Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Vyroste na Moravě další Gabčíkovo?
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | Rovnost | Bohumil Křeček, ida | 24. 5. 2003] [tisk]
Kanál Dunaj-Odra-Labe jitří nálady. Možná už za pár let budou mezi moravskými poli proplouvat lodě dlouhé dvě stě metrů. Předpokládá to projekt průplavu, jenž by propojil Dunaj s Odrou a později i Labem. Originální myšlenka? Utopie? Absurdní nápad? Nesmysl za stovky miliard korun?
Náklady na stavbu kanálu jsou odhadovány na 200 až 400 miliard korun. Proč se vůbec o tak nákladném projektu uvažuje, když státní pokladna zeje prázdnotou a jsme - a ani to není moc velká nadsázka - zadluženi až po uši? "Zlevnila by se přeprava zboží od nás a k nám, kdybychom se napojili na Dunaj," říká ředitel sdružení Dunaj- Odra- Labe Jaroslav Kubec. "Všichni členové Evropské unie i kandidátské země mají velké říční nebo námořní přístavy, jen my ne. Je to velký handicap," podotýká. A právě tuto nevýhodu, která prý výrazně zdražuje přepravu zboží, by mohl odstranit průplav. Za stovky miliard korun. Mimochodem, už jen zvažování projektu stát stojí miliony - peníze se vydávají za studie, plány, úředníky, experty, cesty do zahraničí... Odpůrci navrhují, aby náklady s projektem spojené hradili jeho propagátoři z vlastních kapes.
Starý nápad znovu ožil
Nápad propojit Dunaj s Odrou a Labem je starý několik století. Tu a tam vypluje na povrch, aby pak opět klesl ke dnu. Nyní se o záměru opět diskutuje. Jenže není to už - v době rozvinuté kamionové, železniční i letecké dopravy - přežitek? Ekologové včetně ministra životního prostředí jsou proti, zástupci státu jsou nejednotní, stejně jako hejtmani dotčených krajů. Paradoxní přitom je, že zatímco se o projektu vydatně mluví, dosud není jasné, kudy přesně by průplav měl vést. Není vyhotovena aktuální hodnověrná studie, která by posoudila všechna pro a proti, ekologické i ekonomické aspekty. Stále se vychází z už překonaného projektu ze sedmdesátých let. Největším zastáncem projektu je sdružení Dunaj- Odra - Labe.
"Snažíme se informovat. Ale samozřejmě bych lhal, kdybych tvrdil, že průplav neprosazujeme," říká ředitel sdružení Jaroslav Kubec. V prostorné kanceláři na dobré adrese - jen pár metrů od pražského Malostranského náměstí - stojíme před velkou nástěnnou mapou České republiky a nejbližšího okolí. Červeně je vyznačeno, kudy by kanál mohl procházet. "Označení kanál se mi moc nelíbí. Asociuje něco nepříjemného. Mluvme raději o průplavu," podotkne Kubec.
Průplav by zlevnil dopravu a zamezil povodním
Na mapě je několik možností. Už samotné napojení na Dunaj je velkou neznámou. Buď bude průplav veden jen přes Rakousko, nebo i Slovensko. Buď se bude dotýkat okraje Břeclavi, kde by mělo vyrůst velké překladiště, nebo k překladišti povede jen odbočka. Stejně tak není jasné, nakolik by byly využity toky stávajících řek a nakolik by šlo o nové koryto. Jak by vypadalo? Ředitel Kubec hned z aktovky vytahuje pěkné fotografie již hotových průplavů. Na březích samá zeleň, cyklisté na stezkách podél toků, prostě krása. Minimální šířka koryta by byla 40 metrů, běžně, včetně slepých odboček, kolem sta metrů. "Průplav by zlevnil přepravu, byl cenným ekologickým prvkem, a navíc by dokázal zabránit povodním," tvrdí přesvědčivě. Je si jistý, že jednou průplav vznikne. "Jen u toho už třeba nebudeme my."
Zahraniční zájmy Rakouska a EU
Ta otázka už vás možná napadla. Kde se v průplavu vezme voda? "Z Dunaje. Do značné části, kde není žádné navýšení, by natekla automaticky, v dalších by se voda přečerpávala," vysvětluje Kubec. A dodává, že nejdůležitější je pro Českou republiku napojit se na Dunaj. "Když se dostaneme na Dunaj, mohli by přepravci výrazně ušetřit. Klidně by nám stačil přístav v Břeclavi. "Vzápětí ovšem dodává, že by to bylo výhodné jen pro nás. "Na to by Rakušané nikdy nepřistoupili, pro ně je zajímavá možnost cesty až k Odře a dál do Baltského moře," říká Kubec. A odhaduje, že výstavba kanálu do Břeclavi by vyšla na 500 milionů euro, až k Odře tři miliardy a včetně napojení na Labe něco přes šest miliard euro, tedy přibližně 200 miliard korun. (Odhady oponentů jsou výrazně vyšší.) Neopomene přitom zdůraznit, že náklady až ve výši 85 procent by mohla hradit Evropská unie. Také říká, že investice na cestu z Vídně do Břeclavi by se vrátily možná už za tři čtyři roky.
Nový trend: Lodě se přizpůsobují řece
"Sečteno a podtrženo, kanál se dá označit za přežitek, který by měl jediný důsledek - zničenou krajinu a zbytečně utracené peníze," tlumočí postoj ministerstva životního prostředí jeho tisková mluvčí Karolína Šulová. I mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová připouští, že by kanál znamenal velký zásah do krajiny. "I když by se stavělo co nejšetrněji, dojde k narušení stávajících ekosystémů. Velmi náročné je technické řešení, protože by se například musela vybudovat vodní zdvihadla na výšku 100 metrů a vodní stupně na výšku asi 25 metrů. Jistě by to byl velmi významný zásah do krajiny, srovnatelný s vodním dílem Gabčíkovo," uvádí Roubcová. Ale zpátky na ministerstvo životního prostředí. "Pro hrubé posouzení ekologických důsledků stačí, když se podíváte do mapy - kanál by nenávratně poškodil Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, Poodří, řadu unikátních míst v říční nivě střední a jižní Moravy. To vše v době, kdy se v Evropě od obdobně megalomanských projektů již řadu let ustupuje a trendem je přizpůsobit lodě řece, ne naopak," uzavírá Šulová.
Výzva čtenářům
Na propojení Dunaje s Odrou a Labem se lze dívat z mnoha pohledů. Záleží jen na vás, který je vám sympatický. Selský rozum se záměru vzpírá, ale názory zastánců znějí logicky. Odpůrci hřímají: Copak už nebylo dost nevratných zásahů do krajiny? Opravdu musíme za každou cenu všechno uzpůsobit k tomu, aby nám to sloužilo - a to jen v jednom ohledu? Český dokumentarista Tomáš Škrdlant k tomu dodává: "Voda je živel, ale my ji bereme jako element. Bojujeme s ní, místo abychom se s ní naučili žít. Tuhle válku nemůžeme vyhrát. "Jaký je váš názor? Pište na adresu: Příloha Víkend, Aksamitova 2, 771 86 Olomouc, nebo na e-mail: vikend@vlp.cz. Nejzajímavější názory zveřejníme první červnovou sobotu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu