"Čisté stavební náklady na D47 budou 38 miliard Kč" [plný text článku | kategorie: Dálnice – D47 | Dopravní noviny | čtk | 5. 6. 2003] [tisk] Čisté stavební náklady na dálnici D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu k polským hranicím dosáhnou 38,1 miliardy Kč. Na prezentaci aktuálního vývoje přípravy stavby v Ostravě to minulý týden řekl ministr dopravy Milan Šimonovský.
Celkové finanční náklady, včetně výdajů na výkupy pozemků a rezervy na stavební práce, jsou podle něj projektovány na 50,2 miliardy Kč. "Předpokládáme, že (skutečné) stavební náklady budou nižší než projektované," řekl Milan Šimonovský. Společnost Housing & Construction, které vláda koncem března vypověděla realizační dohodu o výstavbě dálnice, počítala s čistými stavebními náklady asi 32 miliard Kč. Podle ministra je rozdíl v tom, že v novém projektu je započítáno osm miliard Kč na zvýšený rozsah stavebních prací, který v původním projektu H&C měl být hrazen z jiných zdrojů. Výstavba dálnice a její údržba během třiceti let podle ministra nepřesáhne 85 miliard Kč. Kromě 50 miliard na náklady na stavbu dálnice přijde na 6,5 miliardy údržba a oprava dálnice. "Zbytek je časová hodnota peněz," řekl. Poslanecká sněmovna na konci května schválila vydání dluhopisů na výstavbu dálnice za 47,6 miliardy Kč. Další prostředky hodlá stát získat úvěrem od Evropské investiční banky. "Vláda a ministerstvo dopravy považuje výstavbu D47 za prioritní. Chceme na tomto projektu demonstrovat, že tento model bude příkladem pro výstavbu jiných úseků pozemních komunikacích v České republice," řekl Milan Šimonovský.
Osm samostatných stavebních úseků Harmonogram počítá s výstavbou osmi samostatných stavebních úseků. Stát přitom již vykoupil všechny pozemky pro výstavbu prvního 6,5 kilometru dlouhého úseku dálnice Ostrava-Hrušov. Tento týden bude vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele úseku, se zahájením výstavby se počítá v listopadu. "Podmínkou této soutěže je, že 70 procent stavebních kapacit musí zhotovitel nabídnout firmám z Moravskoslezského kraje," uvedl ministr. Podle něj by jako první měla být v polovině roku 2007 zprovozněna trasa z Hrušova do Bohumína, nejpozději se začne jezdit na úsecích z Bělotína do Hladkých Životic a dále do Bílovce. Celá dálnice v délce 80,2 kilometru by měla být uvedena do provozu do konce roku 2008.
Největší problém: výkup pozemků Největším problémem výstavby dálnice je výkup pozemků. Na jednotlivých úsecích je nyní vykoupeno od 25 do 80 procent pozemků. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman uvedl, že největším problémem bude výkup pozemků u Hladkých Životic, které patří obci. Vedení obce totiž s trasou dálnice nesouhlasí. Právě ve výkupu pozemků vidí odborníci hlavní riziko nedodržení termínů výstavby dálnice. Stát nemá nástroje, jak výkupy urychlit. Již v červnu by mělo ministerstvo dopravy dokončit věcný záměr zákona o liniových stavbách, který by podle Milana Šimonovského v krajních případech umožnil státu stavět i na pozemcích, u nichž není jasný vlastník, například kvůli soudnímu či dědickému řízení. Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského stavba D47 byla "poprvé" zahájena již v roce 1999 a od té doby stále trvají problémy s výkupy pozemků. "Utekly čtyři roky, které velmi chybí," řekl hejtman, který dokončení výstavby v roce 2008 vidí "pesimisticky". Na nejfrekventovanějším úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou dosahuje v současné době intenzita dopravy až 27 800 vozidel za den. V roce 2030 se počítá s intenzitou až 45 400 vozidel. Podle odborníků D47 nejen zkrátí cestu do Ostravy o několik kilometrů, ale výrazně ji urychlí. "Bude to minimálně o půl hodiny," řekl o asi šedesáti kilometrovém úseku z Lipníku do Ostravy generální ředitel sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabián.
Sněmovna zvolila deset členů vyšetřovací komise Poslanecká sněmovna zvolila minulý týden všech deset členů sněmovní vyšetřovací komise, která má zkoumat okolnosti uzavření a následného vypovězení smlouvy o výstavbě dálnice s firmou Housing & Construction. V komisi jsou zastoupeni vždy dva poslanci z každé strany. Předsedu komise by měla sněmovna zvolit z jejích členů zřejmě na červnové schůzi. V komisi zasednou Alfréd Michalík a Antonín Sýkora (oba ČSSD), Martin Říman a Radim Chytka (oba ODS), Jaroslav Gongol a Svatomír Recman (oba KSČM), Jan Škopík a Josef Vícha (oba KDU- -ČSL) a František Pelc a Marian Bielesz (oba US-DEU). Výsledky šetření by komise měla sněmovně předložit do konce listopadu.