Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Příroda Jeseníků láká cyklisty i pěší
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Internet | MF Dnes | Pavlína Sigmundová | 7. 8. 2003] [tisk]
Červenohorské sedlo zná většina návštěvníků jako zimní ráj, ale jeho okolí vás příjemně překvapí i v létě. Pro cyklisty, turisty, rodinky, ale i pro náročné extrémní sportovce hodí se letní výlet do Jeseníků. Hory lákají svojí krásou, ale i cenovou dostupností. Trasa autem ze Zlína do Koutů nad Desnou měří zhruba 150 km. Také je možné dopravit se po železnici, přičemž pojedete z Otrokovic do Olomouce, Šumperku a po přestupu budete pokračovat až na konečnou, kterou jsou Kouty nad Desnou. Kouty nad Desnou, Zlín - Přímo u hlavní silnice Šumperk - Jeseník, těsně před stoupáním na šest kilometrů vzdálené Červenohorské sedlo, se můžete ubytovat. Právě zde najdete hotel Pod Sedlem, nabízející poměrně levné ubytování a pochoutky domácí kuchyně. Kouty nad Desnou jsou výhodným výchozím i cílovým místem turistických a cykloturistických tras oblasti Hrubého Jeseníku.
Dobře zvažte fyzickou kondici
Výlety je dobré vždy vybírat s uvážením podle fyzické zdatnosti a přihlédnutím k počasí, protože i v létě dovedou hory ukázat nepřívětivou tvář. Z krásného slunného počasí se pak může na vrcholu vyklubat bouřka a čas na přesun zpět se může trochu zkrátit. Nám se například přihodilo, že kvůli bouřce nás na zpáteční cestě zastihla tma a téměř desetikilometrový sjezd, na který jsme se všichni po náročných výšlapech těšili, museli jsme absolvovat ne zcela bezpečně po hlavním silničním tahu s jedinou čelovou baterkou.
Pořád, pořád do kopce
Pro cyklisty i pro pěší je téměř povinností výlet na Červenohorské sedlo. Většina ho zná zejména jako zimní středisko s řadou sjezdovek. Z Koutů nad Desnou si s kolem můžete vybrat, zda se do výšky 1013 metrů nad mořem vydáte po silnici, anebo terénem. Doporučuji jet lesem, po žluté turistické značce. "Přírodní" cesta je sice náročnější, ale nemusíte čichat zplodiny projíždějících kamionů a automobilů. Jestliže plánujete náročnější trasu a stoupání s převýšením 600 m na šesti kilometrech jste už vyzkoušeli, můžete na Červenohorské sedlo vyjet i autem a teprve potom se vydat na výlet. Pro ty, kdo do Koutů nad Desnou přijeli vlakem, je možnost dopravit se na Červenohorské sedlo kyvadlovou dopravou. Autobusová zastávka se nachází přímo před hotelem Pod Sedlem.
Na nejvyšší horu Moravy a Slezska
Z Červenohorského sedla vede příjemná a nenároční zhruba desetikilometrová cesta na Praděd. Cyklistická stezka kopíruje turistickou, takže pokud s sebou nemáte kola, pěší procházkou to na vrchol zvládnete taky. Pokud je pěkné a jasné počasí, nabízí se cestou krásné výhledy. Po zdolání dvou třetin cesty dorazíte na chatu Švýcárna, která má venkovní občerstvení i teplou kuchyni v restauraci. Z tohoto místa se zdá, že Praděd už je nadosah, ale ještě musíte ujet tři a půl kilometru. Pak je teprve vrchol pokořen. Můžete si gratulovat, zdolali jste nejvyšší horu Moravy a Slezska - Praděd má nadmořskou výšku 1492 m.
Uvidíte až do Krkonoš
Už v roce 1912 zde byla vybudována rozhledna, která však sloužila necelých padesát let. Na jejím místě vyrostla v sedmdesátých letech televizní věž vysoká 145 m s vysílačem a rozhlednou ve výšce 40 m. Vysílač na vrcholu tvoří výraznou dominantu Moravy. Při příznivých podmínkách lze spatřit Krkonoše, polské roviny i Vysoké Tatry. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou alpských polí. Je smutné vidět, jak se ochranářům nedaří uhlídat hojná borůvková políčka před česači, kteří každoročně keře kartáčují tak, že z nich za několik (nedlouhých) let zbudou jen pahýly. Zpět je možné se vydat stejnou cestou (je to stále z kopce), nebo zvolit další z možných variant: vyšlápnout přes Petrovy kameny (na kole se nedá vyjet), Jelení hřbet a pak následuje dlouhý sjezd na dolní nádrž Dlouhé stráně a pokračuje až do Koutů nad Desnou. Tato trasa se dá absolvovat i v opačném pořadí, až na to, že dvacetikilometrový sjezd se změní na stejně dlouhé stoupání. Celý výlet se dá poklidným tempem zvládnout za šest hodin i s přestávkami na občerstvení.
Vydejte se do pralesa
Z Červenohorského sedla se můžete vypravit i na druhou stranu. Cestou přes Vřesovou studánku se po červené turistické značce dostanete na horu Keprník vysokou 1424 metrů nad mořem. U Vřesové studánky však končí cesta pro cyklisty, dále pokračuje jen úzký turistický chodníček. Na vrcholu hory se nachází svorové skály, z nichž je kruhový rozhled do dalekého okolí. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše se Sněžkou. Od počátku století je oblast okolo Keprníku přírodní rezervací. Je tvořena pralesem na rašelinném podkladu s loukami, tůněmi a rašelinnou květenou.
Na Šeráku si dejte Šerák
Z vrcholu Keprníku dohlédnete na chatu Jiřího na vrcholu Šeráku a občerstvení máte nadosah. (Vede sem i sedačková lanová dráha z Ramzové.) Kromě běžného hospodského sortimentu, včetně stejnojmenného piva, můžete ochutnat místní specialitu Keprnickou hořkou. Dámám a dětem doporučuji zkusit jeden z čerstvých koktejlů z borůvek, malin či jahod. Pokud jste se na Šerák přeci jen nějak s kolem dostali (z Červenohorského sedla třeba přes Domašov), čeká vás nádherný dlouhý sjezd Keprnickým potokem. Tyto trasy je nutné jezdit s helmou, protože podstatná část cesty vede nezpevněným terénem.
Kde defekt, tam praváky
Stalo se nám, že cestou dolů jeden cyklista z naší výpravy při skoku prorazil duši o ostrý kámen. Zastavili jsme, abychom na něj počkali. Asi metr od toho místa jsme postupně našli asi dvacet hřibů pravých. Měli jsem radost a seznali jsme, že je to celkem dobrý způsob hledání hřibů. Naše potěšení se zmenšilo, když jsme asi o kilometr níž potkali rodinku. Taky nasbírali asi dvacet praváků, ale velikosti zhruba tak desetkrát větší, než byly ty naše.
S kolem se na Točník nehrňte
Po sjezdu jsme se dostali na rozcestí, kde jsme měli na výběr: vyšlápnout si dva kilometry na Točník a pak jen svištět dolů na Červenohorské sedlo, anebo jet po cestě přes Filipovice. První varianta se nám zdála zajímavější, tak jsme se jali tlačit kola na kopec Točník. Postupně jsme zjišťovali, že touto verzí jsme se trochu přepočítali. Dva kilometry se zdály jako trojnásobek. Úzká cestička lemovaná borůvčím a nízkými borovicemi se na našich nohách nemile podepsala. Její rozměr totiž pasoval sotva tak na jednu nohu. Pokud se chcete na Točník přeci jen podívat, určitě bez bicyklu! Jen by vám v závěrečných pasážích na skále překážel... Okruh se dá uzavřít u Červené hory napojením na červeně značenou cestu vedoucí na Červenohorské sedlo. Odtud se pak můžete do Koutů nad Desnou vydat po žluté značce.
Navštivte naši největší vodní elektrárnu
Modrá značka vás z Koutů nad Desnou dovede po silnici podél potoku Divoká Desná na přehradu Dlouhé stráně. Jede se, jak jinak, stále do kopce. Po šestikilometrovém výšlapu na dolní nádrž (800m n. m.) si můžete rozmyslet, zda vás ještě zajímá, jak vypadá nádrž horní. Ta je totiž až ve výšce 1350 metrů nad mořem. Elektrárna byla budována od roku 1978 a zprovozněna až v roce 1996. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží dvěma přiváděcími tunely. Vlastní elektrárna je skryta v nitru hory. Pro svoji funkci využívá přebytku elektrické energie zpravidla v nočních hodinách a mezi špičkami k čerpání vody z dolní do horní nádrže.Dlouhé stráně jsou největší vodní energetické dílo v České republice a výkon jednoho soustrojí je největší svého druhu v Evropě. Existence elektrárny a její funkce v elektrizační soustavě vede k podstatnému snížení nároků na spalování uhlí v parních elektrárnách.
A co když bude pršet?
Už vás bolí nohy, nebo si chcete trochu odpočinout od výletů? Vypravte se na lesní plody! Okolní lesy nabízí množství malin, ostružin, když budete mít štěstí, najdete i borůvky, které zapomněli česači otrhat a rostou zde i chutné hřiby. Vzhledem k tomu, že tato část Jeseníků není masově navštěvována, jistě se sběrem uspějete. Pokud vám nebude přát počasí, můžete třeba navštívit šest kilometrů vzdálenou obec Velké Losiny s termálním koupalištěm, renesančním zámkem a papírnou na výrobu ručního papíru. Nebo si zajít na exkurzi Dlouhých strání, vypravit se do Jeseníku či jen tak odpočívat a zhluboka dýchat. Takový vzduch, jaký je v horách přeci jenom ve Zlíně nemáme!
UŽITEČNÉ INFORMACE: Tip na nocleh: hotel Pod Sedlem v Koutech nad Desnou Ceny ubytování: Za dvou- třílůžkové pokoje zaplatíte 160 korun za osobu, noc ve čtyřlůžkovém pokoji vás přijde na 140 korun. Kontakt: tel. / fax: 583235219, e-mail: koutynd@volny.cz, www.volny.cz/koutynd/.
Dlouhé stráně Otevřeno: duben - srpen: Po - Pá 8 - 15 h, So, Ne 8 - 12 h Při telefonické rezervaci je domluven den a hodina, kdy je nutno přijet vozem na výchozí bod do Koutů nad Desnou. Zde je zaplaceno vstupné a průvodcem je celá kolona aut návštěvníků vedena do prostor elektrárny. Vstupné: plné 40 korun.
Vlakové spojení: Po železniční trati je to do Koutů nad Desnou 128 km, jízdenka stojí 146 korun a s uplatněním karty Z 96 korun. Příklady (spojů je samozřejmě víc): Dobře se dostanete vlakem, který jede z Otrokovic v 9.30 hodin. Přestupuje se jen v Zábřehu na Moravě, Šumperku a v Koutech nad Desnou budete ve 12.17 hodin. Nebo můžete z Otrokovic vyjet v 19.19 hodin, přes Olomouc, Zábřeh na Moravě, Šumperk a v Koutech nad Desnou budete v 21.15 hodin.
Řadu zajímavých informací najdete na www.ceskehory.cz/jeseniky.
CHARAKTERISTIKA OBLASTI: Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masív Králického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohoří, s výjimkou Nízkého Jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m n. m.) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu. (zdroj: www.ceskehory.cz/jeseniky).
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu