a lidem dalo další možnosti zaměstnání," popisuje další výhody projektu radní a šéf odboru dopravy krajského úřadu Miroslav Mach (US-DEU). "Tedy, práce je tam dnes dost, ale máme strach, že bez dobré páteřní silnice by se mohl region začít vylidňovat." Tato "páteřní magistrála" by v představách hejtmanství měla spojit Turnov s Jičínem čtyřmi betonovými pruhy zatočenými po cestě do čtyř mimoúrovňových křižovatek. Ke skoku přes kopcovitý terén by bylo zapotřebí řady mostů a svahových jizev. Cesta by také běžela kolem nejznámějších vyhlídek Českého ráje, na dohled od Hrubé Skály a dva kilometry od dominanty Trosek. Cena se podle odhadů pohybuje kolem osmi miliard korun.
Možná ustoupíme
Záměr krajských politiků ovšem po svém zveřejnění narazil na silný občanský nesouhlas. Skupina lidí z Turnova založila před třemi měsíci občanské sdružení S drakem rval se Michael a vytáhli do boje. "Uvědomili jsme si, že pokud ten svůj nápad zapíšou do územního plánu, tak už s tím nic nenaděláme," říká Martina Pokorná, turnovská právnička a jedna ze zakladatelek spolku. "Nechceme nechat zničit tuhle krásnou krajinu." Sdružení oprášilo starou, tzv. jižní variantu silnice, kterou v 60. letech minulého století vypracovalo ministerstvo dopravy a pak od ní ustoupilo. Tahle silnice je o 17 kilometrů delší než "hejtmanská" trasa (což při cestě autem znamená zdržení nanejvýš deset minut). Silnice by neřezala krajinu Českého ráje na dvě půlky, nebyla by viditelná z vyhlídek a vedla by méně členitou krajinou, takže by nebylo zapotřebí mostů a zářezů.
Navíc by bylo možné využít už stávající dálnice z Turnova do Mnichova Hradiště. S tímto původním návrhem předstoupilo sdružení v únoru před veřejnost, stejně jako s peticí proti krajské variantě. Pod tou se už navršilo na dva a půl tisíce podpisů a postupně se k odporu přidali i lidé z dalších obcí. Na území dotčené oblasti tak postupně vznikly další tři spolky. "Proč by takovým krásným územím měla vést hlavní kamionová trasa, když už ty náklaďáky jezdí jinudy - to je sem teď máme nalákat na velkou silnici?" vystihuje mínění místních zakladatelka jednoho ze spolků Marie Drašnarová, jinak starostka vesničky Ktová. K místním sdružením se před měsícem přidalo i hnutí Děti Země a vznikla koalice S. O. S. Český ráj.
Připomínkami zmíněných sdružení se už začali zabývat vysocí politici a poslanci. Například poslanecký výbor pro životní prostředí přijal koncem března usnesení, ve kterém apeluje na ministry dopravy, místního rozvoje a životního prostředí, aby variantu občanských spolků zvážili stejně zodpovědně jako tu, se kterou přišel kraj. Ministerstvo životního prostředí už také začalo jednat a svým podřízeným zadalo úkol vypracovat odbornou studii, která by měla ukázat, jaký vliv budou mít obě varianty na životní prostředí a krajinu. Angažmá místních nakonec dorazilo i ke komunální liberecké reprezentaci. "Kvůli negativnímu postoji veřejnosti se musíme začít seriózně zabývat i jinou dopravní variantou," říká zástupce Suchomel. "Necháme si udělat studii trasy navrhované občany a je možné, že od čtyřproudé autostrády nakonec ustoupíme."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu