Osud starého obutí [plný text článku | kategorie: Automobilismus – ČR, Vliv na životní prostředí – ČR | Svět motorů | Lubor Zemánek | 8. 7. 2003] [tisk] Zpětný odběr, odstraňování a využití starých pneumatik Už více než rok mají výrobci a dovozci pneumatik povinnost zpětně odebírat použité pláště. Zákazníkovi za to nesmí účtovat poplatek. Zákon o odpadech zavedl vloni v únoru zpětný odběr některých výrobků. Nezávadně musí být odstraněny nejen pneumatiky, ale také oleje, akumulátory a baterie, výbojky a zářivky a od začátku letošního roku i chladničky používané v domácnostech. Zákazník by měl mít možnost zbavit se těchto výrobků bez komplikací.
Kam s nimi? Použitých pneumatik se obvykle zbavíte tak, že je necháte v pneuservisu, který vám přezouvá staré pláště za nové. Můžete je však vrátit také do jiného servisu, dokonce i do toho, který se zabývá prodejem pneu jiných značek, než těch, které vracíte. "Místa zpětného odběru musí být stejně dostupná jako prodejní místa s těmito výrobky. Výrobce nebo dovozce by se měl pokusit zajistit odběr takového množství pneumatik, jaké uvedl do oběhu. Zákazníkovi by nemusel vyhovět, kdyby prokázal, že už stáhnul stejné množství, jaké prodal. Avšak podle údajů, které máme k dispozici, by k takové situaci nemělo dojít, protože návratnost se zatím pohybuje pouze na úrovni 25 až 27 procent," říká Jiří Procházka, referent - specialista z odboru odpadů ministerstva životního prostředí. Sběrné místo by mělo být viditelně označeno. Přestože zákon přímo stanoví, že zpětný odběr použitých výrobků musí být proveden bez nároků na úplatu od spotřebitele, dozvěděli jsme se, že i v současnosti některé pneuservisy účtují zákazníkům třeba 25 korun za odebrání jedné použité pneumatiky. Na to nemají právo.
Zahlceni pneumatikami V České republice je ročně vyřazeno z provozu 60 až 80 tisíc tun pneumatik. Pouze polovina tohoto množství je však ekologicky odstraněna. Kde je zbytek? Zřejmě na skládkách a ve volné přírodě. Je jasné, že se nedá zabránit tomu, aby se někteří lidé zbavovali použitých pneumatik odložením do lesa či na louku. Ale i když je takových případů hodně, jde jen o kapku v moři starých pneumatik, které končí nezákonně na skládkách.
Levnější spalování Podle zákona by měl být odpad dále zpracováván a využíván při výrobě nových produktů. Pokud tato možnost není, přichází na řadu jeho odstraňování. Materiálové zpracování odpadu má přednost před jiným využitím, například energetickým. Praxe je však jiná. Valná většina použitých plášťů (přesněji řečeno většina z té poloviny, která je odstraněna) je spalována, obvykle v cementárnách. "Nemám nic proti energetickému využití starých pneumatik, protože je to také odstraňování odpadu. Poměr mezi jejich zpracováním a spalováním však není příznivý. Pryž je totiž surovina, u níž jsou obrovské možnosti využití," vysvětluje Karel Šafner, jednatel společnosti Montstav z Dolního Rychnova, která se zabývá ekologickým zpracováním ojetých pneumatik. "Energetické využití plášťů je samozřejmě levnější. Zatímco cementárna si za tepelné odstranění pneumatik účtuje 650 korun za tunu, což vychází asi 4 koruny na jeden osobní plášť, u nás je poplatek zhruba 6 korun. Podíl materiálového zpracování pneumatik z tuzemských zdrojů v poslední době výrazně klesá. Kdyby naše firma nedovážela většinu použitých plášťů ze západní Evropy, museli bychom výrobu zastavit. Chybí motivace pro odevzdávání pneumatik k dalšímu zpracování, zákon je benevolentní, dovozci a výrobci plášťů jej obcházejí a chybí přísné sankce."
Zákon o odpadech sice preferuje další zpracování odpadu, ale umožňuje energetické využití v případě, že "v daném čase a místě neexistují ekonomické předpoklady pro splnění" přednostního postupu. Tohoto ustanovení výrobci a dovozci pneumatik výrazně využívají a své zpětně odebrané produkty převážejí třeba i stovky kilometrů k levnějšímu spalování. Takže zatímco cementárny energeticky zpracují zhruba 30 tisíc tun ojetých pneumatik ročně, k výrobě nových produktů slouží pouze 6 až 7 tisíc tun této suroviny.
Lépe na Slovensku? Zatímco v Česku mají výrobci a dovozci pneumatik zákonem stanovenou povinnost vytvářet systém zpětného odběru, na Slovensku zvolili cestu ekonomické motivace. A všechno nasvědčuje tomu, že systém ekologického odstraňování použitých pneumatik funguje u našich východních sousedů lépe. Dovozci a výrobci musí za každý plášť, který se uvede na Slovensku do oběhu, zaplatit poplatek do tzv. recyklačního fondu. Za každé kilo pneumatiky se platí 8,20 slovenských korun. Pokud však následně použité pláště ode-vzdá k dalšímu materiálovému využití, z fondu je mu proplacena částka, kterou za toto zpracování zaplatil. Jestliže ale ojeté pneumatiky odevzdá ke spálení, nedostane nic.
Co všechno se vyrábí ze starých pneumatik V České republice je v současnosti zpracovávána a dále využívána pouze necelá desetina z celkového množství ojetých pneumatik. Jediným velkokapacitním výrobcem pryžové drti (granulátů), která je základním materiálem pro výrobu dalších produktů, je firma Montstav z Dolního Rychnova na Sokolovsku. Její recyklační provoz ve Vřesové zpracuje ročně 5 až 6 tisíc tun pneumatik. K dalšímu využití nabízí nejen drcenou pryž, ale také textílie z pneumatik a kovový šrot. Produkce je tedy stoprocentně bezodpadová. Gumová drť je vyráběna v různých velikostech. Granuláty se mohou přidávat do asfaltu, čímž zlepšují jeho vlastnosti. Například snižují jeho bod tuhnutí a naopak zvyšují bod tání, působí proti roztahování asfaltu vlivem teploty (zabraňují jeho pukání) a snižují hlučnost povrchu vozovky. Při spojení s pojivem lze z drti vyrábět desky různých profilů, které mohou být využity například ve výrobních halách, na sportovištích, dětských hřištích či okolo bazénů. Devulkanizací je možné z granulátu získat náhradu kaučuku, která má přibližně 90 % vlastností původní suroviny. Dá se proto využít například na výrobu gumových koleček kontejnerů či paletových vozíků, která nemusí splňovat tak tvrdé požadavky jako pneumatiky.
Granulát je také vhodnou absorpční látkou pohlcující ropné produkty (prodávaný pod obchodním názvem Sorb-Ex). Drcená pryž je dobrým podkladem pro dostihový sport a využívají ji také zemědělci jako kypřič půdy. Takzvané gudreny (průměr drti 30 - 100 mm) jsou využívány ve stavebnictví jako drenážní a izolační materiály. Granulát a textílie z použitých pneumatik jsou vstupními surovinami pro řadu firem, které se zabývají výrobou zmíněných produktů. Například firma Bohemia Elast z Hovorčovic vyrábí protihlukové a antivibrační desky. Protihlukové desky najdou využití především u železničních koridorů, ale také u dálnic. Antivibrační desky jsou zase umisťovány pod štěrková lože železničních a tramvajových tratí. Na tramvajové koleje jsou montovány bokovnice, které jsou lepeny ke stojnám kolejnic, čímž dochází k útlumu vibrací a hluku. Desky vytvářejí také antivibrační a ochranný podklad pod budovami, které jsou vystavené velkým otřesům vznikajícím především z železniční dopravy. Ze stejného důvodu jsou jimi osazovány veškeré kovové konstrukce multikin.
Rozhovor s Jiřím Procházkou z ministerstva životního prostředí * Jste spokojen s naším systémem odstraňování použitých pneumatik? Myslím, že v porovnání s členskými státy EU na tom nejsme až tak špatně. Poměrně velký zájem o staré pneumatiky mají cementáři, kterým slouží k energetickému využití. Dříve jsme u nás měli velkou kapacitu na mechanické drcení plášťů, rentabilita těchto provozů však byla bohužel malá a hodně jich zaniklo.
* Může pomoci stát? Pokud systém odstraňování použitých pneumatik nebude dobře fungovat, plán odpadového hospodářství ČR počítá s tím, že v tom případě bude definovat nástroje, kterými by se podpořilo materiálové využití pneumatik. Dále bude zpracována strategie na podporu trhu s recyklovanými výrobky, aby mohly být například zvýhodňovány produkty vyrobené z této suroviny. Teď jde o to, aby se to podařilo prosadit v legislativě.
* Zhruba polovina použitých pneumatik není nezávadně odstraněna. Kde myslíte, že mizí? Podle mého názoru končí na skládkách. Přesné množství pneumatik použitých jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky, které je povoleno výjimkou zákona, není zjištěno. Skládkování je samozřejmě zakázáno. Dodržování tohoto zákazu je možné zajistit dodržováním provozního řádu skládky, zvýšenou kontrolní činností České inspekce životního prostředí a samozřejmě důsledným dodržováním zákona o odpadech, konkrétně § 38 o zpětném odběru.
* Domníváte se, že na Slovensku funguje lepší systém odstraňování použitých pneumatik než u nás? Náš systém není špatný. Dovozci a výrobci na Slovensku jsou však lépe motivováni k odevzdání pneumatik k materiálovému zpracování. V České republice je systém zpětného odběru koncipován na tržním principu, s větší volností pro povinné osoby k zajištění svých povinností.