Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST341
[rešerše | kategorie: Vliv na životní prostředí – ČR | Doprava | Jiří Dufek, Jiří Jedlička a Vladimír Adamec | 30. 6. 2003] [tisk]
Fragmentace je chápána jako rozdělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů na menší a více izolované jednotky. Izolace jako následek fragmentace ohrožuje přežití citlivějších druhů. Dopravní síť je v současné době tak hustá, že představuje pro faunu značné riziko. Rozlišujeme primární a sekundární ekologické efekty fragmentace.
Primární ekologické efekty fragmentace
1) Bariérový efekt
Jestliže komunikace účinně oddělují populace živočichů po několik generací, mohou se tyto demograficky nebo dokonce geneticky měnit. Otázkou zůstává, jak velký bariérový efekt může být tolerován nebo jaká mobilita mezi fragmentovanými lokalitami je nutná k zachování genetického toku, a tím zdravých lokálních populací. Klíčový indikátor fragmentace je hustota silnic, která koresponduje se způsoby využívání půdy, lidským osídlením a urbanizací.
Závažným problémem je tzv. násobná fragmentace. Představuje umístění dvou nebo více paralelních dopravních cest do jednoho koridoru, což je přínosné především u multimodálních dopravních koridorů. Častý případ je však ten, že dálnice a původní silnice vedou rovnoběžně ve vzdálenosti od 0,3 do 1 km. V takovém případě je fragmentace dvojitá a je vytvořena prakticky neprůchodná bariéra. Jedním z možných řešení by mohlo být např. uzavření původní silnice pro motorová vozidla a její využití např. pro cyklistické stezky.
2) Ztráta lokalit a jejich propojení
Okamžitý efekt konstrukce silnic je fyzický zábor půdy a její přeměna v intenzivně narušené oblasti. Silnice v České republice pokrývají asi 0,8 % území, což je podstatně méně než v zemích západní Evropy (např. v Německu kolem 5 %)
3) Střety fauny s vozidly
Dopravní úmrtnost tvoří u běžných druhů (např. hlodavci, lišky, běžní pěvci) pouze asi 1–4 % celkové úmrtnosti. Další skupinou fauny citlivou na dopravní úmrtnost jsou druhy, které intenzivně migrují mezi lokalitami, např. obojživelníci a mnoho druhů plazů. Další citlivou skupinou jsou populace ve zvláště chráněných územích s vyšší hustotou dopravních sítí i provozu (v ČR např. České Středohoří). Úmrtnost na silnicích závisí také na teplotě, srážkách, ročním období a denní nebo noční době.Ovlivňuje ji také okolní krajina.
4) Biokoridory a lokality podél komunikací
V bezprostřední blízkosti silnic je často zaznamenán výskyt obojživelníků, plazů, ptáků i savců. fungování okrajů komunikací jako lokality může ovlivnit styl údržby. Fungování okrajů komunikací jako lokality může ovlivnit styl údržby. Principy ekologické údržby příkopů a krajnic mohou být např. redukce pravidelně sečených ploch, vysázení původních druhů rostlin, keřů a stromů, minimalizace technických prohlídek v čase rozmnožování nebo omezení chemické likvidace plevele. Okraje silnic však v žádném případě nemohou nahradit přírodní koridory.
Bezprostřední okolí komunikací může v některých případech fungovat jako přírodní lokality, avšak jen především pro široce rozšířené druhy (pro chráněné jen ve výjimečných případech) a se zvýšeným rizikem úmrtnosti živočichů i pro bezpečnost dopravy.
5) Rušení a znečištění
Doprovodné vlivy fragmentace jsou dále: rušení a znečištění ovzduší, hluk a fyzikální změny okolí komunikací. Komunikace může v některých případech omezovat průtok podzemních vod, což ovlivňuje vegetaci – především mokřiny a břehové lokality. Výfukové plyny obsahují okolo 200 polutantů. Posypové soli mohou kontaminovat pitnou vodu, poškozovat vegetaci, zejména jehličnaté lesy a měnit pH v půdách, což zvyšuje mobilitu těžkých kovů i dalších polutantů.
Co se týče hlukových bariér, z pohledu fragmentace lokalit se nedoporučuje používat průhledný materiál, neboť ptáci někdy přehlédnou tento typ bariéry, naráží do ní a umírají. Některé druhy může rušit osvětlení silnic, např. obojživelníky nebo ptáky při rozmnožování. Na druhé straně osvětlení přitahuje hmyz a ten zase přitahuje druhy, které se hmyzem živí (ptáci). V zahraničí byly zaznamenány případy zvýšeného výskytu netopýrů v blízkosti osvětlených silnic.
Sekundární ekologické efekty fragmentace
Sekundárními efekty myslíme změny ve využívání půdy, lidském osídlení a průmyslový rozvoj způsobený v důsledku výstavby nových silnic nebo železnic. Nejefektivnější cestou k defragmentaci lokalit je samozřejmě kompletní odstranění silnice a obnovení původní vegetace, svahů a koryt řek. Odstraňování starých komunikací je praktikováno např. v USA jako součást Programu ochrany medvědů grizzly.
Možnosti eliminace fragmentace lokalit
1) Plánované komunikace
V případě multimodálních dopravních koridorů je vhodné umístit jednotlivé trasy tak blízko k sobě, jak je to jen možné. Při výstavbě nových dálnic je mnohem vhodnější rozšířit stávající komunikaci (to je možno i za provozu, prováděno např. v SRN). Velmi důležitá je rovněž projekce, hustota a rozmístění průchodů pro faunu. Rozměry průchodu (mostku, propustku), ale i charakter podmostí by měly odpovídat velikosti konkrétního druhu živočicha. Nevhodné je podmostí s cizorodými prvky: dlažbou, betonem, ostrými kameny, travními dlaždicemi, zábradlím apod.
Specifickým řešením (v západní Evropě běžným) jsou „nadchody“. V minulých letech bývalo v západní Evropě zvykem zamezovat střetům živočichů s vozidly pomocí oplocení po celé délce dálnic. Tím se ale na druhou stranu zvyšuje efekt fragmentace. V současnosti se doporučují spíše „V“ ploty v okolí průchodů, které do nich navádějí zvěř.
2) Stávající komunikace
V době výstavby dálnic před několika lety nebyl aspekt fragmentace brán příliš v úvahu. Nejčastější překážky u starých mostů jsou: „kaskádové“ vedení vodního toku, příliš malé rozměry průchodu, malá výška, absence vegetace, nevhodné podmostí aj.
Řešení fragmentace na mezinárodní úrovni
CDV zastupuje ČR v mezinárodní organizaci IENE (Infra Eco Network Europe), která iniciovala akci COST341, jejíž hlavní produkty jsou: Evropská zpráva „European Review“ o fargmentaci lokalit dopravními sítěmi a Evropská příručka „European Handbook“ „Jak se vyhnout fragmentaci lokalit“. Ta obsahuje podrobné návody a doporučení jak fragmentaci eliminovat ve fázi plánování dopravních sítí, strategických i projektových hodnocení vlivů na životní prostředí, projektování, výstavby i údržby komunikací mostů a propustků. Obsahuje řadu doporučení, která se týkají výšky náspů, přizpůsobení komunikací úrovni terénu, četnosti křižovatek, zářezů, ekologických mostů, odvodnění, křížení s vodními toky, používání vegetace a dalších doprovodných opatření. Konečná verze příručky by měla být k dispozici v polovině roku 2003. Pro podmínky ČR se předpokládá aplikace metodiky např. společným metodickým pokynem MDS a MŽP.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu