Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

ČSAD Uherské Hradiště: Po deseti letech provozu "STOP" plynovým autobusům
[plný text článku | kategorie: Alternativní pohonné hmoty, Veřejná městská doprava – ČR | Dopravák | Jarmila Chromá | 20. 8. 2003] [tisk]
Společnost ČSAD Uherské Hradiště a.s. patřila k hrstce dopravních firem, které se začátkem 90. let rozhodly podpořit také u nás myšlenku plynofikace veřejné hromadné dopravy osob a začaly postupně do vozových parků pořizovat autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Konkrétně v uherskohradišťském ČSAD počet plynových autobusů, které jezdily na linkách městské i příměstské dopravy, stoupl až na jedenadvacet kusů, což představovalo dvacet procent z celkového počtu 110 autobusů nasazovaných v pravidelné autobusové dopravě. Přesto vedení firmy rozhodlo o ukončení provozu všech autobusů na CNG k datu 31. 7. 2003. Na důvody tohoto zásadního rozhodnutí a s tím související kroky jsme se zeptali generálního ředitele společnosti ing. Radislava Kusáka:
Pane generální řediteli, můžete pojmenovat hlavní důvody, proč jste po deseti letech přestali provozovat plynové autobusy?
V odpovědi na tuto otázku se musím vrátit trochu do minulosti. Naše společnost začala s provozem autobusů s pohonem na zemní plyn v roce 1993. Původní podnikatelský záměr tohoto projektu byl založen především na snaze o snížení nákladů na dopravu, protože zemní plyn byl v tehdejší době podstatně levnější než nafta. I technické předpoklady pro provoz plynových autobusů byly takové, že spotřeba plynu bude výrazně nižší, a tím rovněž celkové provozní náklady těchto vozidel. K realizaci tohoto záměru nás rovněž motivovala snaha udělat něco pro ekologii ve městě Uherské Hradiště. Musím připomenout, že v době, kdy jsme projekt připravovali, tzn. v roce 1992, teprve začínala platit norma EURO I, takže většina autobusů tehdy nesplňovala žádné ekologické normy. Plynové autobusy tedy měly být jakousi "vlaštovkou" do budoucna s tím, že tato vozidla by mohla splňovat po stránce emisí přísnější ekologické limity a budou přínosem pro životní prostředí. To byly dva základní předpoklady a důvody, proč jsme v ČSAD Uherské Hradiště přistoupili k zavádění plynových autobusů.
Bohužel vývoj v této oblasti šel podstatně rychleji, než jsme si mysleli a také výsledky provozu těchto vozidel byly jiné, než jsme původně předpokládali. Zejména v samotném počátku byly značné problémy s jejich spolehlivostí - nebyly totiž zcela dotaženy konstrukční vlastnosti motorů a vývoj těchto motorů probíhal vlastně za provozu. Důsledkem tohoto byla vysoká provozní nespolehlivost autobusů i po vyřešení počátečních konstrukčních nedostatků plynové autobusy vykazovaly větší počet poruch než běžné naftové autobusy srovnatelného stáří. Dalším problémem u těchto vozidel byla cca o 20 procent vyšší spotřeba plynu oproti původním předpokladům. S čím se rovněž nepočítalo bylo to, že docházelo ke zvyšování ceny zemního plynu rychleji než ceny nafty a tento vývoj se postupně dostal na takovou úroveň, že provozní náklady z hlediska pohonných hmot byly u dieselových i plynových autobusů srovnatelné. K tomuto výčtu musím přiřadit i další, v současnosti rovněž podstatný a aktuální problém. Tím je obnova vozového parku. V době, kdy jsme s plynovým pohonem v naší společnosti začínali, jsme měli celkem 16 vozidel na CNG. Šlo o Karosy, které byly přestavěny z běžných naftových autobusů. Sedm z nich bylo zcela nových městských autobusů, u nichž byl vyměněn dieselový motor za plynový. Zbývajících devět byly starší linkové autobusy, které byly při generální opravě uzpůsobeny na pohon zemním plynem. V roce 1997 se nám podařilo zakoupit tři další přestavěné autobusy na CNG a v roce 2001 jsme odkoupili od Dopravního podniku města Brna ještě další dva vozy.
V dobách největší "slávy" plynových autobusů, konkrétně v letech 2001-2002, jsme jich tedy měli celkem dvacet jedna. Samozřejmě po celou dobu provozu plynových autobusů nám bylo jasné, že budou muset být postupem času obnovovány. Snažili jsme se dohodnout s tuzemským výrobcem autobusů, tehdy to byla jedině Karosa Vysoké Mýto, aby do své výroby autobusy na plynový pohon zařadila. Bohužel se nepodařilo nám ani dalším zájemcům, kteří chtěli nebo už provozovali plynové autobusy, toho dosáhnout. Jedinou možností tedy pořád byla přestavba běžných naftových vozidel, což z uživatelského hlediska pochopitelně není výhodné. Garanci na takovýto autobus vám dávají totiž dva dodavatelé - dodavatel přestavby garanci na motor a s tím související agregáty, a Karosa na samotné vozidlo. Tento výrobce v poslední době odmítal i to, protože docházelo při přestavbách k zásadním změnám na autobusu. Z výše uvedených důvodů jsme tedy přestavované autobusy na CNG odmítali a s obnovou čekali na dobu, než se najde výrobce, který bude dodávat kompletní plynový autobus se vším všudy.
Skutečností je, že se v poslední době na našem trhu dva takovéto autobusy objevily. Prvním z nich byl městský autobus Karosa-Renault Citybus CNG, jehož cena je ovšem přibližně o milion korun vyšší než stejný typ s naftovým pohonem. Od letošního roku pak firma NORDlogistic dodává Ekobusy s pohonem na zemní plyn, postavené na bázi autobusů SOR. Bohužel u tohoto vozidla je rozdíl mezi cenou naftového a plynového pohonu ještě markantnější. Tyto vysoké pořizovací náklady, a to i při využití dotace Státního fondu životního prostředí, který určitým způsobem podporuje nákup plynových autobusů, pochopitelně hrály spolu s výše uvedenými problémy souvisejícími s provozem autobusů na CNG, podstatnou roli v našich úvahách jak a co dál. Zmínil bych ještě jedno negativum týkající se této problematiky. Tou je skutečnost, že při provozování plynových autobusů jsme závislí na plničce plynu, kterou sice máme přímo v Uherském Hradišti, ale která není majetkem naší společnosti. Provozovatel této plničky má pochopitelně zájem na co největším odběru plynu. Proto pokud bychom jenom snižovali počet autobusů na CNG a nebo jejich spotřebu, dodavatel by cenu zemního plynu bezpochyby zvyšoval a provoz plynových autobusů by byl čím dál dražší. Tuto skutečnost jsme si ověřili v letošním roce, kdy s klesajícím počtem provozovaných autobusů klesal objem odebraného plynu a jejich provoz z hlediska nákladů na PHM byl dražší než u naftových autobusů.
Na základě podrobných propočtů a kalkulací vedení společnosti ČSAD Uherské Hradiště a.s. došlo začátkem letošního roku k jednoznačnému závěru: další provoz plynových autobusů není ekonomicky průchodný a proto bude jejich provoz ukončen. Vozidla jsme začali postupně odstavovat s tím, že k datu ukončení, tj. k 31. červenci 2003 jich zůstalo patnáct. Toto zásadní rozhodnutí jsme samozřejmě nepřijímali lehce. Naše firma byla jedním z průkopníků plynofikace veřejné autobusové dopravy, máme v této oblasti dlouholeté zkušenosti a znalosti, které jsou - jak se říká - k nezaplacení. Proto ani neříkáme, že s plynem končíme natrvalo. V okamžiku, kdy na trhu bude plynový autobus srovnatelný s naftovým jak cenově, tak provozními náklady, můžeme se kdykoliv k provozu autobusů na CNG vrátit. Bude třeba ale také vyjasnit účast a garance státu na provozování těchto ekologických vozidel."
Tak značný počet odstavených plynových autobusů je ovšem nutné něčím nahradit. Jak jste řešili tuto situaci?
"Samozřejmě jsme nečekali na poslední chvíli, ale už s ohledem na tuto skutečnost jsme naplánovali obnovu vozového parku osobní dopravy pro letošní rok. Zatímco běžně probíhá v naší společnosti obnova nákupem deseti vozidel za rok, z důvodů zrušení plynových autobusů jsme byli nuceni zvýšit tento počet pro letošek na dvacet. Celkově se jedná o investici ve výši 68 milionů korun bez DPH, což je jistě nemalá částka bereme-li v úvahu, že se týká pouze autobusové dopravy. Na druhé straně je třeba uvědomit si také to, že nově pořízené autobusy mají jednak nižší spotřebu PHM a také jsou podstatně spolehlivější, než starší vozidla. To by se mělo odrazit na úspoře v provozních nákladech. Navíc tato zásadní obměna vozového parku, kterou se v průměrném stáří autobusů dostaneme pod hranici osmi let, přinese také zvýšení kvality dopravy a zvýšení kultury cestování.
Pokud jde o specifikaci nových autobusů, 13 z nich budou linkové Karosy C 954, dále pořizujeme tři městské autobusy Karosa B 952, stejný počet autobusů SOR B 10,5 městského provedení s plošinou pro invalidní vozíky a jednu "sorku" C 9,5. K dnešnímu dni již máme dodáno a nasadili jsme do provozu šestnáct z těchto vozidel, zbývající čtyři budou dodány do konce srpna. Musím ještě připomenout, že všechna tato vozidla splňují normu EURO III, čili ve většině parametrů splňují stejné emisní limity, deklarované i výrobci autobusů na pohon zemním plynem. Návrat ke klasickým naftovým vozidlům tedy neznamená náš odklon od ekologie - naším cílem je i nadále co nejvíce minimalizovat nepříznivé dopady dopravy na životní prostředí."
Jaké záměry máte se zrušenými vozy na CNG?
"Situace je taková, že dnes máme na dvoře odstavených 21 plynových autobusů, z nichž patnáct je plně provozuschopných, s platnou technickou prohlídkou. Už v momentě, kdy jsme se rozhodli skončit s jejich provozem, jsme se snažili oslovit dopravce, popřípadě výrobce nebo jiné provozovatele, kteří by nám mohli pomoci s odprodejem těchto vozidel, a to za velmi výhodných podmínek. Bohužel se nám podařilo prodat pouze malý počet vozidel, a proto jsme se rozhodli, že určitý počet těchto autobusů přestavíme zpátky na naftový pohon. Jde zejména o vozidla, která jsou v pořádku po konstrukční stránce a u nichž nejsou nutné žádné zásadní opravy karosérie. Ostatní plynové autobusy budou zřejmě postupně rozebrány a likvidovány."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu