ČSPL zaznamenala v letním období miliónové ztráty [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Dopravní noviny | čtk | 11. 9. 2003] [tisk] Československá plavba labská (ČSPL) zaznamenala v červenci a srpnu v důsledku sucha miliónové ztráty. Se ztrátou se potýkají také České přístavy. Obě firmy usilují o pomoc státu. Hladové kameny vystoupily během července nad hladinu Labe v Děčíně i v Ústí nad Labem. České přístavy začaly dokonce uvažovat o propouštění. Provoz na řece se zastavil a společnosti začalo hrozit kromě hospodářských ztrát také propouštění, řekl na začátku srpna ředitel Českých přístavů v Ústí nad Labem Jiří Pardubský. Firma proto zažádala o státní pomoc.
Finanční rezerva ČSPL je omezená V ústecké pobočce Českých přístavů pracuje zhruba 30 zaměstnanců. Kolik z nich by mělo propuštění postihnout, společnost neuvedla. "Podnikáme i v oborech, které s vodou nesouvisí, a to je naše výhoda. Část zaměstnanců tedy můžeme udržet," uvedl Jiří Pardubský. V důsledku sucha zaznamenává ČSPL každodenní ztrátu kolem půl miliónu Kč. Výdaje společnosti rostou podle Milana Raba z rejdařství ČSPL také za pronájmy plavidel, která stojí v několika přístavech na Labi. Finanční rezerva společnosti je omezená. ČSPL proto usiluje o státní pomoc na vyrovnání dopadů sucha. Pro obor vyčlenilo ministerstvo dopravy před třemi lety 80 miliónů Kč, ČSPL z této částky získala 50 miliónů Kč. Před třemi lety byla situace podobná letošnímu létu. Loni plavba fungovala na omezený ponor do okamžiku, kdy vlna přívalových dešťů zasáhla jižní Čechy.
Nejhorší situace byla v letech 1947 až 1954 Nejhorší situace na Labi byla podle Jana Crka z Povodí Labe v letech 1947 až 1954, kdy byl stav vody po 96 dní jen 125 centimetrů. Situace se podle něj zlepšila po dostavbě vltavské kaskády. Severu Čech by podle rejdařů značně pomohla stavba dvou jezů, tomu ovšem již několik let brání ekologická sdružení.