Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Nedobrá kombinace: volant a cigareta
[plný text článku | kategorie: Emise, Vliv na zdraví | Hospodářské noviny | Josef Tuček | 14. 8. 2003] [tisk]
VZDUCH A ZDRAVÍ: Automobilová doprava a kouření nejvíce vystavuje lidi škodlivinám. Nekuřte a nejezděte autem - to je rada, již dávají výzkumníci, kteří zkoumají vzduch, jaký dýchají obyvatelé evropských měst. Výzkumný projekt pro zjišťování stavu městského ovzduší koordinuje Společné výzkumné středisko Evropské unie (JRC) se sídlem v italské Ispře. Zatím výzkumníci změřili, jak jsou škodlivinám v ovzduší vystaveni obyvatelé Bruselu, Lisabonu, Bukurešti a Lublaně; v dalším období se chystají do Madridu, Budapešti, Krakova, Bělehradu, Dublinu, Paříže a Říma.
Zjistíme, co dýcháte
Výzkumníci se zaměřili na benzen - uhlovodík, který mimo jiné způsobuje leukémii. Ve městech vzniká zejména při spalování benzínu v automobilech, ale je obsažen i v tabákovém kouři. Vědci v každém městě žádají přes stovku dobrovolníků, vybraných podle stylu života a také rozdělených na kuřáky a nekuřáky, aby na sobě jeden den nosili přístroj měřící množství benzenu v ovzduší, které lidé dýchali. Uskutečňují také měření na ulicích, ve veřejných budovách a v bytech. Zatím vyhodnotili výsledky získané v Bruselu. S jakým výsledkem? V bruselských ulicích koncentrace benzenu celkově vyhovovala limitu, jehož dosažení vyžadují evropské směrnice až na rok 2010, tedy pět mikrogramů v krychlovém metru vzduchu. A byla dokonce o polovinu nižší než před deseti lety, kdy se uskutečnilo obdobné měření. "Je to dáno jednak povinným zavedením katalyzátorů výfukových plynů v automobilech a také snížením obsahu benzenu v automobilových benzínech," konstatuje závěrečná zpráva bruselského výzkumu. Tím ovšem dobré zprávy končí.
V autě raději nedýchat
Samozřejmě, v místech s velkou automobilovou dopravou byla koncentrace vyšší. A přímo v automobilech, které tudy projížděly, výzkumníci naměřili nejvyšší zjištěné koncentrace, se střední hodnotou 27,5 mikrogramu na krychlový metr. "To vystavuje řidiče skutečně velké zátěži," konstatovali autoři měření. Koncentrace benzenu v místnostech odpovídala stavu za okny, avšak s podstatnou výjimkou. Tam, kde se pohybovali kuřáci, byl vzduch i s ohledem na množství obsaženého benzenu horší. V kuřáckých restauracích a barech dosáhla střední hodnota koncentrace benzenu 10,8 mikrogramu na krychlový metr. V úřadech dosahovala 3,1 mikrogramu a ve školách 1,6 mikrogramu. To je dáno nejen tím, že žáci ve škole nesmějí kouřit, ale i proto, že školní budovy najdeme v Bruselu spíše v čistějším okolí. Podle očekávání byly výsledky naměřené v bytech rozkolísané. V obydlí nekuřáků vzduch odpovídal stavu ve školách či v úřadech (podle toho, jaká dopravní situace je v okolí bytu), zato u kuřáků se přibližoval situaci v restauracích.
Změňte životní styl
Předchozí výsledky už naznačují, jaký vzduch lidé dýchají. Nejméně benzenu podle měření prošlo plícemi nekuřáků, kteří se v ulicích městského centra pohybovali málo, a nejhůře dopadli řidiči, kteří strávili hodně času za volantem ve městě a ještě si k tomu pokuřovali. "Jednoduché změny životního stylu, jako je nekouření a používání veřejné dopravy, zejména metra, výrazně sníží úroveň benzenu, jíž jsou lidé vystaveni," konstatovali výzkumníci ve své zprávě.
Výzkum v Praze šel dál než v Bruselu
Čeští vědci uskutečnili v Praze před dvěma lety podobné měření, jaké nyní probíhá ve velkých městech Evropy. Zpracované výsledky představili letos na jaře. Výzkum, který koordinoval Ústav experimentální medicíny Akademie věd, šel však ještě dál, než kam se zatím dostal celoevropský projekt. Čeští výzkumníci pomocí přístrojů zjišťovali, jaký vzduch dýchají městští strážníci a policisté na obchůzce, a jaký lidé, kteří pracují v místnostech - v tomto případě šlo většinou o vědce, zdravotníky a studenty. Rozdíly v zátěži obou skupin byly obdobné, jaké nyní zjistili badatelé v Bruselu. Pražská studie však ještě obsahovala podstatnou část - výzkumníci odebírali dobrovolníkům krev k dalšímu rozboru. Zjistili, že osoby, které se pohybovaly v městských ulicích mezi auty, měly častěji poškozené chromozómy. To je vada, jež zvyšuje riziko onemocnění například rakovinou. I v tomto případě se ukázalo, že kuřáci na tom byli celkově hůře než nekuřáci. Naopak jako ochranný faktor výzkum určil stravu bohatou na vitamíny, zejména na vitamín C. "Osoby, v jejichž krvi jsme našli zvýšenou hladinu vitamínu C, měly méně poruch chromozómů," konstatoval tehdy Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny, který výzkumníky vedl. Další preventivní opatření však už nejsou v rukou jednotlivců. "To je věc politiků, kteří musí rozhodnout, zda je nutné, aby přímo přes město jezdilo tolik aut," konstatoval doktor Šrám.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu