Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

K efektivnosti případné výstavby vodních děl na dolním Labi
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Haló noviny | Jan Zeman | 3. 9. 2003] [tisk]
K dopravním prioritám ČR patří i výstavba vodních děl na dolním Labi Prostřední Žleb a Malé Březno za účelem zlepšení plavebních podmínek. O jejich efektivnosti jejich prosazovatelé nepochybují. Za hlavní příčinu obrovského propadu vodní dopravy v ČR (v letech 1988-2001 se snížila v tunách o 82 % a v tunokilometrech o 64 %) uvádí nedostatečný vodní stav na dolním Labi. Že tomu tak zdaleka není, ukazuje tabulka č. 1. Z tabulky je zřejmé, že vodní doprava je spíše ovlivněna poptávkou po dopravě než počtem splavných dnů. Např. v r. 1991 s nejnižším počtem splavných dnů objem vodní dopravy činil téměř 6 mil. tun, naopak po 2/3 splavný r. 1998 (30 % nárůst oproti r. 1990) skončil nejnižší přepravou zboží po Labi v 90. letech. Část přeprav vhodných pro vodní dopravu zanikla "transformací" ČR, jiné, zejména přepravu hnědého uhlí z Lovosic do Chvaletic, přebrala rychlejší, spolehlivější a levnější železniční doprava. Jen pro úplnost, v EU činil nárůst přepravy zboží po vodě v 90. letech 12 %.
Studie efektivnosti stavby vodních děl (Dopravní rozvojové centrum Praha pro Ministerstvo dopravy 1995) předvídala chybně vývoj nákladní dopravy v ČR do r. 2020, viz tabulka č. 2. Tabulka ukazuje, že prognózy MDS přestřelily u vodní dopravy objem přepravy v r. 1995 o 1,3 % a v r. 2000 o 272,5 %. Nelze je tudíž brát vážně. Také při posuzování různých variant dopravy, např. aut z Mladé Boleslavi do Hamburku, vyšla nejefektivněji tzv. "nulová" varianta, tj. že se nic stavět nebude a auta se budou přepravovat z M. Boleslavi do Mělníka a dále do Hamburku po železnici. Vážné jsou i rozpory v datech o předpokládaných nákladech na stavbu vodních děl. Původně činily asi 6,3 mld. Kč, v r. 1999 byly zvýšeny o 2,291 mld. Kč, v r. 2001 o další 2 mld. Kč. Dle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2003 mají ale stát jen 6,2 mld. Kč, přestože Nejvyšší kontrolní úřad došel v r. 2001 k částce podstatně vyšší - nejméně 9,6 mld. Kč. Prý je to detail. Miliardy Kč sem, miliardy Kč tam. Navíc se uvažuje s krytím 75 % těchto nákladů z fondu ISPA, který však ze své podstaty nemůže financovat projekty poškozující životní prostředí. Totiž, mimo realitu je i tvrzení, že vodní doprava je ekologicky nejšetrnější. Obecně to platí jen o dopravním hluku. Měrné emise běžných škodlivin i emise kysličníku uhličitého má v ČR zdaleka nejnižší elektrická trakce železniční dopravy.
Pokud se pro potřeby vodní dopravy musí upravovat či dokonce přehrazovat řeka, škody na vodním toku a přilehlé nivě jsou velmi vysoké. Vodní díla navíc mají vyrůst na území Chráněných krajinných oblastí České Středohoří a Labské pískovce. Tyto oblasti nejsou chráněné jen tak náhodou. Nachází se tam velké množství vzácných živočichů a rostlin. Z kriticky ohrožených druhů jmenuje bobra evropského, ostralku štíhlou ad.), ze silně ohrožených mloka skvrnitého, ještěrku živorodou, ledňáčka říčního ad.). Z chráněných rostlin můžeme uvést drobnokvět pobřežní, šáchor hnědý, potočnice lékařská atd. Stavba je ve zjevném rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ekologickou neúnosnost výstavby vodních děl na dolním Labi potvrdilo i posuzování vlivů na životní prostředí. V reakci na výsledné nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí žádali vicehejtman Ústeckého kraje Foldyna a tehdejší ministr dopravy Schling (oba ČSSD) zrušení ministerstva životního prostředí. Prý se to s demokracií nemá přehánět, zákony jsou jim pro smích a čím pochybnější projekt,' tím větší arogance. Jak potvrzují Halo noviny 28. 7. 2003, nyní Foldyna obviňuje ekology s ekoterorismu nejen ve věci vodních děl na dolním Labi. Podle staré osvědčené zásady ekoterorista volá »chyťte ekoteroristu!«

Tabulka č. 1

Pramen: Čábelka, J.; Ptáček, F. (2000): Vodní doprava v IV. transevropském koridoru se zaměřením na úsek Střekov- státní hranice

Prognóza nákladní dopravy a porovnání se skutečností v milionech tun

Pramen: MDS, vlastní výpočty

¹⁾ Rozdíl mezi prognózou a skutečností

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu