Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Nesmrtelné gumy
[plný text článku | kategorie: Automobilismus – ČR, Vliv na životní prostředí – ČR | Euro | Čestmír Klos | 28. 7. 2003] [tisk]
Kolem deset let staré skládky ojetých pneumatik v Rynholci na Rakovnicku se loni strhla mediální mela. Od loňského léta však jako když utne, přestože ani jediný kus z padesáti až sta tisíc pneumatik z obrovské hromady nezmizel. Spíše na neoplocené prostranství ještě nějaké přibyly. Starosta Rynholce Jaromír Dyntar dokládá, že i po loňském humbuku zůstala obec na řešení problému opět sama. "Musíme vypátrat majitele pneumatik, dohodnout se s vlastníky pozemku pod skládkou a najít finanční řešení její likvidace, říkal loni před volbami krajský hejtman Petr Bendl. Po roce se hejtmanův příslib smrskl jen na nabídku právní pomoci. "Svých práv se musí prostřednictvím žaloby domáhat vlastníci pozemků sami, vzkazuje do Rynholce hejtmanův mluvčí Martin Krafl.
Čí jsou pozemky?
Jenže proč by to vlastníci pozemků dělali? Nikdo se jich neptal, když území zabíral rynholecký Důl Československé armády a vyvážel na ně strusku ze své elektrárny. Dotázáni na názor nebyli, ani když onu strusku Prefa Hýskov těžila a vyráběla z ní radioaktivní tvárnice vyzařující radon, který ohrožoval zdraví majitelů rodinných domků řady Start. Odtěženou zářící škváru vystřídaly na slunku páchnoucí pneumatiky, navezené rovněž bez souhlasu majitelů. S pneumatikami nebo bez nich jsou to pozemky zdevastované, pro šestnáct drobných vlastníků prakticky nevyužitelné. A jednotlivě neprodejné. Navíc se stařečkové o existenci svého vlastnictví dozvídali až v těchto dnech. Tam, kde pozemky přešly na dědice, nejsou dořešena vlastnická práva.
Proč a o co by se ti lidé měli soudit? Nebo se snad budou soudit České dráhy kvůli zabraným 58 metrům čtverečním? Likvidovaná Prefa Hýskov kvůli deseti arům? Odstranění nepovolené skládky je především ve veřejném zájmu. Pravda, ukázalo se, že tři drobné střípky v územní mozaice pod pneumatikami vlastní také obec. Ale jen kvůli tomu jí má celá starost zůstat na bedrech, bez aktivní pomoci krajských a státních orgánů? Pneumatiky byly na rynholeckou skládku dovezeny v letech 1992 a 1993 především z Německa se souhlasem ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu, protože měly pomoci nastartovat recyklační provoz. Dovozce pneumatik i technologie se ovšem mezitím od odpovědnosti vypařil a ministerstev se problém jakoby vůbec netýká. Dokud se nevzňala velká skládka pneumatik u Toronta, panovala lehkovážnost při skladování ojetých pneumatik i za mořem. Dnes už se ví, že takový požár nelze uhasit a uvolňují se při něm lidskému zdraví nebezpečné látky včetně "bojového plynu fosgenu.
Obce, které by se ocitly v kouřové vlečce, by musely být okamžitě evakuovány. Z pohledu tohoto nebezpečí je symptomatické, že recyklační technologie na drcení pneumatik, která po kratinkém provozu v Rynholci ekonomicky zkrachovala, úspěšně funguje právě v Kanadě ve společnosti Trensept.
Záhada hlavolamu.
Výrobu pryžové drti z pneumatik v Rynholci zahájila společnost Tubeko, založená v roce 1991 v nedalekém Novém Strašecí. Už po roce přímo v Rynholci povila dceru Tubeko Recykling s velmi podobným předmětem podnikání, ovšem bez deklarování ojetých pneumatik. Druhá, o dva roky mladší dcera Tubeko Recycling se od té první liší právě jen gramaticky správným anglickým názvem a působištěm zpět v Novém Strašecí. Ve statutárních orgánech společností bylo značné personální propojení a v čele všech tří stál Bohuslav Fechtner. Přesto ve "zprávě o stavu věci , kterou si po jednání na rynholecké radnici nechal loni na jaře zpracovat krajský úřad, píše právník Michal Moudrý: "Vlastnictví pneumatik nelze prokázat žádnému dotčenému subjektu. K odstranění odpadů, u nichž není znám původce, mají povinnost vlastníci pozemků...
Ať již je české právo příliš rigidní, nebo neochota úřadů věci řešit příliš velká, kauza se obrací ve frašku. Skutečné původce dovezení pneumatik každý laik vidí na první pohled, právník nikoli. A naopak skuteční vlastníci pozemků přicházejí k odpovědnosti jako slepí k houslím, protože o svém vlastnictví nevěděli. A nevěděly to ani úřady, ani ti, kdo pneumatiky dovezli. V roce 1995 píše Bohuslav Fechtner o provozní skládce v areálu firmy Ruba Rynholec. V zápise České inspekce životního prostředí z roku 2001 jsou jako majitel pozemku uváděny České lupkové závody z Nového Strašecí. Odpovědnost za skládku leží jednoznačně na rodině Tubeko. Matka Tubeko se však k pneumatikám neznala až do poslední chvíle (zanikla 4. října 2002). Likvidátorka této akciové společnosti Daniela Jablonská uvedla, že ojeté pneumatiky pro firmu vykupovala společnost Tubeko Recykling (dcera s gramatickou chybou).
Ta už ovšem je - jak sděluje Fechtner - prodána. On sám vzhledem k likvidaci mateřské firmy žádnou odpovědnost za uložené pneumatiky necítí. Naposledy si ji připustil v roce 1995, když sliboval okresnímu úřadu v Rakovníku vyklizení skládky do dvou let. Už tehdy však mlžil o původu a účelu skládky: "Pneumatiky i nadále slouží jako provozní zásoba pro recyklaci, a to pro členy Asociace pro recyklaci ojetých pneumatik a odpadové pryže. Žádný ze členů asociace však dosud nepřijel.
Hodná dcera.
Tubeko nelze ovšem podezírat ze spekulativních nákupů ojetých pneumatik, byť v té době bohatý německý recyklační Dual System vyprovázel každou odvezenou fůru 500 markami. Firma chtěla recyklovat a zásoby by po dvou měsících zmizely ve výrobně drtě, kdyby záhy po zahájení výroby nezkolabovala. Zvolenou metodu drcení pneumatik v podchlazené atmosféře v našich ekonomických podmínkách neustál nikdo. Tekutý dusík, využívaný k podchlazování, byl coby odpadová surovina chemické výroby u nás zprvu za babku. Ze dne na den se však jeho cena zvýšila na několikanásobek. Stomilionovou investici bylo při vysokém úroku obtížné splácet a nabídnutá šestimilionová pomoc státu situaci neřešila. Recyklační poplatek, který by zlevnil náklady na zpracování starých pneumatik, Česko nezavedlo dosud.
Společnost Tubeko byla okolnostmi donucena linku prodat. "Nic nepomohla ani cena za nejlepší technologický postup, kterou společnosti Tubeko osobně předal tehdejší předseda vlády Václav Klaus, poznamenal rynholecký starosta Jaromír Dyntar. Zatímco mateřská firma skončila krachem, gramaticky správná a obchodně úspěšná dcera v roce 2001 otevřela spolu s novým majitelem rynholecké technologie v Kanadě filiálku Trensept Surfacing. Doma se Tubeko Recycling zaměřuje především na pokládání sportovních povrchů z pryžové drti, ale v programu má i stavbu celých sportovních areálů a hal. Dodává také elastické dlažby pro jiné účely. Je tedy jedním z podniků, které mají významné zásluhy o nové využívání odpadové pryže. Granulát ovšem odebírá od jiných výrobců. Zteřelé pneumatiky po matce a sestře dál zahálí v Rynholci.
Pomohl by prý poplatek.
Kdosi - zřejmě nedaleko pracující zahraniční dělníci - si postavil kousek od skládky pneumatik udírnu a grilovací koutek. Riziko požáru je veliké. I proto obec usiluje, aby se nepříjemného dědictví zbavila. "Žádné volby nejsou na obzoru, nikdo netlačí, povzdechl si starosta Dyntar. Situaci však nedramatizuje: "Skládka je v průmyslovém areálu za obcí, usedlíci na ni nevidí, a pokud tam nepouštějí děti, není pro nikoho rizikem. Přesto je to trvalý problém, který by měl být vyřešen. S žádostí o pomoc ze Státního fondu životního prostředí starosta nepochodil. Obrátil se i na minulé vedení ekologického ministerstva, ale to mělo obavy, že by se na státní pomoci někdo obohatil. A ani žádost nové ministerské garnituře nepomohla. Majitel firmy Darta, která drtí pneumatiky v Uherském Brodě, Ladislav Blažek upozorňuje, že podobných skládek je více. A že je načase po slovenském vzoru zavést na nové pneumatiky recyklační poplatek. Umožnil by nejen jejich lepší využití, poté až doslouží, ale otevřel by také cestu technologiím, které dokážou regenerovat staré pneumatiky na nové. I zájem o pryžovou drť na silnice by se zvýšil a ojetá pneumatika by byla vyhledávanou surovinou. Rynholecká skládka by pak sama zmizela.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu