Zamítnutí stavby jezů na Labi bouří emoce [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Právo | Rudolf Prchal | 27. 11. 2003] [tisk] Středeční rozhodnutí ministerstva životního prostředí nepovolit výstavbu dvou jezů na dolním toku Labe vyvolalo v Ústeckém kraji rozdílné reakce. Zatímco politiky a rejdaře přivedlo toto rozhodnutí do bojovné nálady, tak ekologové neskrývali radost ze svého vítězství.
Zklamaný Foldyna Zjevně zklamaný náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD) Právu řekl, že se poradí se starosty, primátory i s kolegou hejtmanem o společném postupu proti ministerstvu životního prostředí. "Samospráva je pro stavbu jezů, která je ve veřejném zájmu. Svým rozhodnutím tak ministerstvo tomuto zájmu škodí," doplnil pro Právo Foldyna. Zamítnutí výstavby vodních děl v Malém Březně na Ústecku a v Prostředním Žlebu na Děčínsku podle Foldyny omezí ekologickou a levnější lodní dopravu. "Zvýší se tak počet kamiónů na silnicích, které už nyní značně komplikují život obyvatelům Ústeckého kraje," poznamenal a připomněl i obstrukce ekologů, které prodlužují výstavbu posledních dvou úseků dálnice Praha – Ústí nad Labem – Drážďany (D-8). "Jednoznačně tvrdím, že ministr životního prostředí svými rozhodnutími poškozuje občany a životní prostředí Ústeckého kraje," zdůraznil Foldyna.
Beznaděj a potěšení Nespokojena s rozhodnutím ministerstva Libora Ambrozka je i Československá plavba labská. Člen jejího představenstva Miroslav Šefara je přesvědčen, že pokud by plavba byla jen v rukou ministerstva životního prostředí, tak by zcela určitě skončila. "Dělá totiž všechno proto, aby zlikvidovalo ekologickou dopravu," řekl ve středu Šefara. Vláda podle něj o výstavbě jezů rozhodla už nejméně třikrát, ale není schopna plnit svá rozhodnutí. "Nás to velice těší, ale musíme být nadále opatrní, protože zastánci jezů jen tak nekapitulují," uvedl ředitel ústecké ekologické společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. Zamítnutí výjimky ze zákona o ochraně životního prostředí, která je pro stavbu jezů nutná, považuje Páleník za úspěch veřejnosti. "Bezesporu určitou roli na rozhodnutí ministerstva sehrála i naše společnost, která organizovala veřejnou diskusi, podílela se na založení Unie pro řeku Labe a získala 13 000 podpisů pod petici na zachování dolního toku Labe bez jezů," prohlásil Marian Páleník. Ke stavbě vydalo ministerstvo již v minulosti nesouhlasné stanovisko z hlediska hodnocení vlivů na životní prostředí. S umístěním stavby v chráněných krajinných oblastech nesouhlasí ani správy obou postižených chráněných krajinných oblastí - CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce.
Šlo i o miliardy Stavba jezů, včetně prohloubení dna řeky tak, aby byla celý rok splavná pro lodě s ponorem 140 centimetrů, měla stát 6,2 miliardy korun. Podle ministerstva dopravy měly jezy zvýšit přepravu zboží po Labi na tři až čtyři milióny tun ročně. Nyní to je 1,3 miliónu tun. Prohloubení mělo pomoci loďařům překonat hlavně suchá období, která jim neumožňují vyplout i půl roku. Zboží v tomto období putuje do Německa ve větší míře po železnici.