Když přijdou a řeknou: Zboříme vám dům [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | MF Dnes | Jana Blažková | 21. 6. 2003] [tisk] Nynější způsob vyvlastňování pozemků se ministerstvu dopravy zdá pomalý, kvůli dálnicím chystá změny. Obcí zmizely už desítky. I když jejich obyvatelé protestovali. Pod pojmem veřejný zájem, kterému musely vesnice ustoupit, se skrývá kdeco. Přehrada, dálnice, ropovod...
Dá to trochu práce a chvíli to trvá. Není to však nic nesplnitelného.Nejdřív se ten nápad zrodí v hlavách několika úředníků. Pak je potřeba o něm přesvědčit poslance. Aby přijali zvláštní zákon, který plánovanou stavbu označí za zájem nás všech. Pak je ještě potřeba počkat, jak dopadnou odpůrci záměru s ústavní stížností. Když to "stavitelům" vyjde, obec může zmizet třeba na dně přehrady. Nebo ustoupí motoristům. Stejný osud možná čeká obec Nové Heřminovy na Bruntálsku, pro jejíž zatopení tento týden hlasovali zastupitelé Moravskoslezského kraje. O výstavbě přehrady rozhodne ministerstvo zemědělství do dvou let. Odhlasují-li pak příslušný zákon poslanci a nebude-li nic namítat Ústavní soud, tamní obyvatelé se budou muset spokojit s náhradou, kterou za své domky od státu dostanou. A postěhují se jinam. Vyvlastňování za náhradu - i když v menším měřítku - je na denním pořádku. Hlavně při výstavbě dálnic.
A možná bude hůř: nynější systém ministerstvu dopravy nevyhovuje. Musí se vypořádat s majiteli pozemků buď ve správním řízení, nebo přijetím zvláštního zákona (jako při výstavbě obchvatu Plzně). To se úředníkům zdá zdlouhavé, takže plánují změny. Ministerstvo chce, aby stát nejdřív postavil dálnici a teprve potom se vypořádal s těmi, kteří mu odmítli pozemky prodat. Na záměr, který je podle některých právníků i politiků v rozporu s ústavou, upozornily Hospodářské noviny. Říká se tomu princip předběžné držby. "Je to v připravovaném záměru zákona o výstavbě dálnic. Zatím však není jisté, zda to bude schváleno," řekl Alois Lichnovský z Ředitelství silnic a dálnic. Když to ministerstvu dopravy nevyjde, chystají se záměr společnými silami prosadit do některého jiného zákona poslanci zvolení na Královéhradecku a Pardubicku. Jde jim totiž o dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové. Někteří majitelé pozemků, na nichž se má stavět, si postavili hlavu a státu je nechtějí prodat.
"Nechci nikoho zbavovat jeho majetku. Ale když někdo prodá pár metrů čtverečních devětašedesáti lidem a ti si postaví hlavu, jde o něco jiného," tvrdí poslanec Miloš Titz (ČSSD). Jestli se zastáncům rychlé jízdy podaří záměr prosadit, není zatím jisté. Návrh ministerstva dopravy se nelíbí opoziční ODS ani některým poslancům vládních stran. "Podnikat cokoli s cizími pozemky dřív, než je o nich rozhodnuto, si vůbec neumím představit. Připomíná to snahu o obejití ústavy," podotýká poslankyně Hana Marvanová (US). Nová dálnice by tak podle ní mohla stát vyjít pořádně draho. Kdyby majitelé pozemku později uspěli se svou stížností u soudu ve Štrasburku, náhrada škody by se už nepočítala v desetitisících, ale milionech korun.
Co také muselo zmizet 1934: Při stavbě vranovské přehrady byla zatopena jihomoravská obec Bítov. Nad přehradou na poloostrově, který tam voda vytvořila, pak vznikla zcela nová obec stejného názvu.
1967: Záluží zaniklo kvůli těžbě hnědého uhlí a expanzi chemických závodů.
30. 9. 1975: Most. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v polovině sedmdesátých let přesunut o 841 metrů, aby uvolnil místo povrchové těžbě uhlí.
1987: Slezská Harta moravskoslezské obce Karlova Pláň a Karlovec a části obcí Leskovec nad Moravicí, Nová Pláň, Razová a Roudno zmizely kvůli přehradě Slezská Harta.
začátek 90. let: Libkovice musely jako poslední severočeská obec ustoupit těžbě hnědého uhlí. Původně zde stálo 282 domů. Jako připomínka zůstal na holé pláni kostel sv. Michala, který byl v červenci 2002 "v tichosti" zbourán.
Těžbě uhlí pod Krušnými horami ustoupilo do začátku 90. let zhruba 100 obcí, mimo jiné Jezeří, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany.