Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Průtah rájem
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35, Internet | Reflex | Michal Komárek | 17. 7. 2003] [tisk]
Český ráj bude mít možná zanedlouho už dvě typické dominanty. Jednu tradiční - zříceninu hradu Trosky. A druhou novou, futuristickou - dálnici s elegantními mimoúrovňovými křižovatkami, která obepne úpatí skalních měst a nabídne poněkud ospalou chráněnou přírodní oblast milovníkům rychlé jízdy a otevřených horizontů. V Českém ráji se střetává i na tuzemské poměry příliš mnoho protimluvů. Stát požádal o zápis skalních měst na prestižní seznam světového dědictví UNESCO. Byla by to naše první přírodní památka na seznamu.
Zároveň stát už dříve naplánoval a nyní krajům předal projekt stavby dálnice středem regionu. A Liberecký kraj chce dálnici postavit, její možné trasy jsou součástí konceptu územního plánu. "Je to absurdní. Až sem přijede komisař UNESCO posuzovat, zda jsme v žádosti o zápis na seznam uvedli vše správně, bude si nutně myslet, že si z něj děláme legraci. Nabídneme mu totiž velkolepý výhled z Trosek - ukážeme, kudy povede dálnice, kde údolí přetne most, kde betonu ustoupí louky, pastviny, domy. To nemůže vydržet," popisuje svá očekávání vedoucí správy chráněné oblasti Lenka Šoltysová. "A my ho můžeme rovnou požádat, aby nám vysvětlil, jak pře řadit přírodní památku do kategorie ohrožených."
BETONOVÝ SENDVIČ
Český ráj má, jak známo, dvě hlavní centra - Jičín a Turnov. Silnici mezi oběma městy je na tuzemské poměry slušná - má řadu rovných úseků, kde můžete jet pohodlně přes stovku, není ani příliš rozbitá. Provoz je sice někdy hustý, ale kolony se netvoří. Má i své nevýhody - prochází řadou obcí, nemá stoupací pruhy, je dost úzká, takže předjíždět je problém. Podle policistů je nebezpečná - řidiče svádí k rychlé jízdě i v obcích a to přináší velké množství nehod. Vedle silnice vede železniční trať, jež kopíruje hranice chráněné oblasti. Toho, že projíždíte mimořádným územím, si všimne snad každý - na přibližně dvaceti kilometrech se před vámi střídají výhledy na Prachovské skály, Trosky, Hrubou Skálu, Valdštejn. Vedle téhle silnice má vyrůst dálnice. Je několik variant kde a v jaké šíři - zda jenom jako dvouproudá rychlostní komunikace na hranicích chráněného území, nebo jako řádná čtyřproudá dálnice o pár stovek metrů severněji. V každém případě by tady vznikl jakýsi železobetonový sendvič - železnice, silnice, silnice, případně v některých místech silnice, železnice, silnice -, který by zaplnil větší část unikátního údolí.
KONCENTRACE AKTIVISTŮ
Kdykoliv jsem za poslední rok jel mezi Turnovem a Jičínem, snažil jsem se marně přijít na to, proč by měla být taková stavba nutná. Ještě méně ovšem důvody stavby chápou místní lidé, z nichž se nebývale mnoho změnilo v protidálniční aktivisty. "Už nás úředníci pomalu mají za ty, kdo se budou přivazovat řetězy před bagry. To asi nebudeme. Ale hlavně proto, že snad projekt zastavíme mírnějšími prostředky," vysvětlil mi Bohumil Pátek, starší seriózní pán s tituly před i za jménem, který mě spolu s několika dalšími aktivisty provázel kolem plánovaného dálničního koridoru. Turistické stezky na skalních hřebenech, odkud jsou dobré výhledy do krajiny, zdolával o holi a rozhodně nepůsobil dojmem zdivočelého radikála.
"Chci jenom, aby mi někdo vysvětlil logiku té věci. Je tedy tohle území nějak vzácné, chráněné, dokonce vhodné pro ochranu UNESCO, anebo je to jenom koridor pro dálnici jako kterýkoliv jiný? Notabene pro zbytečnou dálnici," zdůrazňoval. Koridor vypadá třeba takhle: vystoupáte na skalní vyhlídku, přes údolí proti sobě máte Trosky, pod sebou pastviny, kostel, pár domků. To je Ktová, vesnice o necelých dvou stovkách obyvatel. Kousek vedle je Rovensko, městečko proslulé dřevěnou zvonicí s obrácenými zvony. "A právě tady by stál dálniční most, dlouhý několik stovek metrů. Takhle by spojil břehy údolí, tohle všechno by zastínil nebo by mu to muselo ustoupit. Nad ním by byly vidět jenom Trosky," rýsovala z vyhlídky budoucí obrysy krajiny další zvlášť nebezpečná aktivistka - Markéta Kovaříková. Markéta je bývalá úřednice z odboru životního prostředí. Je nepříjemná, protože zná zákony, normy a předpisy.
"Jedna úřednice z krajského úřadu mi vždycky uštěpačně říká paní kolegyně. A na veřejné projednávání ke konceptu dálnice si pozvala policejní asistenci. Na chodbách ukazovala na mě a zakladatelku dalšího občanského sdružení, aby si nás policisté dobře zapamatovali." Ta kolegyně zakladatelka je Martina Pokorná - právnička. Text protidálniční petice proložila cizími slovy i poetickými obraty. Nazvala sdružení S drakem rval se Michael, a přesto už získala pod petici přes pět tisíc podpisů.
"Dálnice by krajinu nevratně zničila, rozdělila by ji neprostupně na dvě části, zlikvidovala její přirozený charakter, ohrozila to, čím je vzácná. Nechce ji většina obcí na trase, nechce ji většina místních lidí," konstatuje Martina Pokorná. V doprovodném textu k petici sdružení S drakem rval se Michael se píše: "Dosud jde o plány několika megalomanů, kteří svým myšlením patří do minulého století. Až vyjedou buldozery, bude již pozdě." A text vrcholí Solženicynovým citátem: "Je možné, že zlo je nutné a že nakonec zvítězí, ale jednej tak, aby nezvítězilo skrze tebe a s tvou pomocí." To, že většina obcí je proti, dokládá, že občanská protidálniční sdružení vytvořila koalici a připravila smlouvu s obcemi o jednotném postupu.
DÁLNICI NA JIH NEBO VŮBEC NE
Jednotný postup má jasný cíl: v rámci projednávání územního plánu Libereckého kraje vytěsnit stavbu dálnice mimo území Českého ráje i Libereckého kraje na jih od plánované trasy do prostoru mezi Mnichovým Hradištěm a Jičínem. Nebo zastavit projekt úplně. "Je vcelku zřejmé, že dálnice nemá a ani nemůže řešit problémy místní dopravy na trase Jičín - Turnov. Má to být součást systému dálniční evropské sítě, a tedy bude používána především pro tranzitní kamiónovou dopravu. To by byl pro Český ráj naprostý konec," tvrdí Markéta Kovaříková. "Je možné, že v tuzemsku taková dálnice být má, je potřebná, ale pak je pro ni třeba najít jiný prostor. Jižní varianta pod Mnichovým Hradištěm vede už mimo chráněné území, v rovině, v méně zabydleném a vzácném prostoru. Anebo je možné, že taková dálnice vůbec nutná není."
Stejný názor má například i poslanec a ekolog, donedávna ředitel správy chráněných oblastí František Pelc: "Nejdůležitější podle mě je, abychom si správně vymezili východiska. Je totiž zásadní rozdíl mezi tím, zda má silnice řešit dopravu mezi Turnovem a Jičínem, nebo zda má být součástí celoevropské dálniční sítě a řešit tak především tranzitní dopravu. Problémy běžné osobní dopravy mezi Turnovem a Jičínem bychom neměli řešit novou dálnicí, která může být velkou hrozbou pro další rozvoj regionu. A máme-li stavět dálnici pro tranzitní evropskou dopravu, pak se musíme ptát, jestli je naším cílem umožnit kolonám nákladních vozů co nejsnadnější průjezd Českým rájem."
DÁLNICE A ROZVOJ
Ale samozřejmě existují i lidé, kteří si dálnici přejí, a existují i důvody pro její stavbu. Zastánci dálnice jsou nižší i vyšší krajští úředníci až po hejtmana, starosta Turnova, někteří další starostové, silničáři, část obyvatel Turnova. Kromě velmi problematického argumentu o řešení dopravy mezi Turnovem a Jičínem dovozují, že dálnice pomůže vyřešit přetíženou dopravu v Turnově, přinese napojení Semil a Lomnice nad Popelkou - městeček zhruba dvacet kilometrů severně od trasy - na hlavní silniční tah, že je řešením do budoucna, protože aut bude stále přibývat a dosavadní silnice prostě stačit nebudou, a konečně, že dálnice je vždy dobrá, protože už její stavba znamená oživení místního podnikání, nové pracovní příležitosti. Při vyhodnocování těchto argumentů mi ovšem v uších zní až catonovská úpornost výroku Bohuslava Pátka. "Ale jaký rozvoj, jaké oživení chceme? To přece musíme vědět, stanovit nějakou koncepci. Vždyť rozvoj tohoto regionu je závislý na krajině, její kultivaci, regulované turistice. Není region jako region a dálnice nejsou žádné samospasitelné modly. Je třeba vysvětlit logiku té věci." Souhlasíte s výstavbou dálnic v chráněných přírodních oblastech? Diskutujte na: www.reflex.cz/obsah/diskuse.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu