Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Konečně je to tady. Plzeň má obchvat
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D5, Děti Země | Právo | Ivan Blažek | 16. 12. 2003] [tisk]
To, co po včerejším slavnostním otevření berou obyvatelé města jako samozřejmost, stálo léta úporných bojů. Konečně. Poprvé v historii mohou řidiči směřující po jednom z nejfrekventovanějších silničních tahů v republice z Prahy na rozvadovský hraniční přechod jet jinudy než přímo přes Plzeň. V pondělí odpoledne byl po patnácti letech úvah, sporů a bojů zprovozněn dálniční obchvat západočeské metropole.
Ve znamení adventu
Adventní čas je pro obchvat přímo symbolický. Tři dny před Štědrým dnem roku 1988 rozhodla komunistická vládě, že dálnice mine Plzeň po jejím severním okraji. Po revoluci se ze severu stává minulostí a 20. prosince 1991 naděluje Pithartův kabinet trasu protínající jižní cíp města. "Nejpozději do roku 1997 se bude po dálnici jezdit," věštil tehdy ministr pro hospodářskou politiku Karel Dyba. Mýlil se. Po dálnici se v roce 1997 sice jezdí, ale ne kolem Plzně. Počátkem listopadu 1997 je otevřený úsek D5 od města až k Rozvadovu. Tisícovkám kamionů se tak usnadňuje cesta na Plzeň‚ ale už nikoliv přes ní. O obchvat totiž už tři roky - od doby, kdy Klausova vláda sice v roce 1994 potvrdila jižní trasu, ale v jiné variantě - zuří papírová i právnická válka mezi odpůrci a zastánci vybraného projektu. A opět vánoční čas. V prosinci 1999 boje vrcholí žalobou ekologických aktivistů a dvou dálnicí dotčených obcí k Vrchnímu soudu v Praze. Postupně ale začne Ježíšek nadělovat Plzni i pozitivnější zprávy. Na Tři krále roku 2001 padlo stavební povolení pro první úsek obchvatu mezi Sulkovem a Útušicemi, o tři měsíce později žalobci svůj spor o trasu dálnice prohráli, a tak - opět těsně po Novém roce, tentokrát 2002 - je na světě stavební povolení i pro část obchvatu Ejpovice-Černice. A konečně - 15. prosinec 2003. Slavnostní otevření obchvatu. I když provizorního. A vypadá to, že definitivní happy end, komplexní dokončení stavby, bude opět ve znamení adventu. Všechny prognózy totiž zatím hovoří o dobudování celé dálnice na sklonku roku 2006.
Bylo to na vážkách
Pondělní spouštění obchvatu provázel nebývalý humbuk. Nechyběl velkolepý ohňostroj, prý jako dar Plzeňanům, ani gigantický raut pro sedm set lidí. "Kdyby nám někdo před třemi roky řekl, že v roce 2003 budeme otevírat obchvat, tak by tomu nikdo nevěřil," popsal své pocity jeden z pozvaných hostů, plzeňský primátor Jiří Šneberger (ODS), který si od zprovozněné stavby slibuje hlavně to, že z města zmizí 2500 tranzitních kamiónů denně. Jak však podotkl, dnes už berou Plzeňané dálnici za humny spíše jako samozřejmost. "Ale v roce 1997 to vypadalo tak, že nebude ani za deset let. Nebylo jisté nic. Zda to bude v roce 2004, nebo 2006. A nebo 2016," připomněl primátor. "Až do konce soudního sporu na jaře roku 2001 byl osud obchvatu na misce vah. Tým lidí, který dokázal soud vyhrát, tak má o stavbu asi největší zásluhu," dodal.
Na straně poražených a nepozvaných stojí například ekologický aktivista z Dětí Země Jan Rovenský. Zřejmě nejznámější vojevůdce tábora, který se rozhodl bojovat za jinou, kratší trasu dálnice než onu schválenou. "Na slavnostní otevření mě nepozvali. Jestli mě to překvapuje? Ani ne," usmívá se dnes Rovenský. Připouští, že kauza obchvatu Plzně ekologům na popularitě nepřidala. "Kdybychom v roce 1994 věděli, že se nám tu kratší variantu nepodaří prosadit, tak bychom si tu spoustu času a energie asi ušetřili. Na druhou stranu, pokud by byla alespoň nějaká šance, šli bychom do toho znovu," uzavřel. Nepřízeň osudu se dálničnímu obchvatu Plzně nevyhnula ani při jeho otevření. Sněhová vánice, která se tu včera po druhé hodině odpolední strhla a zkomplikovala koloně hostů průjezd po zbrusu nové komunikaci, jako by symbolizovala potíže, kterým musela stavba po minulých patnáct let čelit.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu