Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Město dalo majetek, nikoli peníze
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D5 | Plzeňský rozhled | Jana Mertová | 1. 9. 2003] [tisk]
Již dlouho tíží Plzeňany palčivý problém spojený s výstavbou dálničního obchvatu Plzně. Chybějící, nedostavěná část obchvatu již několik let významně zatěžuje celé město tranzitní dopravou (především kamionovou) a zhoršuje životní prostředí. Zprovozněním větší části obchvatu se tak po deseti letech plných neustálých sporů, obstrukcí a zvratů chýlí stavba konečně ke svému závěru - odvedení tranzitní dopravy z centra Plzně. Kdy bude obchvat hotov, jak ulehčí dopravě ve městě a o dalších aktuálních tématech s tím spojených jsme hovořili s náměstkem primátora města Plzně Ing. Petrem Náhlíkem.
V jaké fázi je v současnosti výstavba obchvatu?
V současnosti probíhá výstavba dálnice okolo Plzně na obou krajních stavebních úsecích obchvatu D5, tj. ve směru od Prahy i od Rozvadova. Ve směru od Prahy je to úsek mezi Ejpovicemi a Černicemi, který obsahuje kromě tělesa komunikace i dvanáct mostů. V tomto úseku byl již v předstihu několika let vybudován most přes řeku Úslavu a přes silnici spojující Koterov se Starým Plzencem.Ve směru od Rozvadova je úsek mezi obcemi Sulkov a Útušice, který obsahuje rovněž dvanáct mostů. Také tento úsek má již dříve vybudovaný most přes řeku Radbuzu. Součástí souboru dopravních staveb je i připojení na státní silniční síť, a to dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. Jedna se buduje na okraji Litic (křížení se silnicí I/27) a druhá na okraji Černic (křížení se silnicí I/20). Všechny hlavní i související stavby v současnosti postupují dle harmonogramu, nedochází tedy k žádným skluzům, takže reálný termín zprovoznění provizorního obchvatu a tedy i odklonění těžké kamionové dopravy je k 30.11.2003, slavnostní otevření očekáváme 15.12.2003. Výstavba bude samozřejmě pokračovat i po tomto termínu, a to zvláště na tunelu pod vrchem Valík a na mostě přes řeku Úhlavu. Ale to už z centra města zmizí tranzitní doprava a povede cca 15 km po trase dálnice a 5 km po trase silnice II/180.
Má-li si Plzeň na podzim oddechnout od těžké tranzitní dopravy, co se musí ještě do té doby dostavět?
Pro odvedení tranzitní dopravy z města Plzně v závěru roku 2003 je nezbytné zprovoznit oba krajní úseky dálničního obchvatu města Plzně, zprůjezdnit část přeložky státní silnice I/27 na Klatovy a opravit krajskou silnici II/180 ústící na Vysoké u Dobřan. Od prosince 2003 bude ve směru od Prahy zprovozněna pravá polovina dálničního profilu a bude bilový provoz obousměrně v této polovině dálnice. Toto rozhodnutí ve svém důsledku vedlo k nutnosti přednostně vybudovat provizorní připojení Plzně v mimoúrovňové křižovatce Černice pro silnici I/20, ve směru na Plzeň do Koterovské ulice. Dále bude na území Černic vybudován provizorní sjezd z dálnice na silnici II/180. Zároveň bude do listopadu zesílena konstrukce silnice II/180 tak, aby byla schopna přenést velmi silnou zátěž převedenou ze zprovozněné části z dálnice. Rovněž je nezbytné vybudovat propojení mezi Vysokou u Dobřan a mimoúrovňovou křižovatkou Litice, po silnici I/27. Dále pak bude potřeba dobudovat dálniční úsek mezi Útušicemi a Sulkovem. Na silnici II/180 pak bude doprava svedena po sjezdu z dálnice a bude pokračovat až na novou křižovatku se silnicí I/27. Odtud po nové silnici I/27 na mimoúrovňodálnice D5 Litice. Pak již po dálnici na Sulkov, kde začíná již zprovozněná část dálnice z Plzně do Rozvadova.
Takže nejsou problémy s vlastníky pozemků na trase dálnice?
V zásadě posledním problémem byl pozemek v oblasti vrchu Valíku, kde bylo původně 92 spoluvlastníků. Ten už se dnes z rozhodnutí příslušných orgánů státní správy vyvlastňuje a zapisuje do Katastru nemovitostí. V této chvíli tedy není žádný větší problém.
Ani ekologičtí aktivisté už nemají proti stavbě žádných námitek?
Ekologičtí aktivisté se sami vyjádřili, že v této chvíli nevidí k námitkám důvod, protože jejich připomínkám technického rázu bylo vyhověno.
Kdy bude dokončen celý obchvat a v jakém časovém horizontu začne sloužit svému účelu?
Dálniční obchvat Plzně má být v celém rozsahu dokončen v polovině roku 2006. V té době dojde k úplnému propojení dálnice D5 z Prahy na Rozvadov, respektive až na hranici s Německem se již pojede plynule pouze po dálnici. Do té doby bude automobilová doprava v úseku Útušice - Černice (cca 5 km) vedena po krajské silnici II/180.
Myslíte si, že obchvat skutečně zamezí průjezdu veškeré tranzitní dopravy Plzní a nebude nutný legislativní zásah?
Zatím neuvažujeme o legislativních opatřeních. Z dopravních průzkumů, které město vypracovalo prostřednictvím Správy veřejného statku, vyplývá, že kamionová přeprava tvoří 8-12 procent z objemu tranzitu Plzní, a je předpoklad, že více než dvoutřetinová část tohoto objemu přestane městem jezdit. Nicméně zbývajících cca 90 procent automobilové dopravy začíná a končí v Plzni a tato dopravní zátěž zde zůstane. Zprovoznění dálničního obchvatu tedy především ulehčí dopravě v centru od kamionů a zlepší životní prostředí lidem bydlícím podél průtahu snížením hluku a zplodin z tranzitní dopravy. Celkovou dopravní situaci a zátěž pro životní prostředí v centru však vyřešit nemůže.
Kolik finančních prostředků již město do dálnice investovalo?
Dálnice je stavbou, jejímž hlavním investorem je stát. Město Plzeň stavbě napomohlo v několika směrech. Řešilo komplikace kolem výkupu pozemků a kolem různých odvolání. V případě požadavků vlastníků pozemků pod dálničním tělesem, pod návaznými komunikacemi a přivaděči na směnu těchto pozemků, respektive na výkup celých pozemků, tj. i částí stavbou nezasažených, poskytovalo město pozemky pro směny. Nelze tedy hovořit o přímých finančních nákladech, ale spíše o poskytnutí majetku města nemovitého charakteru pro směny nemovitostí v trase dálnice a souvisejících komunikací tak, aby se stavba urychlila. Pokud by tento proces postupoval pouze prostřednictvím výkupů, stavba by byla zahájena a tedy i dokončena mnohem později.
Jak bude řešeno dopravní spojení obcí "za obchvatem" s městem Plzní?
Kromě dálnice se město zabývá ve spolupráci s Plzeňským krajem a dopravci i návaznými věcmi, tedy organizací dopravní obslužnosti směrem na Nepomuk, Štěnovice a Klatovy, a to z hlediska obsluhy území podél dálnice linkami MHD i ČSAD. Proběhla již tři jednání a podařilo se nám zkoordinovat postup kraje, města, Plzeňských městských dopravních podniků a ČSAD. V rámci integrované dopravy Plzeňska by v definitivní fázi měly být společné zastávky MHD a ČSAD, přičemž trasy linek ČSAD v podstatě zůstanou v původních stopách.
Budou se moci občané seznámit s postupem výstavby obchvatu v posledních letech?
Jistě! U příležitosti celostátní Silniční konference 2003, která se koná v Plzni a na níž přislíbil účast i ministr dopravy Ing. Milan Šimonovský, bude v mázhauzu radnice instalována výstava o postupu výstavby obchvatu a souvisejících komunikací. Výstava se bude konat ve dnech 29. 9. - 10. 10. 2003 a zúčastní se jak investoři (Ředitelství silnic a dálnic Praha, Ředitelství silnic a dálnic, správa Plzeň), tak projektanti (Pragoprojekt, Valbek, GAK) i dodavatelé (Konsorcium Dálniční stavby Praha a Konsorcium Stavby silnic a železnic Hradec Králové).
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu