Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Jižní obchvat Olomouce má být brzy hotov
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | Právo | Miloslav Hradil | 18. 6. 2003] [tisk]
Stavbu západní tangenty může zbrzdit prázdná státní kasa. Zprovoznění jižního obchvatu Olomouce se řidiči dočkají pravděpodobně o několik týdnů dříve než v říjnu, jak stanovil termín. "Stavba je již hotova z přibližně devadesáti procent a mohla by být zprovozněna v posledním týdnu v září. Do příštího roku pak budou probíhat některé dokončovací práce," řekl olomoucký primátor Martin Tesařík (ČSSD). Stavba bezmála 15 kilometrů dlouhého obchvatu za přibližně pět miliard korun byla zahájena v prosinci 1999. Obchvat povede z Přáslavic do Slavonína a bude součástí rychlostní komunikace R35, která spojí Olomouc s Lipníkem nad Bečvou. V rámci stavby bylo nutno postavit mj. 32 mostů. Po některých komunikacích nového obchvatu se jezdí už od loňského června. To vedlo hlavně ke zlepšení dopravní situace na výjezdu z města směrem na Brno. Po zprovoznění celého jižního obchvatu by mělo dojít ke snížení dopravní zátěže především na Brněnské a zčásti i na Velkomoravské a Lipenské ulici v Olomouci. "Bude to mít výrazný vliv i na životní prostředí ve městě," uvedl primátor.
Tangentě svítá naděje
Ulice Foerstrova, Pražská a další ve směru na Mohelnici se však zklidnění dočkají až po zprovoznění tzv. západní tangenty, která má na jižní obchvat v budoucnu navázat. První přípravy na její výstavbu byly zahájeny už v roce 1989. Stavbu však léta blokoval spor o to, kudy povede trasa rychlostní komunikace u obce Křelov-Břuchotín. Postupně bylo přitom navrženo osm variant a patnáct různých kombinací. Ministerstvo dopravy se sice ještě oficiálně nevyjádřilo, ale v kuloárech se hovoří o tom, že ministr Milan Šimonovský nebude jako jeho předchůdce trvat na levnější variantě (B4), která vede v blízkosti Křelova-Břuchotína a obec s ní zásadně nesouhlasí. "Bývalý ministr Schling trval na variantě B4 a říkal, že se to časem vyřeší. Ministr Šimonovský se měl nyní údajně vyjádřit, že na ní trvat nebude a vyjde Křelovu vstříc. Pokud by tomu tak skutečně bylo, trasa by se konečně definitivně vyřešila," konstatoval náměstek olomouckého primátora Jaromír Czmero (ČSSD). Šimonovský v lednu při své návštěvě Olomouce připustil, že dopravní situace ve městě je již na hranici únosnosti, a označil prioritu stavby tzv. západní tangenty za vysokou. Nicméně upozornil, že stavbu může negativně ovlivnit nedostatek peněz ve státní pokladně.
Primátor píše poslancům
Vzhledem k patové situaci došlo již loni v únoru k dohodě zainteresovaných stran o rozdělení stavby západní části obchvatu města na dva úseky. První zahrnuje trasu od Slavonína, o jejímž vedení nikdy nebyl spor. Druhý má být jejím provizorním spojením s tzv. severním přivaděčem, který povede od okružní křižovatky u obchodního centra Globus. První úsek se již připravuje. Bylo již vydáno územní rozhodnutí, projednává se dokumentace a zahajují se výkupy pozemků. Začít stavět by se mohlo již příští rok, ale jen v případě, že Ředitelství silnic a dálnic obdrží od státu 181 miliónů korun. V této souvislosti požádal Tesařík v těchto dnech dopisem poslance a senátory z Olomouce, aby stavbu podpořili při projednávání dotací z Fondu dopravní infrastruktury. Zprovoznění jižního obchvatu a jeho západní tangenty odvede z Olomouce tranzitní dopravu mezi Brnem, Mohelnicí a Ostravou. Například na Velkomoravské ulici je nyní větší provoz než na dálnici mezi Brnem a Prahou.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu