Ad spory v ekologickém hnutí [plný text článku | kategorie: Děti Země | Ústecký deník | Karel Rubáček | 3. 7. 2003] [tisk] KAREL RUBÁČEK, Ústí nad Labem: Léta se angažuji v ekologickém hnutí, a proto bych se rád vyjádřil k "žabomyší válce" manželů Plechačových versus Milan Páleník. Když jsme zakládali organizaci Přátelé přírody, řešili jsme i problém jakési pojistky proti ovládnutí organizace našimi odpůrci, ale protože se to zatím nikdo nikde nesnažil uskutečnit, upustili jsme od toho. Paradoxně k tomu dochází skupinkou samotných ekologických aktivistů. Právo veta patří k běžným demokratickým principům všude ve světě. Proč ale v obyčejném občanském sdružení? Ekologické organizace mají zvláštní postavení mezi ostatními nevládními organizacemi. Jsou totiž silným politikem. Často zasahují do rozhodování o miliardových položkách. Lze je rozdělit zhruba do tří skupin.
První představují organizace typu ČSOP. Jsou rezervoárem levných pracovních sil, když je třeba něco zachraňovat, věnují se výchově a osvětě, a pro svou neškodnost jsou technokratisty prohlašováni za jediné správné ochránce přírody. Druhou skupinu tvoří aktivisté, kteří sice vedou kampaně (zpravidla za podporu různých nadací), účastní se správních řízení, ale pracují na amatérském základě a pěstují spolkovou činnost členů. Sem patří v různých modifikacích např. Sdružení pro přírodu, Občanská liga, částečně Děti Země a Duha aj. Třetí skupinu tvoří organizace pracující systematickým managerským způsobem. Sem patří především Greenpeace, Přátelé přírody, částečně Duha a Arnika. Základem je finanční zajištění od dárců a přispěvatelů a pokud možno profesionalizace veškeré činnosti. Přátelé přírody byli od počátku tímto typem organizace, což mnozí nedokázali akceptovat, přestože jim to bylo často vysvětlováno.
Odpůrci Mariana Páleníka, který vytýčil tento směr, chtějí přeměnit Přátele přírody v nesystematickou organizaci, protože jim tento styl nevyhovuje, ale měli by si v této pluralitní společnosti raději založit vlastní sdružení podle svých představ, nebo vstoupit do jiného. V tom jim nic nebrání. Všechny typy organizací mají snad své opodstatnění, problém je v tom, že mohou být kontraproduktivní, když svou kauzu prohrají a utvrdí tak veřejnost, že angažovanost stejně nemá žádný smysl a "páni" si vždy prosadí svou.