Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Jak se města brání invazi aut
[plný text článku | kategorie: Vliv dopravy ve městech – svět | Lidové noviny | Martin Uhlíř | 14. 6. 2003] [tisk]
Představitelé Brém vyzývají: vzdejte se práva na vlastního miláčka na čtyřech kolech, můžete si vůz pronajímat. Vlastní auto je přežitek, tvrdí odborníci. Přesto nemusíte spoléhat jen na veřejnou dopravu.
Evropští starostové mají nového hrdinu. Stává se jím první muž Londýna Ken Livingstone, který donutil řidiče, aby platili za vjezd do centra města. Tři měsíce po svém zavedení vzbuzuje jeho "poplatek z dopravní zácpy" závist evropských metropolí. Přesto výsledek akce "rudého Kena", jak je starosta přezdíván, není pro laika nijak oslnivý. Konkrétní čísla uvedli představitelé Londýna minulý týden na ekologické konferenci Green Week v Bruselu. Vyplývá z nich, že auta z centra města na Temži rozhodně nezmizela. Do placené zóny nyní vjíždí o pětinu méně vozidel než před zavedením poplatku, průměrná rychlost zde vzrostla asi z 15 km/h na necelých 18 km/h. Cesta autem z okraje zóny o rozloze 22 km2 do samého srdce Londýna je o osm minut kratší než dříve. Autobusy se mnohem méně opožďují a jezdí jimi více lidí. Poplatek za vjezd do zóny činí zhruba tolik jako celodenní jízdenka na hromadnou dopravu po centru. Výnosy z poplatků investuje radnice právě do rozvoje veřejné dopravy. I když se výsledky mohou zdát skromné, odborníci je oceňují. Obavy škarohlídů z toho, že doprava kolem zóny zkolabuje, se nenaplnily. Zmýlily se i prognózy, které tvrdily, že po počátečním poklesu počet aut opět vzroste. Přesto je jasné, že mají-li města odolávat stále agresivnějším nájezdům řidičů, poplatky stačit nebudou. Ve světě se proto zkoušejí i jiné metody.
Místo garáže magnetická karta
Zajímavý experiment probíhá v Brémách, které jako by se inspirovaly Werichovou písní o tom, že budeme "všechno mít dohromady". Můžete tu totiž denně jezdit vozem, i když žádný nevlastníte. Stačí být zákazníkem společnosti provozující systém "car sharing", "sdílení aut". Zaregistrujete-li se u této firmy, můžete si vůz objednat kdykoliv. Stačí telefon nebo internet. Pokud se chcete vydat na větší nákup, vyberete si raději pick-up nebo dodávku, jedete-li ve dvou na výlet, spokojíte se nejspíš s malým autem. Na rozdíl od obyčejných půjčoven si vůz lze pronajmout třeba jen na hodinu. Pak musíte dojít nebo veřejnou dopravou dojet na stanoviště, kde "společná auta" parkují. V půlmilionových Brémách je stanovišť nyní kolem stovky. Výdej je automatický - prokážete se magnetickou kartou, vyťukáte PIN, čímž si na parkovišti otevřete skříňku s klíčky k vozu (nebo pomocí PIN vypnete imobilizér, klíčky jsou pak přímo v autě) a můžete jet. Na konci měsíce obdržíte souhrnný účet. Platí se za počet ujetých kilometrů i za čas, kdy auto stojí na parkovišti.
Zkušenosti ukazují, že ty, kdo ročně projezdí 10 až 12 tisíc kilometrů, vyjde "sdílení aut" levněji než vlastní vůz. Navíc nemusíte ztrácet čas údržbou svého miláčka a neplatíte za parkování u domu. V Německu, kde pár čtverečních metrů pro váš vůz leckde stojí víc než auto samé, to může znamenat značnou úsporu. V Brémách má systém po 13 letech provozu zatím jen necelé 3000 zákazníků a je jasné, že městu by prospělo, kdyby jich bylo mnohem více. Každé "společné auto" totiž nahradí čtyři až osm soukromých vozů. Ucpané ulice by se mohly uvolnit, místo parkovišť by vyrůstala třeba dětská hřiště, objevovaly se stolky restaurací nebo plochy zeleně. Společnost, která systém provozuje, navíc musí nakupovat "ekologické vozy" produkující malé množství emisí. V Německu dnes na společná auta sází celkem 43 000 lidí. Odborníci ale hovoří o tom, že je to jen zlomek potenciálních zákazníků údajně by se vlastních vozů mohlo vzdát až šest milionů Němců. Kromě našich bezprostředních západních sousedů se "sdílení aut" do jisté míry vžilo i v Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku. Na řadě je Brusel, Londýn, Bukurešť a další města.
Nejezděte autem sami
Existují ale i jiné možnosti, jak omezit automobilovou dopravu. Italská Boloňa vjezd soukromých vozidel do centra prostě zakázala, i když jen o víkendech. Atlanta, Dallas a další města v USA zavedla zvláštní pruhy pro auta, v nichž jede více pasažérů. Zákazníkům systému tzv. car pooling (více lidí se pomocí operátora domluví, že pojedou jedním vozem) tím umožňují vyhnout se zácpám. Historické městečko Ferrara v Itálii zase sází na kola. Pro podporu cyklistiky dělají místní opravdu hodně: jedete-li nakupovat na bicyklu, můžete v některých obchodech dostat slevu, v hotelu vám kolo půjčí zdarma a podobně. Bicykl si zdarma pronajmete i tehdy, pokud si koupíte určitý druh jízdenky na autobus. "Rudého Kena" přiměl k nepopulárnímu kroku mimo jiné tlak firem podnikajících v centru Londýna, kterým dopravní zácpy znepříjemňují život. Podle odborníků je ale rozumnější jednat dříve, než začne být situace kritická.
Poplatky "rudého Kena"
Pět liber za jednodenní vjezd do centra Londýna můžete zaplatit poštou, telefonem, on-line, na parkovištích, pumpách, v některých obchodech apod. až do 22 hodin příslušného dne. Pokud kamery v centru zaznamenají poznávací značku vašeho vozu a vy nezaplatíte, dostanete pokutu až 80 liber. mu
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu