Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Výstavba dálnic a rychlostních silnic
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR | Právní rádce | Irena Novotná, právnička, Brno | 27. 8. 2003] [tisk]
I přes složitost této problematiky je právní úprava výstavby pozemních komunikací v zákoně o pozemních komunikacích a prováděcí vyhlášce obsažena jen v několika ustanoveních a v ostatním odkazuje na obecné právní předpisy, zejména stavební zákon. Význam dálnic a rychlostních silnic je pro současný život společnosti mnohostranný, především slouží nejširší veřejnosti a zabezpečují uspokojování potřeb obyvatel z hlediska mezinárodní dopravy, ale také zpřístupňují rychlým a bezpečným způsobem jednotlivé části území, kde navazují na místní infrastrukturu. Jejich zařazení mezi veřejně prospěšné stavby je proto zcela nezpochybnitelné, a to i s ohledem na právně zakotvenou veřejnou prospěšnost např. staveb energetických, staveb vodovodů, kanalizací apod.
Sociální, ekonomické a bezpečnostní hledisko
Naléhavost další výstavby dálnic a rychlostních silnic v ČR je ze sociálního hlediska jasná. Dálnice a rychlostní silnice zajišťují kvalitní dopravní napojení příslušných územních celků, řeší kritickou dopravní situaci na přetížené síti stávajících dálkových silnic a umožňují í ekonomický rozvoj krajů a měst. Při srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech se prokázalo, že regiony bez připojení na dálnici či rychlostní silnici mají vyšší míru nezaměstnanosti než regiony, které na takové komunikace připojeny jsou. Zahraniční investoři při umístění svých velkých investic zvažují možnost připojení na dálnici či rychlostní silnici. U některých je to i jejich základním požadavkem. Lze očekávat, že v souvislosti ze začleněním České republiky do EU dojde k rozvoji mezinárodního obchodu a turistiky. Proto bude nutné zabezpečit kvalitní propojení našich dálnic a rychlostních silnic s dálničními sítěmi sousedních zemí. Realizace těchto propojení je dlouhodobě připravována a se sousedními státy koordinována.
Nutnost urychlení výstavby dálnic a rychlostních silnic v trasách multimodálních evropských dopravních koridorů TEN a jejich doplňkové sítě TINA vyplývá i ze závěrů jednání ministrů dopravy evropských zemí, dopravní politiky EU a závazků ČR. Avšak v současné době svým rozsahem provozovaných dálnic silně zaostáváme za vyspělými zeměmi EU. Hustota dálniční sítě v ČR činí 6,5 km/1000 km2, zatímco hustota dálniční sítě ve vyspělých zemích Evropy se pohybuje v rozmezí 14,1 (Velká Británie) až 55,1 km/1000 km2 (Belgie). Rozhodujícím faktorem pro urychlenou výstavbu dálnic a rychlostních silnic je i zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení počtu dopravních nehod. Relativní nehodovost na dálnicích je nižší oproti silnicím I. třídy asi 3,3x a oproti silnicím II. třídy téměř pětkrát.
Důvody k legislativní úpravě
Důvodem pro předložení poslaneckého návrhu zákona o výstavbě silnic a rychlostních silnic (sněmovní tisk č. 373) je neustálé prodlužování procesu přípravy prakticky všech těchto staveb. Přitom překážky netkví ve věcných či technických problémech navrhovaných řešení těchto staveb, ale v nedostatcích v právním řádu nebo v procesních chybách v obrovském množství podkladových řízení při jejich výstavbě. Např. - úsek dálnice D8 (D 0805) Lovosice - Řehlovice trasovaná přes CHKO České středohoří - od března roku 2002 je vydáno územní rozhodnutí, ale dodnes není v právní moci. Další příklad - dálnice D3 před Táborem - ministerstvo životního prostředí po více než půl roce zrušilo souhlas se zásahem do krajinného rázu, a to i v dvoukilometrovém úseku, který umožňoval napojení stavby D 0306/I - Mezno - Chotoviny na stávající silniční síť. Posledním impulzem pro přípravu přiloženého zákona se stala skutečnost, že u stavby D11 (1104) Libice - Chýšť proběhlo soudní řízení na základě žaloby podané ekologickým sdružením proti rozhodnutí krajského úřadu o vyloučení (v podstatě šlo o rozhodnutí o odvolání proti tomuto vyloučení Okresním úřadem Nymburk) tohoto sdružení z územního řízení stavby. Soud rozhodl v neprospěch krajského úřadu a obě rozhodnutí - jak okresního úřadu Nymburk, tak krajského úřadu - zrušil. Krajský úřad obdržel toto rozhodnutí dne 2. 1. 2003.
Majetkoprávní vypořádání dálničních staveb
Zejména majetkoprávní vypořádání dálničních staveb a staveb rychlostních silnic naráží v praxi na řadu problémů, které i ztěžují a podstatně prodlužují postup přípravy území.
Vlastníci pozemků, dědická řízení
Při identifikaci vlastníka pozemku je nutné vyjít z údajů katastru nemovitostí, který převzal data dřívější evidence nemovitostí, která vycházela z pozemkového katastru. U pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce, jejichž hranice nejsou vytyčeny a tvoří velké plochy v nájmu zemědělských firem, je řada zápisů v katastru nemovitostí neodpovídajících skutečnosti. Početnou skupinu tvoří vlastníci zemřelí, často před mnoha lety, a tak nastupuje proces velmi zdlouhavého dodatečného dědického řízení, kdy notář jakožto pověřený soudní komisař musí pracovat s několik desítek let starým spisovým materiálem a pracně vyhledávat zákonné a závětní dědice.
Zřizování věcných břemen
Relativně snadno je věc řešitelná v případě, že na pozemku je zapsána jako vlastník jedna osoba. Ministerstvo dopravy zřizuje v takových případech věcné břemeno podle zákona o pozemních komunikacích, které umožní pokračovat v přípravě a realizaci stavby. Jsou-li však zapsáni jako spoluvlastníci nemovitosti současně osoby žijící a zemřelé, neumožňuje zákon tento postup a věc se stává z hlediska reálného časového dosahu takřka neřešitelná.
Osoby neznámého pobytu
Osoby neznámého pobytu tvoří další část problémových vlastníků. Centrální registr obyvatel je již propojen s katastrem nemovitostí, avšak potrvá ještě delší dobu než dojde k úřední změně údaje o trvalém pobytu vlastníka v případě jeho přestěhování. Ředitelství silnic a dálnic není státním orgánem, a proto z hlediska ochrany osobních údajů nemá právo do tohoto registru nahlížet. Tato situace se v současné době řeší velmi složitým způsobem, neboť všechny tyto údaje z registru je nutné vyžadovat prostřednictvím ministerstva dopravy, čímž dochází k dlouhé časové prodlevě v přípravě staveb.
Právnické osoby
Zvláštní kapitolu tvoří právnické osoby, které nevyvíjejí žádnou činnost a jejichž zápis v obchodním rejstříku zcela neodpovídá faktickému stavu.
V takových případech se složitě řeší otázky doručování písemností a hledání statutárního orgánu firmy, což opět zdržuje postup prací.
Vyvlastňovací řízení jako prostředek k získání vlastnického práva
Vlastní vyvlastňovací řízení by mohlo být relativně jednoduchým prostředkem k získání vlastnického práva k pozemkům. Jde tu však o zásadní zásah do institutu práv vlastníka. Stavební úřady mají povinnost striktně dodržovat všechny podmínky pro vyvlastnění dané stavebním zákonem, který vychází z Listiny základních práv a svobod. Námitky v řízení a návrhy na další dokazování a podávání opravných prostředků proti rozhodnutím ze strany účastníků řízení mají rovněž podstatný časový dopad. Je-li pozemek ve spoluvlastnictví a některý ze spoluvlastníků svůj podíl prodá státu, nemůže vyvlastňovací řízení proběhnout a je nutno žalovat u soudu na zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Taková soudní řízení jsou podle dosavadních zkušeností značně zdlouhavá. Komplikovaná soudní řízení o určení vlastnictví k pozemku, která se také občas vyskytují v trase trvalého záboru pro stavbu, jsou dalším aspektem negativně ovlivňujícím rychlost majetkoprávního vypořádání. Pokud je již pozemek ve vlastnictví ČR, neměly by teoreticky nastat komplikace. Subjekt, který je zapsán jako příslušný hospodařit s majetkem státu někdy namítá, že zápis neodpovídá skutečnosti a nastává vleklé projednávání a rozsáhlá korespondence mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi. Takový rozpor je mnohdy těžko řešitelný.
Předkupní právo
Dalším velice složitým problémem při spoluvlastnictví pozemku, který je nutno vykoupit, jsou instituty předkupního práva, a to jak zákonného, tak smluvního. Možnosti předkupního práva je plně v rukou samotných spoluvlastníků. Pokud spoluvlastníci nechtějí pozemky státu prodat, vzniká výrazný manipulační prostor, kdy jsou schopni prodej pozemku takřka zablokovat. V případě, kdy nejsou tato předkupní práva správně uplatněna, mohou spoluvlastníci v následné fázi podat žalobu na neplatnost takto uzavřených kupních smluv a být v tomto soudním sporu úspěšní.
Procesní normy
Celý problém navíc prohlubují i otázky procesních norem, vyplývající ze zákona o správním řízení nebo procesních norem uvedených ve speciálních zákonech, jako např. ve stavebním zákoně. Jde zejména o skutečnosti, které souvisejí s právními instituty jednotlivých správních lhůt, s postavením účastníků řízení, občanskoprávními námitkami atd. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že silniční a dálniční stavby jsou liniovými stavbami s maximálním počtem účastníků řízení. Stávající úprava procesních norem pro liniové stavby je však ve většině zákonů zcela minimální. Tak např. stavební zákon plně odpovídá požadavkům na umisťování a povolování staveb v uceleném území, avšak jeho aplikace pro liniové stavby obsahuje minimální úlevu přihlížející k velkému počtu účastníků řízení. Ve své podstatě příznivěji upravuje pouze způsoby doručování. Popsané skutečnosti mají bezesporu časový dopad na přípravu a realizaci staveb a je nutné k nim přihlédnout. Podle současného stavu právního řádu nemá stát právní nástroje k tomu, aby získal v co nejkratším časovém úseku pozemky a potřebná povolení pro realizaci veřejně prospěšné stavby dálnic a rychlostních silnic. Všechny tyto důvody vedly již ve svém kontextu k přijetí zákona č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně, který byl schválen Parlamentem ČR. Navrhovaný zákon vychází právně i věcně ze stejných podmínek vedoucích ve svých důsledcích k reálným možnostem zajištění výstavby dálnic a rychlostních silnic a jeho celková konstrukce je velmi obdobná. Nutnost přistoupit v co nejkratší době k právním změnám, které by problematiku řešily, je tedy dosavadní praxí dostatečně ověřena.To se týká i staveb dálnic či rychlostních silnic, k jejichž realizaci ve stanoveném termínu se stát zavázal (např. dálnice D11 v úseku Libice - Dobšice pro připojení kolínské průmyslové zóny či dálnice D47).
Východiska v navrhovaném zákoně
Navržený zákon řeší jen nejpalčivější problémy při přípravě výstavby dálnic a rychlostních silnic. Vzhledem k blížícímu se vstupu ČR do Evropské unie je naléhavé řešit problematiku urychlení rozvoje sítě pozemních komunikací speciálním právním předpisem po vzoru Německa. Práce na přípravě vládního návrhu tohoto zákona, který sleduje hlavně zjednodušení a urychlení přípravy a realizace těchto veřejně prospěšných staveb, ministerstvo dopravy již zahájilo.
Veřejně prospěšné stavby stavěné ve veřejném zájmu
Návrh zákona obsahuje taxativní výčet stavebních úseků dálnic a rychlostních silnic a tyto úseky prohlašuje za veřejně prospěšné stavby stavěné ve veřejném zájmu s vazbou na čl. 11 odst. 4 Listiny a na § 108 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, a to i přes skutečnost, že vyvlastňovací titul k pozemkům, stavbám a právům k nim je dán již dostatečně § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Prohlášení staveb dálnic a rychlostních silnic za veřejný zájem tímto zákonem má však ještě další význam - urychlení stavby. Správnímu úřadu provádějícímu vyvlastnění totiž odpadá povinnost prokazovat tento veřejný zájem v jednotlivých vyvlastňovacích řízeních. V taxativním výčtu jsou použity běžné alfanumerické zkratky pro stavební úseky dálnic. Jejich použití v právním předpisu není použito poprvé, bylo uplatněno již v návrzích několika právních předpisů, naposledy v návrhu zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s výstavbou dálnice D47.
Racionalizace správních řízeních
Navrhovaný zákon ještě neuvažuje s novým správním řádem, ani s novým stavebním zákonem. Navazuje tedy na právní úpravu obsaženou v platném správním řádě a stavebním zákoně. Nabytí účinnosti nových kodexů pro správní, územní a stavební řízení nelze očekávat dříve než v průběhu roku 2005, kdy by již tento zákon, v případě, že bude přijat, měl být nahrazen novým zákonem o výstavbě liniových staveb. Specifický režim pro správní procesy související s výstavbou dálnic a rychlostních silnic vyžadují provedení přímé novelizace občanského zákoníku a stavebního zákona v těch částech, kde tyto kodexy upravují související úpravy vlastnických vztahů a zásahů do nich. Přímé novely obsahují tedy některé speciální tituly týkající se vyvlastnění, předkupních práv a práv zástavních. Navrhované ustanovení § 2 zkracuje a racionalizuje jednotlivá správní řízená prováděná ve věcech výstavby dálnic a rychlostních silnic podle správního řádu, stavebního zákona nebo podle zákona o pozemních komunikacích. Proto jsou lhůty zkracovány na polovinu. V tomto navrhovaném znění jsou i řešeny zjednodušené postupy spočívající v nevyžadování opakovaných stanovisek od dotčených úřadů, které je již stanoviska podaly v předchozím stupni řízení. V zájmu urychlení správního řízení řeší navrhované znění odst. 3 případy, při nichž dochází mnohdy ke zbytečným a neodůvodněným průtahům, případně k přerušování tohoto řízení. Stejný cíl si klade i úprava navržená v navrhovaných odst. 4 a 5 v návaznosti na zneužívání institutu podjatosti dotčených úředníků s vážnými dopady na zahajování staveb prováděných ve veřejném zájmu. Ke zjednodušení a zrychlení správního řízení směřuje i požadavek uvedený v navrhovaném odst. 6, aby podání byla činěna pouze u orgánů věcně a místně příslušných. předkupní právo Problematika předkupního práva k pozemkům nutným pro výstavbu dálnic a rychlostních silnic je řešena v navrhovaném odst. 8. Především tento právní institut je v praxi často nadmíru zneužíván k zablokování staveb zabezpečovaných a prováděných ve veřejném zájmu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu