Nová dopravní politika České republiky - Vstupní podmínky, principy zpracování [rešerše | kategorie: Dopravní politika – ČR | Doprava | Ing. Vojtěch Kocourek, náměstek ministra dopravy | 30. 6. 2003] [tisk] Ministerstvo dopravy připravuje do jednání vlády Novou dopravní politiku (NDP) s tím, že její platnost se předpokládá shodně s přijetím České republiky do EU, tedy od roku 2004.
Hlavním úkolem dopravy je uspokojování přepravních potřeb občana nebo podnikatelského subjektu, a to ovšem za minimalizace ekonomických nároků a ekologických následků. Hlavními zdroji pro tvorbu NDP jsou současně platná Dopravní politika ČR vyhodnocená a analyzovaná v přípravných pracích a Bílá kniha: Dopravní politika EU pro rok 2010 – čas rozhodnout.
Hlavními úkoly NDP jsou: 1. Stanovit takové podmínky pro vývoj dopravy, aby se ubírala udržitelným způsobem ve svých nárocích ekonomických včetně nároku na spotřebu zdrojů energie jako pohonných hmot a ve svých důsledcích co nejméně poškozovala životní prostředí včetně negativních vlivů na zdravotní stav obyvatelstva.
2. Ovlivnit dělbu mezioborové přepravní práce a její vývoj ve prospěch těch druhů dopravy, které jsou méně škodlivé, tedy šetrnější prostředí.
3. Stanovit objektivně spravedlivé platby za dopravu včetně zahrnutí všech vznikajících nákladů a zajistit jejich úhradu těmi, co jsou uživateli dopravy.
Hlavními strategickými skupinami nástrojů pro prosazování zásad dopravní politiky jsou: 1. Výchova – jedná se o výchovu k takovým způsobům dopravy a dopravních chování, které propaguje dopravní politika.
2. Alternativní nabídka – jedná se především o nahrazení individuální dopravy dopravou veřejnou.
3. Ekonomická pobídka – finanční vyrovnání za uskutečněnou přepravu, a to jak ve smyslu zpoplatnění, tak zvýhodnění pro dopravu prováděnou příznivým způsobem.
4. Restrikce – absolutní zákaz a vybírání pokut za jeho nedodržování.
Strategické cíle dopravní politiky lze shrnout: - v ekonomické oblasti – na snížení celkové ceny za dopravu včetně externích nákladů,
- v oblasti ekologie – snížení negativních účinků dopravy volbou vhodného druhu a „množství“ dopravy,
- snížení přepravní náročnosti,
- odpovídající vývoj dopravní infrastruktury – ve smyslu optimálního využití kapacity stávajících dopravních cest, redukci nevyužitých cest a rozvoji nejnutnější infrastruktury.
Strategické cíle v jednotlivých oborech dopravy: 1. obecné - spravedlivé zpoplatnění, zejména zbytné dopravy,
- dořešení základní dopravní obsluhy území, včetně úhrady služeb ve veřejném zájmu,
- řešení příjmové stránky SFDI,
- řešení kongescí, a to převážně v silniční dopravě a v intravilánech velkých měst.
2. intermodální přístup – a to v sekcích - dopravní sítě včetně propojení jednotlivých druhů dopravy,
- osobní doprava a IDS.
3. silnice - vyřešení elektronického zpoplatnění užití dopravní cesty,
- vyřešení kongescí,
- snížení nehodovosti,
- dostavba sítě,
- odstranění dopravních závad,
- principy dopravy ve městech.
4. železnice - dokončení transformace,
- dořešení úhrady za služby ve veřejném zájmu,
- zlepšení údržby železniční infrastruktury,
- modernizace vybraných tratí a uzlů.
5. voda - zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi,
- sjednocení plavebních podmínek se SRN,
- zvýšení přepravních objemů tohoto druhu dopravy.
6. letectví - řešit soulad kapacity a výkonů veřejných letišť, zvláště Praha – Ruzyně.
7. MHD - udržet podíl přeprav cestujících MHD,
- rozvíjet MHD v elektrické trakci,
- zvyšovat atraktivnost nabídky MHD.
8. kombinovaná doprava - zamezit snižování výkonů.