Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

S blížícím se časem dovolených zhoustne i provoz na českých silnicích
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Právo | Petr Bendl | 29. 5. 2003] [tisk]
S blížícím se časem dovolených zhoustne i provoz na českých silnicích. Ke "každodenním" řidičům přibudou i ti, kteří v zimním čase příliš nejezdí. Přijedou či naší zemí budou projíždět zahraniční turisté. A všichni společně si asi zanadávají na stav českých silnic. Oprávněně. Česká silniční síť je značně zanedbaná. Dlouhodobě potlačovaná údržba a obnova má na svědomí obrovský "vnitřní dluh", odhadovaný na více než jeden bilión korun. Hovořím-li o vnitřním dluhu, mám na mysli částky, které je potřebné vynaložit na údržbu a opravu současné silniční infrastruktury.
Za krizový lze označit stav silnic I. třídy. Pouze 44,4 % procenta jejich délky odpovídá kvalitativním parametrům, které určují příslušné normy. Zbývající délka je nevyhovující. Podle metodiky Evropské unie je 33,2 % silnic I. třídy ve špatném a havarijním stavu. Přes čtyřicet procent délky silnic II. třídy je v havarijním stavu, u silnic III. třídy je to již téměř padesát procent jejich délky. Krizová situace české silniční infrastruktury je ještě umocněna vzrůstajícím objemem mezinárodní přepravy. Špatný technický stav současných silnic a absence chybějících dálnic a rychlostních komunikací je jedním z faktorů vysoké nehodovosti a opotřebení vozidel, negativních vlivů na životní prostředí, špatné propojenosti ekonomických a kulturní center v republice a okolních zemí. Nelze zapomínat ani na to, že moderní silniční infrastruktura je jednou z nutných podmínek ekonomické prosperity. Jasná a dopravní politika, která koncepčně začne špatný stav českých silnic odstraňovat, je tedy nezbytná.
Prvořadým je zajištění finančních prostředků na údržbu, obnovu a rozvoj silniční sítě ČR. Jako jediná alternativa se jeví vícezdrojové financování ze státního rozpočtu, Státního fondu dopravní infrastruktury, z kohezních fondů Evropské unie, financí krajů a obcí a zapojení soukromého kapitálu. Pro všechny přispěvatele je pak třeba vytvořit jednoznačná a průhledná pravidla. Nezbytné je upravit pravidla pro státní finanční podporu dopravních investic krajů a obcí při obnově jejich silniční sítě a obnově a rozvoji vozových parků hromadné dopravy. Nelze na kraje a obce přenést zodpovědnost za údržbu a opravy podstatné části silniční sítě, aniž by měly potřebné finanční prostředky.
Další nezbytností je urychlená dostavba základní dálniční sítě. Prioritní musí být urychlená dostavba celé dálnice D5 (plzeňské), D8 (teplické), D11 v úseku Poděbrady-Hradec Králové, D3 (táborské) a D47 (ostravské). Nutnou součástí této sítě je dostavba pražského vnějšího dálničního okruhu, bez kterého tato základní síť není zcela funkční. Investice do údržby a rozvoje silniční sítě by tedy v žádném případě neměly být předmětem úspor státního rozpočtu. Jinak by se onen zmiňovaný "vnitřní dluh" dále prohluboval - i se všemi negativními dopady na ekonomiku země.
Potřebné ale je, aby se stát a odpovědní státní úředníci začali chovat zodpovědně a hospodárně. Nesmí se již opakovat situace, kdy stavba dálnice bude předražena o desítky miliard korun, jako tomu bylo v původní smlouvě o stavbě ostravské D47. Jen jasná, cílevědomá koncepce a rozhodnost mohou zajistit, aby tato dálnice byla uvedena do provozu za méně peněz, ve stejné kvalitě a především včas.
Autor je hejtman Středočeského kraje a stínový ministr dopravy ODS.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu