Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Tunel pod Červenohorským sedlem má zelenou
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR | Právo | Bára Haušková a Petr Marek | 3. 12. 2003] [tisk]
Výrazný posun nastal v minulých dnech ve vztahu k připravované výstavbě tunelu pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách, kterou hodlá realizovat šumperská firma Lesostavby. Ministerstvo životního prostředí totiž schválilo studii vlivu stavby na životní prostředí, podle které tunel negativní vliv na přírodu mít nebude. "Jsem samozřejmě spokojen. Jde ale jen o dílčí krok. Příprava tunelu, to je běh na dlouhou trať. Čeká nás tedy další boj a složitá jednání s krajem," řekl Právu technický ředitel Lesostaveb Jan Doležel s tím, že jeho firma nyní bude usilovat, aby tunel získal statut veřejné zakázky.
Zákon umožní vyvlastnění pozemků
"Jen u takové stavby zákon umožní vyvlastnění pozemků, které je v tomto případě naprosto nezbytné. Bez toho bychom se dál nedostali," konstatoval Doležel a dodal, že tunel je sice součástí územního plánu Velkého územního celku Jeseníky, ne však jako veřejně prospěšná stavba. "Je proto nutné provést v něm změnu, která je nyní v kompetenci vlády. Podle připravované novely stavebního zákona má však přejít na kraje. Naším cílem proto je, prosadit tunel jako veřejně prospěšnou stavbu do územního plánu Olomouckého kraje. Podaří-li se to, nemělo by výstavbě již nic bránit," vysvětlil Doležel.
Tunel jako optimální řešení
Podle Pavla Gremlici z Krajského úřadu v Olomouci není důvod, aby tunel, a to i jako veřejně prospěšná stavba, nebyl do krajského územního plánu zahrnut. "Vyšel nám jednoznačně jako optimální řešení," řekl Právu Gremlica. Upozornil ale, že vypracování zmíněného dokumentu bude časově náročné. "Od zadání to potrvá dva až dva a půl roku. Zvažujeme proto, zda se tím má zabývat nynější, nebo až příští krajské zastupitelstvo. Rozhodnutí by mohlo padnout v druhé polovině roku 2004," dodal Gremlica. Zatímco pro investory znamená stanovisko ministerstva životního prostředí k výstavbě tunelu pod Červenohorským sedlem krok vpřed, dotčeným obcím a také ochranářům se nelíbí. Třeba v Loučné nad Desnou má totiž ještě před tunelem vyrůst obchvatová komunikace. "Hodili nás přes palubu. Instituce, která má prosazovat zájmy životního prostředí, se jednoznačně postavila na opačnou stranu," řekl Právu starosta Loučné Pavel Martínek (ČSSD) a informoval, že proti tunelu i obchvatu bude obec bojovat prostřednictvím petice. "Rozhodli jsme se tak na popud obyvatel. Je to poslední šance, jak ovlivnit především ministerské úředníky," tvrdí Martínek. Petiční archy naleznou lidé v prosinci jak na zdejší radnici, tak i v obchodech. "Ve vzdálenějších částech, jako například v Koutech nad Desnou, budou obcházet domy někteří lidé, aby i chataři a rekreanti měli šanci se podepsat," podotkl starosta s tím, že v lednu po skončení podpisové akce poputují archy na Olomoucký kraj, ministerstvo životního prostředí a do Parlamentu ČR.
Loučná sází na podnikání
Loučná ve svém rozvoji sází na podnikání v oblasti cestovního ruchu. S tím však podle Martínka úzce souvisí mj. i vzhled krajiny. "Nedokážu si představit někoho, kdo by přijel na rekreaci tam, kde pár metrů od hotelu jezdí po silnici auta, nebo že by šel do lesa či se vykoupat do řeky," kroutí hlavou starosta. "Přitom stát se již v roce 1996 rozhodl investovat do nynější komunikace, vedoucí přes horský masív dvě miliardy korun, z nichž by se kromě opravy měla dočkat i rozšíření," dodal Martínek a smutně konstatoval, že v místech napojování obchvatu a průjezdu, tedy ve Filipovicích, místní části Bělé pod Pradědem, a Koutech, místní části Loučné, si v případě existence tunelu už jen stěží někdo postaví dům. "Tyto místní části by tunel, resp. rychlostní komunikace zlikvidovaly," míní Martínek. "Když jsme si vybírali místo k postavení rekreačního domu, zlákala nás právě zdejší příroda. Vůbec jsme nezjišťovali, jestli zde má něco vzniknout," řekla Právu Michaela Kunertová, která pár metrů od plánované silnice se svým manželem zahájila letos stavbu. Tunel nadále odmítají i v Bělé pod Pradědem a ochranáři. "Postoj obce se nijak nemění. Jsme jednoznačně proti tunelu. Budeme se zajímat, co ministerské úředníky k podpoření této stavby vedlo, a poté se dohodneme, jak budeme postupovat dál," uvedl starosta Bělé pod Pradědem Miroslav Kružík (nezávislý). "Náš názor na tranzitní komunikaci s obchvaty je stále negativní. Obchvaty ale bohužel statut veřejně prospěšné stavby už mají. U tunelu ale budeme při zpracovávání územního plánu kraje důsledně prosazovat, aby se tak nestalo, a to v zájmu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky," tvrdí šéf jesenických ochranářů Jan Halfar.
Největší stavba svého druhu
Tunel pod Červenohorským sedlem by byl největší stavbou svého druhu v republice. Výstavba kratší varianty (6,5 kilometru) by si vyžádala zhruba 5,5 miliardy korun, delší varianta (7 kilometrů) o jednu miliardu korun více. "Návratnost této investice se předpokládá až do 25 let, podle výše mýtného," informoval Doležel.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu