Dálková trasa Euregia Egrensis vede celým krajem [plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR, Cyklistika – ČR: města | MF Dnes | Ladislav Zoubek | 15. 8. 2003] [tisk] Významnou cyklotrasou pro příhraniční kraje Čech, Bavorska a Saska je kruhová Mezinárodní dálková trasa Euregia Egrensis ohraničená městy Marktrewitz, Waldsassen, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Jáchymov, Johan-georgenstadt, Plauen, Greiz, Zeulenroda, Bad Steben, Bad Berneck a opět Marktrewitz. Cyklotrasa označená na cykloznačkách logem Euregia Egrensis (EE) vstupuje do české části regionu přes hraniční přechod Mähring Broumov (0 km). Z Broumova pokračuje po silnici stoupáním přes Jezevčí vrch do Chodovské Hutě a po výjezdu na Panský vrch do Drmoulu a do Mariánských Lázní (20 km). O zajímavostech v Mariánských Lázních se dozvíte nejvíce v informačním centru. Není odtud daleko k lázeňské kolonádě v městské památkové zóně a místo je východištěm značených turistických tras. Kromě prohlídky lázeňské kolonády se zpívající fontánou stojí za to vyjet lanovkou či na kole na Panorámu s výhledem do kraje. Milovníkům přírody připomenu, že v městě je sídlo Správy chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Mariánské Lázně Pokud nespěcháme, vyplatí se v Mariánských Lázních nějaký ten den zůstat. Mariánské Lázně nám totiž, kromě prohlídky města samotného, nabízí šest okruhů pro cyklisty do okolí města za památkami i přírodou v oblasti Slavkovského lesa. Z Mariánských Lázní nás trasa vede přes Závišín a Horní Kramolín pohodlnou silnicí ke klášteru Teplá (34 km, nedaleko rybník a kemp Betlém). V areálu Kláštera Teplá najdeme historicky hodnotný chrám Zvěstování P. Marie a v přistavěném novobarokním křídle unikátní knihovnu s 80 tisíci svazky (zastoupeny jsou i středověké rukopisy a vzácné prvopisy) a další stavebně historicky zajímavé objekty.
Teplá, Bečov a Krásno Po prohlídce pokračujeme od rozcestí do města Teplá. I v Teplé najdeme řadu památek, za všechny uveďme alespoň barokní kostel sv. Jiljí na náměstí. Z Teplé se vydáme po silničce příjemnou krajinou lesů, polí a luk, po hranici chráněné krajinné oblasti Slavkovský les dojedeme do Otročína, projedeme obcemi Měchov, Chodov a další zastávku si uděláme v Bečově nad Teplou (52 km). Zde nás přivítá gotický hrad a v goticko-renesančním předhradí opravený takzvaný Dolní zámek, na náměstí barokní a empírové památky. V Bečově i jeho okolí najdeme hned několik chráněných staletých stromů (lípa, buky). Před námi je téměř sedmikilometrové stoupání do Krásna a pak čtyřkilometrový sjezd do Horního Slavkova. Krásno, bývalé hornické město, se dnes zaměřuje na cestovní ruch. Však má také co nabízet - technické památky na dobu největšího rozkvětu dolování cínu (plavební kanál Dlouhá stoka, Hornické muzeum, nově budovaná naučná stezka) a z dalších zajímavostí například keramický znak města nad vstupem do radnice, památník pochodu smrti z koncentračního tábora ve Svatavě, novorománský kostel sv. Kateřiny a další. Do bezprostředního okolí se můžeme vydat po místním okruhu kolem Dlouhé stoky a vystoupit na 25 metrů vysokou rozhlednu nad Krásnem, nebo se po pěší žluté turistické značce vydat za další stavebně technickou památkou - Komářími rybníky, které patřily, jako součást dalšího vodního díla Puškařovské strouhy, do povodí Dlouhé stoky.
Horní Slavkov Horní Slavkov nabízí k vidění v městské památkové rezervaci (MPR) známý Pluhův dům, kostel sv. Anny při silnici do Lokte a raně gotický kostel sv. Jiří nad městem (v blízkosti fary unikátní zádušní svítilna z první poloviny 16. století) a náhrobek významného hornoslavkovského těžaře Jiřího Hesslera z roku 1562. Za zmínku stojí i bývalý mlýn v blízkosti dnešní čerpací stanice.
Loket a Svatošské skály Z historického náměstí pokračujeme po silnici do Lokte (70 km). Prohlídku "perly na řece Ohři" si nenecháme ujít. Město investovalo s podporou fondů Phare do obnovy MPR a hradního areálu a návštěva města opravdu stojí za to. Informace o dění ve městě získáme v Informačním středisku (při příchodu od parkoviště první budova nalevo). Průvodcem po nejzajímavějších objektech ve městě nám bude útlá brožurka Loket, kterou pro návštěvníky města vydal odbor Klubu českých turistů. Najdeme v ní i tipy k procházkám nebo výletům na kole po nejbližším okolí. Další výklad ponechejme kvalifikovaným průvodcům z loketského hradu. Pohodlnou lesní cestou nás vede trasa z Lokte údolím řeky Ohře ke Svatošským skalám. Od roku 1933 je tento velmi zajímavý skalní útvar v údolí řeky Ohře přírodní rezervací, dnes Národní přírodní památka Svatošské skály. Jsou opředeny mnoha pověstmi, z nichž nejznámější je o zkamenělém svatebním průvodu a pyšní se celou řadou obdivovatelů slavných jmen.
Karlovy Vary Přejdeme visutou lávku přes řeku a po asfaltové cestě dojedeme do Doubí (80 km). Společně se zelenou pěší turistickou značkou projedeme kolem železniční zastávky Karlovy Vary Doubí a po lesní asfaltové cestě dojedeme ke sportovní hale TJ Lokomotiva, odbočíme vlevo do ulice pod ní a doprava kolem městského úřadu k hlavní poště v Karlových Varech (85) km. Zde skončíme první část putování po Mezinárodní dálkové trase Euregia Egrensis. Průjezd Karlovými Vary dozná v nejbližších letech značných stavebních změn a umožní bezpečný průjezd městem po samostatné stezce podél řeky (část už je hotova) od Doubí až k Dalovicím. Vše odvisí od dostavby silničního průtahu a postupu prací na budování páteřní cyklistické stezky podél Ohře. Psát o lázních Karlovy Vary by bylo nošením dříví do lesa. Pro informace o historii města můžeme zajít hned do dvou informačních center či do okresního muzea. Autor pracuje v Klubu českých turistů.