O budoucnosti kraje, kde žijeme [rešerše | kategorie: Dálnice – D11 | Hradecké noviny | Jiří Štefek | 2. 6. 2003] [tisk] Vysloví-li se pojem východní Čechy nebo Královéhradecko, vybaví se každému člověku něco jiného. Někdo vzpomene na velikány typu Boženy Němcové, bratří Čapků či Aloise Jiráska, druhý pro změnu na Sadovou, pevnost Josefov, Úpické rytíře nebo podkovu zimního krále Friedricha Falckého v dlažbě náchodského náměstí a jiný na mýtické vrchy Ostaš, Bor a Hejšovinu, adršpašskoteplický skalní masiv či zasněžené vrcholky Krkonoš. Záleží na tom, jestli onen člověk v daném regionu bydlí, navštívil ho četl o něm či o něm jen slyšel.
Doprava v regionu Každý kraj či oblast jsou svým způsobem specifické. A jak si na tom stojí Královéhradecko? Čím je výjimečné, nebo co mu schází? Ve svém hodnocení a argumentaci začnu u kapitoly doprava, do níž zahrnuji hlediska jako dopravní dostupnost lokalit, kvalita dopravní infrastruktury, hustota, rychlost a úroveň spojů. Přes území Královéhradeckého kraje prochází řada důležitých silničních tahů, čemuž odpovídá také náležitá hustota provozu. V této oblasti vidím dvě hlavní priority. Tou první je dostavba dálnice D11 z Prahy, která by měla z Hradce Králové pokračovat přes Náchod do Polska. Dostavba této spojnice evropské důležitosti ve svém důsledku jednak zrychlí dopravu mezi Prahou a Hradcem Králové, ale také odlehčí přetíženým centrům měst typu Chlumce nad Cidlinou. Druhou prioritu vidím v udržování povrchu vozovek a soustavném zvyšování jejich kvality, protože všichni víme, že mnohé silnice by potřebovaly opravu jako sůl. Chápu sice nelehkou situaci a napjatou bilanci v rozpočtech, ale má-li být doprava kvalitnější a bezpečnější, měla by tato položka figurovat na čelních místech nejen ve slibech. Další neméně důležitou složkou je doprava železniční.
Z prvního pohledu na dopravní mapu je zřejmé, že oblast Královéhradeckého kraje leží mimo klíčové železniční tepny, jako jsou koridory či vysoce frekventované vnitrostátní spojnice. Nicméně to neznamená, že se tu nenacházejí významné dopravní uzly či tudy neprocházejí důležité spoje. Do první skupiny lze zařadit samotný Hradec Králové, ale třeba i Trutnov, Starou Paku či Ostroměř. Z významných spojů bych jmenoval znovuobnovené rychlíkové spojení mezi Trutnovem a Hradcem Králové (především Expres 550/551 Krakonoš spojující Trutnov s Prahou), ale i zvyšující se frekvenci samotného rychlíkového spojení mezi Prahou a Hradcem Králové. Když opomenu zásadní význam blízkých Pardubic (ležících na koridoru), tak důležité je i spojení s Libercem, a to jak přes Starou Paku, tak přes Jičín. Obdobně kladně jsou hodnoceny i dálkové rychlíky do Plzně či Brna. Nicméně i přesto se domnívám, že podobných vlaků (spojujících města více krajů) by mohlo jezdit více a že by mohlo dojít i na úplně nové spoje (např. Pardubice Stará Paka Mladá Boleslav, Hradec Králové Lysá nad Labem Děčín či Trutnov Pardubice Olomouc).
Chybějí mezinárodní spoje Chybějí mi tu mezinárodní spoje. Z trojlístku mezinárodních rychlíků jezdících dříve přes Hradec Králové zůstal jen R 254/255 spojující Prahu a Wroclaw. Především noční rychlík Bohemia do (z) Varšavy byl prestižní a je škoda, že nyní jezdí po jiné trase, a to přes Kolín a Pardubice. Máli se rozšiřovat (nejen) příhraniční turistika, ale i dobré sousedské vztahy, měly by se tyto mezinárodní vlaky postupně vrátit do jízdních řádů v této oblasti. A má-li se železnice stát alternativou autobusové dopravě (která je zde daleko hustší), musí se přizpůsobit jízdní řád poptávce cestujících (na základě zpětné vazby), přidat nové spoje, ale také zkvalitnit přepravní podmínky a vážně se zamyslet nad rozbujelým fenoménem zpoždění či na sebe nenavazujících spojů.