Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Na kolech po naší vlasti
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR | Haló noviny | František Raus, Václav Žalud a Dáša Žaludová | 10. 7. 2003] [tisk]
V mnohých regionech se cykloturistika opět rozmáhá. Zvláště v letních měsících naši občané si berou svá kola a vydávají se do přírody. Proto nebude od věci se podívat do několika našich krajů a zmapovat si situaci...
Pražská cyklokultura na stezkách a na silnicích
Cyklista a motorista jsou jako pes a kočka. Proč musejí oba v jednom jízdním pruhu hrát nebezpečnou hru o zdraví a život? V Praze se téměř vůbec nepamatuje na to, že kolo slouží nejen jako turistický a sportovní prostředek. Jízdní kolo se v poslední době stává jedním z nejoblíbenějších sportovních a dopravních prostředků. Pražskými ulicemi jezdí stále více cyklistů. Jsou to lidé většinou velice ukáznění, uvědomují si, že jízdní kolo je ekologicky nejvhodnější dopravní přibližovadlo a vedle metra je v centru města nejrychlejší dopravním prostředkem. Bohužel, také v důsledku zamoření ulic výfukovými plyny ne právě nejzdravější.
Avšak, co dělá pražský magistrát pro bezpečnost těchto odvážných cyklistů, kteří denně projíždějí ulicemi města, kličkují mezi automobily, řízenými často bezohlednými řidiči. Šipky, které mají ukazovat cyklistům správnou trasu, nebývají vždy umístěné tak, aby je měli v zorném úhlu, a protože cyklisté musejí především dbát o své bezpečí v této nebezpečné hře, často ukazatele směru pro cyklisty přehlédnou. Nadšenců zapálených pro cyklistický sport, provozovaný jak na vysoké sportovní úrovni, tak na úrovni spíše zájmové cykloturistiky stále přibývá. Cyklostezek je v Praze a okolí vcelku dost a dá se říci, že hojně užívané. Ale, ruku na srdce, není tak velký problém vyhradit v parku, lesoparku, v otevřené přírodě cestičku a označit ji jako cyklistickou stezku a hrdě vykřikovat, jak jsme cyklistům pomohli. Jistě je to záslužná práce a nestojí málo peněz. Jenže někdy stezky připomínají spíše terénní tratě, a tak kromě pěkné přírody a čerstvého vzduchu se cykloturistovi nedostane toho nejlepšího požitku. Často se stává, že v průběhu vcelku dobře značené trasy nenajdeme místo, kde si odpočinout a občerstvit.
Oslavany obnovují zámek
Svůj zchátralý renesanční zámek šestý rok rekonstruuje město Oslavany v okrese Brno-venkov. Tento původně první cisterciácký ženský klášter na Moravě, vysvěcený za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. roku 1228, obsadila za 2. světové války německá armáda a potom jej bez patřičné údržby užívaly různé instituce. Město Oslavany jako vlastník této památky zařídilo statické zjištění, rekonstrukci střech a vnitřních fasád zámku. Obnovuje zřícenou věž zámecké kaple a kapli samotnou. Renovovaný zámecký park slouží městské kultuře a kaple koncertům. V areálu se každoročně konají Oslavanské historické slavnosti. Vznikla tam expozice Historie hornictví a energetiky, výstava historických radiopřijímačů a expozice hasičské techniky.
Soukromý investor si pronajal západní křídlo renesanční kvadratury. Letos v září, při 5. historických slavnostech, v něm hodlá otevřít malý zámecký pivovar se stylovou zámeckou restaurací, fitcentrem a posilovnou. Oslavany jsou křižovatkou cyklistických stezek. Též východisko tzv. Energetické cyklotrasy k Dalešické přehradní hydroelektrárně a Jaderné elektrárně Dukovany. Místní naučná stezka premo-karbonem připomíná vznik zdroje energie, kvůli kterému tam existovaly dvě století Rosicko-oslavanské uhelné doly. Proslavily se též aktivitami dělnického hnutí včetně prosincové stávky v Oslavanech.
Dobrá myšlenka se špatným koncem
Na začátku byla dobrá myšlenka o vybudování vinařských cyklistických stezek, které by napomohly rozvoji turismu, byť přehnaná v představě, kolik nových pracovních míst by tento záměr mohl přinést. Kdy se dokonce prezentovalo, že by z této činnosti snad mohly žít celé vinařské obce... Pravda sice je, že se vybudovaly určité úseky, částečně bylo využito stávajících polních cest, silnic, byly vydány mapy. Jenže, kdo se vydá po stezce, nestačí se kolikrát divit, neboť některá místa si moc nezadají s motokrosovou tratí. Příkladně trasa vedoucí po tzv. valu kolem řeky Moravy od Lanžhota ke Kopčanskému splavu se stává stále nesjízdnější. Ano, celý úsek byl upraven, zavezen kamennou drtí, avšak stále zde chybí asfaltový potah. Po valu jezdí kupodivu i automobily, které štěrk rozhazují do stran, kraje opět zarůstají travou, takže se cesta dostává pomalu ale jistě do původního stavu a pro jízdu na kole stále namáhavější. Provedené práce jenom na tomto úseku musely jít jistě do statisíců korun, které, jak to vypadá, když dílo zůstává nedokončené, byly vyhozeny vniveč.
Velmi kriticky hodnotí tento projekt i sami podnikatelé a provozovatelé pohostinských služeb, protože, jak říkají, na takto vytyčené trase se turisté až na několik výjimek vlastně nemají možnost ani se slibovanými vinnými sklípky potkat. A když už, tak je povětšinou nacházejí zavřené, protože se jejich majitelům nemůže v žádném případě vyplatit v nich vyčkávat na pár cyklistů, kteří se zde zastaví, aby při ochutnávce zdarma vypili litr vína a další si pak možná koupili s sebou. Jak si stěžují místní majitelé restaurací, mají s cyklisty jen samé problémy. Ti prý totiž přijedou, obsadí venkovní letní předzahrádky, vytáhnou svačiny, vlastní pití, posilní se, dojdou na WC a zpravidla bez koruny útraty tak na hodinu či déle vlastně blokují místa pro eventuální platící hosty, kteří ale odcházejí, neboť se nemají kam posadit. Tak se právem majitelé rozčilují a říkají, buď ať nám provozovatelé cyklostezek na takové »služby« přispějí, nebo ať si vybudují vlastní zázemí.
Faktem, je, že cyklostezky byly již před časem slavnostně otevřeny, zapity za účasti různých politických »celebrit«, pro něž je to asi dnes už vyšumělá záležitost a oni se zase angažují při jiných příležitostech. Neujme-li se tedy někdo dodělání tohoto díla, aby došlo třeba k sdružení provozovatelů služeb, vytvoření potřebné nabídky, čímž se mělo začít, jsou to podle názoru podnikatelů vyhozené peníze. Koho asi mohou lákat stezky měnící se někdy až nečekaně v terénní tratě, kde kromě nádherné přírody není místo k odpočinku a občerstvení, když slunce pálí nebo prší a ti komáři jsou pořád a pořád dotěrnější...
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu