Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Občas přemýšlím o jiné práci
[plný text článku | kategorie: Děti Země | MF Dnes | Jana Machálková | 8. 8. 2003] [tisk]
Rozhovor s ekoložkou Lenkou Maškovou, která chce české zdravotnictví zbavit PVC. Ekologii se Lenka Mašková věnuje osm let. Začínala jako dobrovolnice v organizaci Děti Země, kde se později stala místopředsedkyní. V roce 2001 s několika lidmi založila sdružení Arnika, které usiluje především o ochranu před toxikáliemi. Jak sama říká, někdy jí dělá problémy odejít z práce domů. Jindy zase přicházejí chvíle, kdy by svou práci raději vyměnila. "Pořád ve mně ale přetrvává pocit, že lidí v ekologii pracuje málo a bylo by škoda, kdyby jich bylo ještě méně," říká Lenka Mašková.
Vy se ekologii věnujete už osm let. Proč jste si tento obor vybrala? Studovala jste například přírodní vědy?
Ne, ne. Já jsem studovala obchodní akademii. Postupem času jsem se však začala o ekologii zajímat a už jsem u toho zůstala. Ono je totiž těžké to pak najednou opustit, když víte, jaké jsou tu problémy, a když navíc tušíte, že byste to mohla nějak změnit. Mě to navíc baví a je to můj koníček. Práce není nijak časově omezená, takže si člověk někdy musí sám dávat mantinely, aby odešel na oběd, na večeři a někdy i domů.
Přišla někdy chvíle, kdy jste si říkala, že je všechno marnost a že práci raději změníte?
Samozřejmě. Tato práce je velice náročná a tenhle pocit jsem občas skutečně měla, hlavně z vyčerpání. "Protivníci", jako je třeba Spolana, jsou totiž velice silní a mají jiné prostředky než my. Já ale věřím, že zájem lidí o životní prostředí tuto mašinerii chemických podniků odbourá.
Takže Annonci nekupujete?
Annonci?
Jestli se nerozhlížíte po jiných pracovních příležitostech.
No musím říct, že občas se podívám. Ale zatím u mě zůstává pocit, že je málo lidí, kteří v této oblasti pracují a že by byla škoda, kdyby jich bylo ještě méně.
Na co třeba při své práci narážíte?
Hlavně na to, že se nemluví o celé pravdě. Teď mluvím například o spalovně v Lysé nad Labem. Na začátku července jsme veřejnosti představili rozbor kohouta, který byl chycen v okolí této spalovny. Zjistili jsme sedminásobné překročení evropských limitů na dioxiny. Město se teď rozhodlo udělat podobný průzkum. Výsledky mají být zveřejněny v polovině srpna. Závěry jsou však už podle našich informací hotové a nás mrzí, že se na zveřejnění těchto údajů čeká až do posledního stanoveného termínu.
Je těžké přesvědčit lidi o tom, že je potřeba se k přírodě chovat šetrně?
Já myslím, že se to začíná zlepšovat a že přístup lidí začíná být otevřenější. O problematice ekologie se navíc už nějakou dobu veřejně hovoří.
Takže Češi podle vás mají k ochraně přírody vztah?
Do jisté míry ano. Například lidé začínají sami podnikat kroky ke zlepšení svého životního prostředí. Mnohem více lidí než před několika lety třídí odpad. Jiní zase odmítají kupovat plastové PET lahve a pořizují jen ty skleněné, které jsou pro přírodu šetrnější. I povědomí o toxických látkách začíná být silnější. Vidím to třeba na podpisových arších petice proti spalovně v Lysé nad Labem...
Není to však spíše proto, že se tento problém přímo dotýká lidí, kteří v tom městě žijí?
Většina podepsaných lidí je skutečně z Lysé nad Labem, ale akci podpořili i lidé z jiných měst. Lidé jsou citliví na to, když vidí, že má v jiném městě vzniknout spalovna, nebo když se uvažuje o nové dálnici.
Už dva roky vedete kampaň Zdravotnictví bez PVC. Spousta lidí asi nebude vědět, co si pod tím má představit...
Tato kampaň chce přesvědčit nemocnice, aby PVC nahradily jinou surovinou. PVC se používá například v infuzních vacích, dýchacích trubičkách nebo v hadičkách pro hemodialýzu (hemodialýza je umělé čištění krve u lidí, kteří mají nemocnou ledvinu, pozn. red.). Přímým používáním věcí z PVC se do lidského těla uvolňují nebezpečné látky, které pak nepříznivě působí na hormonální a reprodukční systém. Kromě toho se usazují v játrech a ledvinách.
Jak se o tom snažíte lékaře přesvědčit?
Zkoušíme to různými dopisy a informačními materiály. Uspořádali jsme už i dva odborné semináře. Kromě toho jsme vydali i studii, která zkoumá vystavení novorozenců látkám, jež unikají z PVC. Podobně se snažíme diskutovat i se zbytkem společnosti. Narážíme i na to, co nám lidé říkají že kdyby věděli, jak je PVC nebezpečné, nikdy by si ho nekoupili.
A jak zdravotníci na tuto vaši kampaň reagují? Berou vás jako rovnocenného partnera?
Řada lékařů o této problematice ví, ale někteří z nich už na to rezignovali s tím, že ve zdravotnictví je spousta dalších problémů. Podle mě je potřeba tento přístup změnit. Problém je v tom, že nějaký pacient se přijde do nemocnice léčit, ale tam ho mohou ohrozit ještě další vlivy, jako jsou třeba rakovinotvorné dioxiny. Nemocnice by se měly zabývat tím, jaký vliv na životní prostředí mají.
Přesto máte mezi zdravotníky nějaké "spřízněné duše?"
Jistě, mohu jmenovat třeba docenta Ševelu z brněnské nemocnice Svaté Anny. Dobré kontakty máme i s nemocnicí v Olomouci a jejím novorozeneckým oddělením.
Obrátili jste se se svými argumenty třeba i na výrobce těch lékařských pomůcek?
Odezva výrobců zatím nebyla taková, jak jsme čekali. Na trhu stále ještě není tolik náhradních surovin.
Jakou váhu lidé přikládají tomu, na co se snažíte upozorňovat?
To se hodně ukázalo třeba v době po loňských povodních. Když se situace trochu uklidnila, začali se lidé zajímat i o to, jaké budou mít záplavy dlouhodobé následky. Například se zjistilo, že ze Spolany Neratovice do ovzduší uniklo přes tři a půl tisíce tun chemických látek. Do vody uniklo přes osmdesát tun chloru. Podle mě si většina lidí musela říci, že osmdesát tun chloru není běžná dezinfekce a že něco není v pořádku.
Některé ekologické organizace se na sebe snaží upoutat pozornost tím, že se na protest přivážou k nějakému objektu a pak čekají, až si je novináři přijdou vyfotit. Je podle vás tohle dobrý způsob, jak upozornit na svoji práci?
Obecně je to asi těžké posuzovat, to hodně záleží na politice určité organizace. My se veřejnost snažíme získat spíše prostřednictvím kampaní nebo dobrovolných peticí. Oslovujeme média, politiky... K tomu, že bychom například protestně zablokovali nějakou fabriku, bychom se uchýlili až v tom nejkrajnějším případě.
Jaké jsou vaše plány do budoucnosti?
Stručně řečeno, bude to PVC. Je to látka, která se široce používá, ale o jejím negativním vlivu se toho velmi málo ví. Takže se budu věnovat PVC v odpadech.
Lenka Mašková: Narodila se 20. srpna 1978 v Praze, pracuje v ekologickém sdružení Arnika, které před dvěma lety spoluzakládala, studovala obchodní akademii, nyní pokračuje čtvrtým rokem na VŠE.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu