Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

listárna
[plný text článku | kategorie: Děti Země | Region Nový Jičín | red | 16. 12. 2003] [tisk]
Už toho máme dost: V MS deníku 5.12.2003 napsala Ing.Ivana Jirásková, náměstkyně ministra ŽPČR článek: "Ministerstvo: Jednali jsme v zájmu Štramberka", kde se snaží prokázat, že za to, že se stále nevydalo povolení k výstavbě nové cementárny ve Štramberku, nemohou úředníci, ale nedostatečná dokumentace investora. Pokusím se reagovat. Do Moravskoslezského kraje se investoři zrovna nehrnou. Když se objeví bonitní investor, který chce ve stávajícím průmyslovém areálu vápencového lomu ve Štramberku investovat téměř 3 miliardy korun a zaměstnat téměř 200 lidí, aniž by vyžadoval po státu a městě jakékoliv výhody, děláme vše proto, abychom ho ze země vypudili. Jak jinak si totiž vysvětlit, že ani po více než třech letech od záměru zde investovat nezískal investor Lasselsberger z Rakouska stavební povolení. Za tu dobu už stojí haly jiných investorů na zelené (dříve zemědělské) louce a za tu dobu by se snad daly pořídit papíry i pro jadernou elektrárnu. Ale ne tak povolení ve výrobní zóně, kde se již téměř 130 let (dnes a denně) těží vápenec, vyrábí vápno a do roku 1997 produkoval cement. A to na technologicky zastaralém zařízení spol.Kotouč, dříve Vítkovic (či VŽKG) s. p. Kdyby starou cementárnu nelikvidoval v roce 1997 v té době přechodný vlastník Ceva Prachovice, nyní Holcim a.s. v rámci podivné tzv. privatizace "po česku", který obsadil trhy štramberské cementárny, propustil více než 400 zaměstnanců do té doby prosperujícího podniku, fungovala by dosud. Žádný tzv. zachránce Štramberka totiž proti staré cementárně nevznesl jedinou námitku, což mohu prokázat veřejně schváleným územním plánem města Štramberka z roku 1997.
Humbuk se strhl až po roce 2000, kdy se konkurence dozvěděla, že jiný investor hodlá na původních základech staré cementárny zbudovat novou, a to nejmodernější v Evropě. Cementářské lobby se nedivím, že se výstavbě nového závodu všemožně brání (cca 30 mld.Kč tržeb není peníz zanedbatelný...). Nepřekvapují mě ani některé účelově založené pseudoekologické organizace (např. jedna z nich byla založena soukromým detektivem ze severních Čech), aby se při určité dávce negativní motivace stala "seriozním" účastníkem správních řízení. Překvapuje mě však postoj Dětí Země, kteří nic neměli proti staré, k životnímu prostředí méně přívětivé cementárně, ale té nové nejmodernější nemohou přijít na chuť. A rovněž mě překvapuje postup českých úředníků. Neumím si vysvětlit, natož to zdravým rozumem objasnit občanům, proč projednání vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA) trvalo se všemi obstrukcemi od února 2001 do října 2002 (ano, celých 20 měsíců) a proč tzv. integrované povolení se vyřizuje na krajském úřadě v Ostravě od února 2003, aby jej po odvolání po devíti měsíčním úřednickém správním řízení vrátilo Ministerstvo životního prostředí v listopadu 2003 na počátek řízení k novému projednávání?
Nestačila snad zdlouhavá EIA se svými 107 podmínkami? A co na to Ti, jichž se tato problematika nejvíce dotýká, to znamená občané Štramberka a nejbližšího okolí? Nevěří svým očím a uším. V regionu, kde o slušnou práci nezavadíš, se o jeho zájmy bijí lidé z Prachovic, Prahy,Berouna či severních Čech. Drtivá většina místních obyvatel i všechna místní ekologická sdružení se vyjádřila pro novou cementárnu. Své jasné ano vyjádřily všechny dotčené samosprávy včetně té krajské. Na nedávném zasedání vlády v Ostravě byla slyšet podpora i ze strany ministrů.Tak kde je tedy ten zakopaný pes? Samozřejmě nejvíce v tlaku cementářské konkurence a s ní přímo či nepřímo propojených satelitů. Podle mého názoru také v úsilí a odvaze úředníků na všech stupních rozhodnout včas, kompetentně a nebát se odolat tlaku lobbistů. Na liknavém postupu má dle mého názoru svůj podíl i reforma veřejné správy. Zatímco v minulosti se o stavbách rozhodovalo na úrovni obec-okres, nyní se rozhoduje v linii kraj-ministerstvo, což je v rozporu s proklamovaným cílem vlády, aby se státní správa občanům co nejvíce přiblížila. Podle názoru našich odborníků, kteří obsáhlou projektovou dokumentaci studovali, bude nová štramberská cementárna dosahovat nejlepších ekologických parametrů široko daleko. To, že chceme novou investicí vyřešit některé problémy v minulosti přehlížené a vylepšit tak životní poměry dotčeným občanům města, je nasnadě. My tady dole jsme už mnohokrát v minulosti dokázali, že se o své zájmy umíme pobít sami a nepotřebujeme k tomu vzdálené "prostředníky", kteří při cestě do Štramberka zabloudí.
Naši otcové dokázali za tvrdého komunismu prosadit nerozšiřování lomu v 60.letech 20.stol., kdy tehdejší státní a stranické orgány chtěli historický Štramberk zničit. Prokázali jsme to i v roce 1994, kdy jsme prosadili odpis zásob vápence nacházející se v intravilánu starobylého města mimo stávající dobývací prostory. Myslíme si, že hůř už bylo a že moravská turistická perla Štramberk dokáže žít v přijatelné symbióze z průmyslovým závodem, a to jistě lépe než v nedávné minulosti. A tím, že tu žijeme, dokážeme si své podmínky k životu lépe pohlídat. Nestojíme o knížecí či farizejské rady. A taky jsem přesvědčen, že východ republiky nemusí být místem, kde lišky dávají dobrou noc.
Ing. Jan Socha (SNK) od roku 1990 starosta města Štramberka.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu