Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Nejlepší tipy pro výlet na kolech
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Cyklistika – ČR: města, Internet | MF Dnes 11. 8. 2003] [tisk]
Kolo prý bylo jedním z největších lidských vynálezů. Když se spojí dvě kola, není už co řešit. Obrovská renesance cyklistické turistiky je dalším vynálezem. Cyklostezek přibývá, snažili jsme se vybrat pro tuto přílohu nejzajímavější z nich. Šťastnou cestou, ať vám to hezky šlape!
Stezka Brno – Vídeň
Cyklistická stezka Brno - Vídeň spojuje dvě středoevropské metropole. Prochází převáženě územím jižní Moravy a dolnorakouské oblasti Weinviertel. V Brně trasa prochází městem od přehrady, u haly Rondo pak vede po samostatné stezce vedené po břehu řeky Svratky. Ve Vídni je nejlepší napojení na trasu z Dunajské stezky s napojením na Eurovelo č. 9 u Stammersdorfu. Celková délka trasy je asi 130 kilometrů a je vhodná pro všechny druhy jízdních kol včetně závodních. Na moravském úseku je připraveno 15 originálních odpočívadel s mapou trasy. Turisté mohou využít pět tematických okruhů spojujících hlavní trasu se zajímavými místy. Celou řadu archeologických a historických památek najdou v Dolních Věstonicích, Hradisku či Pouzdřanech, milovníci přírody mohou zavítat do vyhlášených ornitologických lokalit v okolí novomlýnských nádrží, ale také mezi vinice a do vinných sklípků. Podrobnější informace najdete na adrese www.cyklobrnowien.cz. Sdružení cyklistická stezka Brno - Vídeň je partnerem programu Zelené stezky Greeneways Nadace Partnerství. Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. K nim se na jižní Moravě připojuje například desítka Moravských vinařských stezek, které vedou všemi významnými vinařskými oblastmi. Více informací na www.greenways.info.
Okolí Plzně a Šumava
Jedna nejpříjemnějších a nejromantičtějších tras do okolí Plzně vede údolím Berounky a do západočeské metropole se vrací oblastí Boleveckých rybníků. Z Plzně je nejlepší vyjet u konečné trolejbusu číslo 16 ve čtvrti Doubravka, odkud vede po zelené turistické značce na vrch Chlum, vzdálený asi jen tři kilometry. Z kopce s rozhlednou cesta pokračuje do Bukovce, kde Berounka opouští Plzeň sevřeným údolím. Zelená značka vede Zábělským polesím a přimkne se těsně k řece. Tu kopíruje po pěšině ve srázu nad tokem. Z lesa cesta vyjíždí u Dolanského mostu, odkud tradičně sjíždějí Berounku vodáci. Přes most je třeba přejet na druhou stranu a nejsnáze po silnici dojet do sotva pět kilometrů vzdálené Zruče. Tady je k vidění soukromé Air muzeum s mnoha letadly a vojenskou technikou. Ze Zruče pokračuje modrá značka do písčitých borovicových lesů na severním okraji Plzně. Od železniční trati pokračuje žlutá značka k Seneckému rybníku, Košináři a Velkému Boleveckému rybníku, které jsou už na předměstí Plzně, a k výchozímu bodu třicetikilometrové trasy je to už jen tři čtyři kilometry. V Plzeňském kraji se cykloturisté nejčastěji vydávají na Šumavu, rozvinutá síť cyklotras je ale také na severním a zejména jižním Plzeňsku. Na Šumavě patří mezi obligátní výchozí místa v podhůří Běšiny, odkud lze vyjíždět do oblasti mezi Klatovy a Sušicí, Srní, jež je výchozím bodem pro cesty po pláních střední Šumavy, a Železná Ruda, která je největším střediskem západočeské části pohoří.
Rotavské varhany
Cyklotrasa KCT č. 2045 měří 12,5 km, začíná v Kraslicích na rozcestí u kostela. Z města vyjedeme po silnici směrem na Sokolov, mineme křižovatku do obce Sklené, projedeme kolem benzinové stanice a odbočky k vlakové zastávce Kraslice-předměstí a až mezi posledními domky na konci města odbočíme doleva. Silničkou plnou serpentin stoupáme do osady Smolná a pak pozvolnějším terénem dojedeme do Horní Rotavy (km 6,8) na rozcestí s cyklotrasou č. 2044 a pěší zelenou značkou, která nás bude doprovázet necelé dva kilometry. Odbočíme doleva, projíždíme kolem hasičské zbrojnice, trafostanice a myslivny a z přímého směru odbočíme až na rozcestí tras Pod Rotavskou myslivnou (žlutá a zelená). Tady se dáme doprava společně se žlutou pěší trasou. Asi po kilometru a půl míjíme odbočku k přírodní památce Rotavské varhany. Pokud se vyšplháme až na skalní vyhlídku na vrcholu, shlížíme do Rotavské rokle a údolí Novoveského potoka. Ten prozradí, kudy vede jeden z hlavních příčných zlomů Krušných hor, nazvaný Hornoslavkovský zlom. Vrátíme-li se k pěšině, která nás na vyhlídku přivedla, a v jejím směru slezeme asi o 20 metrů níže na opačnou stranu skály, objevíme po chvíli pozorování málo známý kulovitý druh odlučnosti čediče. Vrátíme se k odbočce a sjedeme na silnici nad Rotavou. Po půl kilometru však odbočíme doleva a lesní cestou v údolí potoka Skřiváň dojedeme na rozcestí turistických tras u zámečku Favorit (km 12,5).
Střední Čechy
Jednou z nejoblíbenějších cyklotras ve Středočeském kraji je Posázavská cyklostezka. Její celková délka je okolo 250 kilometrů, ale cyklisté si k projížďce mohou vybrat jen některý z jejích úseků. Mezi nejhezčí patří úsek Týnec nad Sázavou - Český Šternberk, který patří mezi tzv. cross-country trasy. Na cykloturisty čeká po cestě několik zajímavých památek, například zřícenina Zbořený Kostelec, zámek a muzeum v Pyšelích, klášter Sázava a samozřejmě jeden z našich nejlépe dochovaných hradů Český Šternberk. Délka trasy je 47 kilometrů. Pokud se někdo na jízdu náročnějším terénem příliš necítí, může stejnou trasu projet také po silnici. Střední Čechy rozhodně nemají o cyklostezky nouzi. Mezi oblíbené trasy patří například nenáročná stezka z Kolína vedoucí krajinou rovinatého Polabí, krásným lužním lesem a končící v lázeňských Poděbradech. Odtud se dá ještě pokračovat do Nymburka nebo Ostré s vesnicí historických řemesel. Hezká, ale poněkud náročnější, je projížďka Kokořínským dolem na Mělnicku. Údolím vedou různé turistické trasy, z nichž většina se dá projet také na kole. V určitých úsecích, jako je například výstup na Pokličky, se však cyklisté musí připravit na to, že své kolo ponesou. Příjemná je také projížďka kolem řeky Berounky, kde se dá kombinovat hned několik cyklotras přes Karlštejn, Svatého Jana pod Skalou, lom Ameriku nebo Beroun.
Frýdlantský výběžek
Stranou od hlavních turistických tepen je Frýdlantský výběžek cyklisty dlouhou dobu neprávem opomíjen. Na cykloturisty tu přitom čeká přívětivý terén, čistá příroda, nádherné pohledy na Jizerské hory i spousta památek. Pohodovou cyklotrasou, jak je označována v mapách trasa podél řeky Smědé, se vydáme proti toku z Frýdlantu přes Raspenavu do Hejnic. Malebné městečko v podhůří Jizerských hor je známé především svou překrásnou barokní bazilikou a přilehlým klášterem. Z Hejnic se vydáme na sever do známých Lázní Libverda s neodmyslitelným Obřím sudem a dále do Nového Města pod Smrkem. Podél polské hranice pokračujeme do Jindřichovic, vesničky, která se může pochlubit nejen novými větrnými elektrárnami, ale také farmou, na které manželé Vlkovi žijí bez výdobytků poslední doby. Hlubokými lesy pokračujeme po nově otevřené trase do Bulovky, Habartic podél meandrů Smědé do Višňové, vesnice na dohled polských uhelných dolů, ale také zajímavých hrázděných staveb. Do Frýdlantu, centra celého výběžku s valdštejnským zámkem nad městem, zbývá již jen pár kilometrů.
Lužickými horami
Krajinou Lužických hor a Žitavských hor vede poměrně kopcovitá trasa, která se však cyklistům odmění nádhernými výhledy do širokého okolí i přívětivými vesničkami podél cesty. Putování začneme v Jablonném v Podještědí, jedeme kolem Zdislaviny studánky, kde si můžete nabrat údajně zázračnou vodu, k zámku Lemberk. Táhlým stoupáním přes Rynoltice a Horní sedlo se dostaneme do Hrádku nad Nisou. Podél Nisy přejedeme přes hraniční přechod v Hartavě do Německa. Můžeme si zajet do Žitavy, nebo se rovnou vydat do centra Žitavských hor. Vystoupáme do malebných letovisek Kurort Oybin a Kurort Jonsdorf, které se Žitavou spojuje výletní parní vláček. Z Jonsdorfu sjedeme do malebné vesničky Waltersdorf pod nejvyšší horou Lužických hor - 793 metrů vysokou Luží. Prudkým stoupáním se dostaneme na hraniční přechod a Čechy vás přivítají příjemným sjezdem. Přes Dolní Světlou, Mařenice a Heřmanice dojedete zpět do Jablonného.
Vysočina
Starou "Liběckou" kupeckou stezku z 10. století, která spojovala Čechy s Moravou, kopíruje Podoubravská cyklotrasa, jež v délce 52 kilometrů prochází Českomoravskou vrchovinou. Poklidná městečka a vesničky se na trase číslo 5127 střídají s přírodními památkami a zajímavostmi. Profil trati má klesající tendenci a cesta je vhodná i pro cyklisty na silničních kolech. Putování začíná v Radostíně, jenž se nachází v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy - jen kousek od letoviska Velké Dářko, dále vede přes Žďírec nad Doubravou, Krucemburk, kde je hrob malíře Jana Zrzavého, Chráněnou krajinnou oblast Železné hory, přírodním parkem řeky Doubravy do osady Lány, kde je možno spočinout u 700 let staré lípy. V posledním úseku cyklostezka prochází přes obce Pařížov, Vilémov a končí v Golčově Jeníkově. Trasa má celkem patnáct zastávek s možností posezení a získání informací o daném místě. Některé zastávky jsou ozdobeny dřevěnými plastikami, které znázorňují postavy z pověstí, které se k danému místu vztahují. Trasa byla otevřena před dvěma lety.
Jihlavské vrchy
Téměř sedmdesát kilometrů dlouhá a fyzicky náročná trasa provede cykloturisty přes tři dominanty jihlavských vrchů - Křemešník, Čeřínek a nejvyšší vrchol kraje Vysočina, kterým je se svými 836 metry Javořice. Zájemcům o architekturu může přijít vhod regionální cyklotrasa Po stopách Santiniho. Trať vede z Vojnova Městce přes Žďár nad Sázavou, Ostrov nad Oslavou až do Bystřice nad Pernštejnem a vede přes nejvýznamnější stavby geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho. Zajímavý název má i další z cyklostezek. Jedná se totiž o Energetickou trasu. Cesta vede hlubokým kaňonem, vysoko nad hladinou řeky Jihlavy, ale hlavně v okolí Jaderné elektrárny Dukovany. Trasa cyklisty zavede dokonce k informačnímu středisku elektrárny.
Cyklotrasa v Praze
Jedna z nejzajímavějších pražských cyklostezek zavede cyklisty do několika pražských parků a lesů. Stezka je v celkové délce do 35 kilometrů nenáročná a ti, kteří by se po cestě nudili, mohou využít několika terénních vložek. Kvůli opravě mostu Legií je nyní přejezd z Národní na Újezd dobrodružnější. Odtud trasa pokračuje přes Kampu, Klárov, dále zadem okolo Strakovy akademie až k Letné. Na nábřeží Edvarda Beneše však čeká na cyklisty malý strašák. Před přechodem pro chodce je stavba, kvůli níž nemohou řidiči na přecházející vidět. A cyklista tak musí buď sebevražedně vskočit do silnice a doufat, že auta zabrzdí, nebo zpoza konstrukce nesměle mávat, aby mu řidiči zastavili. Následný výjezd na Letnou zase procvičí jeho plíce. Přes Letenské náměstí vede dále stezka v protisměru jednosměrné ulice do Stromovky. Trasa objíždí celý park, na kterém jsou v dolní části stále patrné stopy po loňské povodni, až k podjezdu trati v Bubenči. Z Papírenské ulice pokračuje cesta okolo zříceniny na Babě až k podjezdu železniční trati na Děčín. Cyklotrasa vede Šáreckým údolím až k nádrži Džbán do pozvolného kopce. Majitelé horských kol mohou vyzkoušet okolní nezpevněné cesty a na křižovatce s Horoměřickou ulicí pokračovat menšími cestami do Divoké Šárky. Ostatní cyklotrasa zavede do Nebušic a okolo Šárky k nádrži Džbán, kde je možné se vykoupat. Evropskou třídu je nutné přejet u ulice Za Vokovickou vozovnou a pokračovat směrem k Vypichu. Po krátkém odpočinku v oboře Hvězda vede trasa přes rušnou Bělohorskou ulici, kde navíc nejsou bezbariérové přechody ani semafory, kolem usedlosti Ladronka po nové cestě s výhledem na Prahu. Před strahovským stadionem cesta uhýbá doleva směrem k Pohořelci a dále podél Pražského hradu přes Chotkovy sady a Letnou zpět k Národní.
Prokopské údolí - Radotín a zpět
Další zajímavá trasa v celkové délce 50 kilometrů vede přes Prokopské údolí, Řeporyje a Ořech až do Radotína a zpět. Stezka zatím není v celé své délce zanesena v cyklomapách, je však sjízdná na silničním kole. Zároveň nabízí i majitelům horských kol několik terénních vložek. Pro rodiny trasa skýtá několik možností, jak příjemně strávit den, nejenom v sedle bicyklu. V Řeporyjích si mohou prohlédnout skanzen středověkého městečka Řepora, který poznamenal nedávný požár. Milovníci automobilů si mohou v nedalekých Zbuzanech prohlédnout muzeum veteránů značky Praga.
Přes Krčský les do Hostivaře
Na druhou stranu Prahy vede trasa v celkové délce 45 kilometrů přes Krčský les, průhonický park až k vodní nádrži Hostivař. Stezka nabízí náročnějším cyklistům několik terénních vložek, rodičům s dětmi zastavení u minizoo v Krči nebo prohlídku zámeckého parku v Průhonicích, to však jen pěšky, protože do areálu parku je vjezd na kole zakázán.
Podél vltavských břehů
Cyklisté se v Praze mohou projet také po stezkách podél vltavských břehů. Ty je zavedou trasou přes Modřany k Zbraslavskému zámku a zpátky přes Radotín a Chuchli. Cyklista sice neujede více než třicet kilometrů, ale zato si uvědomí všechny krásy i nemoci pražských cyklostezek.
Okruh Boženy Němcové
Spisovatelka Božena Němcové inspirovala tvůrce cyklostezky, která prochází národní přírodní památkou Babiččino údolí u Ratibořic v Královéhradeckém kraji. Okruh Boženy Němcové je dlouhý 35 kilometrů, zabere asi tři hodiny a vede místy, o nichž spisovatelka psala a kde také žila. Nejatraktivnějším místem jsou Ratibořice, kde se odehrává děj Babičky, nejznámějšího díla Němcové. Lze si tam prohlédnou mimo jiné zámek, mlýn, Staré bělidlo a Viktorčin splav. Na trase vedené malebným údolím řeky Úpy lze navštívit domek s muzeem Boženy Němcové v Červeném Kostelci, minerální pramen v Třticích a Českou Skalici s Barunčinou školou.
Okolí Děčína
Okruh Sněžník - Dolní Žleb - Krippen - Cunnersdorf - Sněžník nabízí cyklistovi na horském či trekkingovém kole příjemný pětapadesátikilometrový výlet, který zároveň nikterak neztrácí na sportovní hodnotě. Z obce pod známým vyhlídkovým bodem Děčínský Sněžník vyrazíme po příjemně stíněné silnici směrem na Maxičky, odkud nás po překonání drobné terénní vlny čeká svižný sjezd po žluté turistické značce až do Dolního Žlebu na levém břehu Labe. Cesta vede úzkou lesní asfaltkou, v druhé polovině se však mění v cestu z pískovcových kvádrů. Vlhké kameny tam často bývají kluzké. Z dolního Žlebu pokračujeme po labské cyklostezce po proudu řeky směrem na Königstein. Cestou lze obdivovat pískovcový masiv na pravém břehu Labe s úžasnými expozicemi, před námi se brzy objeví monumentální stolová hora Lilienstein. Česko-německé hranice překročíme u obce Schöna, na což nás upozorní pouze dva sloupy s vlajkami obou států. Labe opustíme v německém Krippenu a pustíme se vlevo. Odtud nás už po zbytek cesty čeká převážně stoupání. Po silnici vyjedeme do Cunnersdorfu a napojíme se cyklistickou značku vedoucí do příhraničního Rosenthalu. Před ním si cestu zkrátíme a uhneme vlevo na turistický hraniční přechod Sněžník.
Krkonošská naučná stezka
První krkonošská naučná stezka pro cyklisty měří 16 kilometrů a vede po nejzajímavějších místech Černé a Světlé hory ve východní části nejvyššího českého pohoří. Cyklistická naučná stezka není příliš náročná, je proto vhodná zejména pro rodinné výlety. Začíná na vrcholu Černé hory, kam se lze nechat vyvést kabinkovou lanovkou. Vede kolem Černé boudy, přes Pěticestí, kolem Vlašských bud, Tippeltovy boudy, Krausových bud až na Modré kameny. Cyklisté najdou na trase celkem devět panelů se zajímavými informacemi o přírodě a historii Krkonoš i o životě na horách. Stezka zahrnuje i odpočinková místa pod Václavákem a na mléčné farmě manželů Sosnových na Vlašských boudách, kde se cyklisté mohou osvěžit čerstvými výrobky z domácího mléka. Těsně před cílem výletu mohou turisté sesednout ze svých kol a pěšky se vydat na dva kilometry dlouhou naučnou stezku Černohorská rašelina, odkud je za pěkného počasí jeden z nejkrásnějších panoramatických výhledů na Krkonoše. Stezka prochází největším krkonošským rašeliništěm, které vzniklo před šesti tisíci lety v sedle mezi Černou a Světlou horou.
Moravská stezka
Moravská stezka má celkově šest částí. Putování po ní začíná na přechodu Mikulovice/Glucholazy. První část stezky vede do Jeseníku a Horní Lipové. Náročné je zde především pětikilometrové stoupání do Horní Lipové. Druhý úsek cyklostezky vede z Horní Lipové do Hanušovic. Část trasy vede po horší polní cestě, na kterou je vhodné mít horské kolo. Námaha se však vyplatí, protože po mírném stoupání následuje nádherný výhled na masiv Králického Sněžníku. Třetí úsek stezky vede z Hanušovic do Vítošova. Tento úsek je velmi nenáročný a slibuje pohodovou jízdu. U Bohdíkova je zřícenina Nového hradu. U Rudy nad Moravou je zase zámek rodu Žerotínů. Od Postřelmova cesta stále mírně klesá až do Vítošova. Z Vítošova vede čtvrtá část stezky do Litovle. Část cesty vede lužními lesy u hranice CHKO Litovelské Pomoraví. Celý úsek vede po silnicích 2. a 3. třídy s velmi malou intenzitou provozu. Také předposlední úsek stezky vede CHKO Litovelské Pomoraví. Na naučných tabulích podél stezky je možno si přečíst o zdejší fauně a flóře. Tato část Moravské stezky končí v Nemilanech.
Poslední úsek Moravské stezky
Výlet na kole z Nemilan do Chropyně je dlouhý asi 32 kilometrů. Je to poslední úsek takzvané Moravské stezky. Trasa vede po rovince a není příliš náročná. Navíc je po cestě k vidění mnoho zajímavého. Trasa začíná v Nemilanech. Odtud pokračujeme po místních komunikacích a silnici 3. třídy na Kožušany (zde můžeme navštívit barokní kapli), Blatec a Drahlov. Z Drahlova vede cesta na Čertoryje, kde přejedeme most přes řeku Moravu a projíždíme mezi ní a jejím ramenem Morávkou. Je to nádherný úsek trasy, který vede lužními lesy s bohatou flórou a faunou. Po levé straně je také možné vidět přírodní rezervaci Království, kde jsou k vidění především lipové a březové doubravy. Po polní asfaltové cestě a místní komunikaci dojedeme do Dubu nad Moravou. Zde si můžeme prohlédnout barokní poutní chrám Očištění Panny Marie zvaný Hanácká bazilika. Odtud pokračujeme na Nenakonice a Věrovany. Do Tovačova se dostaneme po polní nezpevněné cestě s rovným povrchem a po hrázích rybníků. V Tovačově je ke zhlédnutí tovačovský zámek a také barokní kostel sv. Václava se známou gotickou Tovačovskou madonou. Podél rybníků pokračujeme směrem na Annín, jen kousek od místa, kde se vlévá Bečva do Moravy. Silnicemi druhé a třetí třídy se dostaneme až do Lobodic. Odtud vede lesní asfaltová silnice do Záříčí. Do Chropyně, kde výlet končí, je to už jen kousek. V Chropyni si ještě můžeme prohlédnout zámek s rozsáhlou sbírkou zbraní ze 17. a 18. století. V zámku se také nalézá památník Emila Filly a expozice dějin města.
Trasa Polička - hrad Pernštejn
Pokud se cyklisté rozhodnou vyrazit na trasu mezi Poličkou a hradem Pernštejn, čeká je sice velmi náročná a dlouhá cesta, v jejím cíli však budou za svou námahu odměněni. Po dvaapadesáti kilometrech totiž přijedou až ke vstupní bráně výjimečně zachovalého mohutného a rozsáhlého hradu Pernštejn s gotickým jádrem a renesančními úpravami. Ten patří mezi nejznámější a historicky nejhodnotnější památky v České republice. Do sedel nasednou cyklisté v Poličce, kde si předtím měli možnost prohlédnout například městské hradby. Souvislý hradební pás patří dnes k nejzachovalejším ve střední Evropě a je postupně rekonstruován. První část trasy vede po hranici Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, mírně zvlněným terénem. Silnici lemují roubené chalupy a poličské dvorce, které jsou typickým architektonickým prvkem zdejší oblasti. V Lacnově pak začíná pravá Vysočina a s ní i typický kopcovitý terén s prudkými výstupy. Cesta nabízí nádherné výhledy na panoráma Žďárských vrchů, drobná políčka a stavení. Turisté se pak dostanou do obce Jimramov. Tam stojí renesanční zámek z roku 1586. V obci se nachází rodný dům bratří Mrštíků a rodný dům spisovatele Jana Karafiáta, autora populárních Broučků. Trasa pokračuje přes Dalečín kopcovitým terénem přes údolí řeky Svratky až k přehradní nádrži Vír. Cesta vede lesem v blízkosti přehrady s výhledem na vodní plochu. Odtud už cyklisté pojedou náročným kopcovitým terénem. Obtížná část vrcholí výjezdem na hrad Pernštejn. Jeho původní podoba ze 13. století je upravena rozsáhlými přestavbami z 15. a 16. století, v období největší slávy rodu pánů z Pernštejna. Patrná je vystupující část někdejší hradní věže, zvané Barborka.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu