Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Ostrov u lávky pomalu mizí
[plný text článku | kategorie: Děti Země | Berounský deník | Jiřina Leitnerová | 26. 11. 2003] [tisk]
Úpravy koryta řeky Berounky a odstranění povodňových nánosů je rozporuplným zásahem. Zatímco obce na břehu o vyčištění usilovaly již několik měsíců a jeho zahájení přivítaly, ochránci přírody a občanská sdružení jsou proti. Ničivá povodeň v minulém roce a zvedlá Berounka letos v lednu naučila obyvatele vesnic na jejich březích dívat se na řeku s nedůvěrou. Proto zastupitelstva Karlštejna i Srbska požadovala od Povodí Vltavy, aby koryto vyčistilo od nánosů písku, štěrku a dalšího naplaveného materiálu. "Zanesené dno zvyšuje nebezpečí povodně. Jsem toho názoru, že říční koryto by se mělo vyčistit celé," řekl starosta Karlštejna Miroslav Ureš s tím, že požadoval bagrování u jezu už v jarních měsících. Podobný názor má i starosta sousedního Srbska. "Už to mohlo být hotové, kdyby do toho nezasahovala různá občanská sdružení," řekl Jaroslav Bastl, který prosazoval hlavně odstranění nánosů u srbské lávky, kde vytvořily ostrov. Oba starostové uznávají důležitost ochrany přírody, ale prioritou je pro ně bezpečí obyvatelstva. Razantní zásah Povodí Vltavy se zprvu nelíbil ani Správě Chráněné krajinné oblasti Český kras. Upozorňovala na možné ohrožení chráněných živočichů jako například užovky podplamaté a velevruba malířského. Přesto ministerstvo životního prostředí nakonec povolení k vyčištění Berounky udělilo. Předem si však vyžádalo řadu odborných posudků. Podle nich stanovilo podmínky, které je nutné dodržet.
"Bagrování nesmí poškodit porosty na březích, investor musí na své náklady zajistit přesun chráněných živočichů, kteří se v průběhu prací objeví. Mechanizace musí používat pouze ekologická maziva a hydraulické náplně bez ropných produktů," informovala mluvčí ministerstva Karolina Šůlová. "Tyto úpravy nebudou v konečném důsledku sloužit jako ochrana lidských sídel před povodněmi, ale jde spíše o těžbu nerostných surovin. Ohrozí desítky druhů chráněných živočichů," upozorňují Děti Země. Podle nich by nánosy měly odstranit pouze v nezbytně nutném rozsahu a výhradně v místech, kde skutečně v zimě hrozí hromadění ledu a tím i ohrožení domů. Děti Země požadují, aby štěrkopísek ze dna řeky využily obce, v jejichž katastru se odstraní z řeky. "Komerční využití firmami, které úpravy provádějí, chápeme jako neoprávněné, protože samotné úpravy koryta v plné výši zaplatí daňový poplatník. Nesouhlasíme ani s ukládáním na skládku, protože to je nehospodárné plýtvání se surovinovými zdroji," konstatovaly Děti Země. "Pro nás je důležité, že se sníží nebezpečí záplav. Nijak neprotestujeme, že se vybagrovaný materiál zužitkuje někde jinde. Pokud vím, je o něj zájem například v Tetíně," řekla místostarostka Srbska Eva Kabátová. Ostrov v Berounce u srbské lávky pomalu mizí pod lžicí bagru. Kolemjdoucí sledují práce se zájmem a věří, že řeka snad bude pro své okolí méně nebezpečná.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu