Ekologický právní servis, Kostnická 1324, 390 01 Tábor

Kancelář veřejného ochránce práv
Údolní 39
602 00 Brno

V Táboře dne 29. listopadu 2002

Věc: Podnět Veřejnému ochránci práv k přezkoumání postupu Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří a Ministerstva životního prostředí ČR

Dle ust. § 10 a § 11 zák. č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv podáváme tímto podnět na přezkum postupu Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří (dále jen “Správa”) a Ministerstva životního prostředí ČR ve věci udělování souhlasu dle § 12 odst. 2 a souhlasu dle § 44 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ke stavbě “Dálnice D8 - stavba 0805 Lovosice – Řehlovice”.

Žádáme, aby Veřejný ochrance práv přezkoumal, zda byl postupem uvedených orgánů porušen všeobecně závazný právní předpis, zejména:

- odst. 2 § 70 zák. č. 114/1992 Sb., tím, že bylo občanskému sdružení Děti Země fakticky znemožněno účastnit se řízení podle § 12 odst. 2 téhož zákona,

- porušení procesních práv občanského sdružení Děti Země, jako účastníka řízení o vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., zejména práva na vyjádření se k předmětu řízení,

- ust. § 3 odst. 45 a § 46 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení tím, že uvedené orgány nerozhodovaly v případě vydání souhlasu podle § 12, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny na základě spolehlivě zjištěného stavu věci,

- ust. § 65 zákona o správním řízení tím, že podnět obč. sdružení Děti Země podle tohoto ustanovení, který směřoval proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí nevyřídil vedoucí ústředního orgánu státní správy, jak toto ustanovení ukládá.

Rovněž žádáme, aby Veřejný ochránce práv přezkoumal konzistentnost rozhodování Ministerstva životního prostředí ČR, když na jedné straně v rozhodnutí ze dne 22.5. 2001 (č.j.: 530/499/2001-RNDr. Abt./CV) konstatuje, že bez předchozího udělení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny není možné, aby příslušný orgán ochrany přírody vydal souhlas s umístěním stavby dle § 44 téhož zákona a na straně druhé v rozhodnutí ze dne 14.11. 2002 č.j.: SRK/721/P-1366/02 tvrdí, že jsou tato dvě řízení na sobě nezávislá a jedno rozhodnutí nepodmiňuje vydání druhého.

Navrhujeme, aby veřejný ochránce práv zahájil v souladu s § 14 zák. č. 349/1999 Sb., šetření.

Bližší odůvodnění:

1. Občanské sdružení Děti Země se dlouhodobě zabývá kauzou výstavby dálnice D8 Praha - Ústí nad Labem - Drážďany. Tato dálnice má procházet, jako jediná v ČR, chráněnou krajinou oblastí, ustavenou na základě § 25 a násl. zák. č. 114/1992 Sb. Z této skutečnosti je zřejmé, že vedení dálnice přes chráněnou krajinnou oblast je z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., velmi citlivou záležitostí.

Z hlediska tohoto právního předpisu je k umístění stavby dálnice nutné získat několik souhlasů a závazných stanovisek, přičemž jedním z nich je souhlas z hlediska zásahu do krajinného rázu CHKO, který je chráněn ust. § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Vzhledem k tomu, že chráněné krajinné oblasti jsou dle zákonné definice, obsažené v § 25 cit.: „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinnou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení...“, je zřejmé, že hodnota krajinného rázu CHKO je vyšší a tudíž je vyšší i intenzita zájmu na jeho ochraně.

Z této skutečnosti lze dovodit, že řízení o souhlasu dle § 12 by mělo vycházet z dobře zjištěného stavu věci a orgán ochrany přírody by se mu měl věnovat ZVLÁŠŤ PEČLIVĚ.

V uvedeném případě souhlasu se zásahem do krajinného rázu CHKO České středohoří stavbou dálnice D8 0805 Lovosice - Řehlovice však těmto požadavkům Správa ani ministerstvo nedostály, a to z těchto důvodů:

a)

dne 19.4. 2001 oznámila Správa zahájení řízení o udělení souhlasu se stavbou dálnice podle § 44 zákona o ochraně přírody a krajiny (č.j.: 20103/XII) a zároveň stanovila lhůtu k podání připomínek a námitek (do 16.5. 2001). Děti Země, účastník řízení na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, podali své vyjádření dne 16.5. 2001. Následně vydala Správa dne 21.5. 2001 rozhodnutí - souhlas s umístěním stavby dle § 44, ale zároveň i souhlas se zásahem do krajinného rázu dle § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Souhlas podle § 12 byl tedy vydán, aniž by se zahájením řízení byli informováni jeho účastníci. Vzhledem k tomu, že v rámci řízení nebylo Správou nařízeno ústní jednání ani místní šetření (ačkoliv to sdružení Děti Země výslovně navrhovalo), nebyla ani v průběhu řízení možnost vyjasnit si tento rozpor, že předmětem zahájeného řízení je i souhlas se zásahem do krajinného rázu podle § 12. Uvedeným postupem Správy tak bylo občanské sdružení Děti Země, jako účastník řízení, zkráceno na svém právu vyjádřit se k předmětu řízení (tj. udělení souhlasu se zásahem do krajinného rázu), neboť mu nebylo známo, že vydání tohoto souhlasu je předmětem řízení.

Z popsaného postupu Správy lze dovodit porušení odst. 2 § 70 zák. č. 114/1992 Sb., tedy porušení povinnosti správního orgánu informovat občanské sdružení, které má podanou žádost, o zahajovaných správních řízeních,


b)


podklady pro vydání rozhodnutí - souhlasu se zásahem do krajinného rázu dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb., shromážděné Správou, jsou zcela nedostatečné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci - vlivu dálnice na krajinný ráz, jak to požaduje § 46 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

Ani odůvodnění rozhodnutí Správy ze dne 21.5. 2001 (č.j.:2103/XII-8/01-Ký) neobsahuje argumenty Správy, které by odůvodňovaly souhlas se stavbou právě z hlediska krajinného rázu a není tedy možné konstatovat, že Správa posoudila vliv stavby na krajinný ráz v rámci vlastního správního uvážení (odůvodnění rozhodnutí neobsahuje popis správního uvážení Správy v tomto směru).

Občanské sdružení Děti Země ve svém podnětu ministrovi životního prostředí (na něhož se obrátilo s žádostí přezkum rozhodnutí Správy a odvolacího rozhodnutí MŽP ze dne 19.9. 2001 podle § 65 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení) přesvědčivě dokázalo, že shromážděné podklady nemohou poskytnout ucelený obraz o skutečném vlivu dálnice D8 na krajinný ráz CHKO.

Poukázalo zejména na skutečnost, že vysoká hodnota krajinného rázu v CHKO České středohoří si zaslouží zpracování speciálního odborného materiálu, hodnotícího vliv celé stavby D8 - 805 na krajinný ráz. Obzvláště proto, že detailní posouzení liniových staveb (zejm. dálnic) na krajinný ráz, které jsou plánovány mimo chráněná území (ve volné krajině) je běžnou praxí (např. pro úsek dálnice D8-0807 Trmice – Ústí nad Labem – státní hranice si příslušné dva správní orgány v rámci řízení dle § 12 takový odborný posudek o vlivu dálnice na krajinný ráz nechaly zpracovat, dokonce i oponentní stanovisko).

Z toho důvodu zadalo z vlastního podnětu občanské sdružení Ekologický právní servis zpracování posudku o vlivu stavby dálnice D8-0805 na krajinný ráz v CHKO České středohoří u Fakulty architektury Českého vysokého učení technického. Ze závěrů tohoto posudku vyplývají pro zákonnost rozhodovacího procesu Správy a MŽP (jako odvolací instance) tyto skutečnosti:

- podklady, které Správa použila pro rozhodnutí o souhlasu se zásahem do krajinného rázu, jsou pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci nedostatečné (kap. A2 materiálu „Vyhodnocení zásahu do krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“, FA ČVUT Praha, září 2002, str. 4 a násl.),
- předložené řešení vedení dálnice přes CHKO České středohoří je z hlediska § 12 zák. č. 114/1992 Sb., nepřijatelné (str. 46 materiálu citovaného výše).

Z těchto skutečností je patrné, že Správa nezjistila dostatečně spolehlivě skutečný stav věci, tedy míru zásahu do zájmů chráněných ust. § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, stavbou dálnice a porušila tak ust. § 46 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Rozhodnutí Správy, potvrzené v odvolacím a mimoodvolacím řízení ministerstvem životního prostředí je tak podle těchto podkladů v rozporu se skutečným stavem věci.

2. Proti rozhodnutí Správy, které bylo v odvolacím řízení potvrzeno rozhodnutím MŽP ze dne 19.9. 2001, se občanské sdružení Děti Země ohradilo postupem podle § 65 a násl zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení a zaslalo dne 21.3. 2002 podnět k zahájení mimoodvolacího řízení ministrovi životnímu prostředí.

Odpovědí na tento podnět byl přípis I. náměstkyně ministra životního prostředí, JUDr. Římanové ze dne 10.7. 2002, kterým byly námitky Dětí Země odmítnuty. Občanské sdružení Děti Země považuje tento postup, tedy vyřízení podnětu I. náměstkyní ministra a nikoliv ministrem jako vedoucím ústředního orgánu státní správy, za porušení ust. § 65 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

Toto ustanovení dává vedoucímu ústředního orgánu možnost přezkoumat pravomocná rozhodnutí ústředních orgánů (v daném případě ministerstva životního prostředí). Jestliže se rozhodne právně vadné rozhodnutí přezkoumat, vydá ve správním řízení rozhodnutí, kterým ho změní nebo zruší. Naopak, neshledá-li vedoucí ústředního orgánu důvody pro přezkoumání napadeného rozhodnutí, vyřídí podnět neformálním dopisem.

Zákon však nedává vedoucímu ústředního orgánu možnost svěřit tuto pravomoc pracovníkovi svého úřadu. Ostatně by to bylo i v rozporu se zásadou dvouinstančnosti, kterou lze analogicky vztáhnout i na postup podle § 65 a násl. zákona o správním řízení, pokud by o podnětu na přezkum rozhodnutí ministerstva rozhodoval tentýž orgán, čili ministerstvo životního prostředí.

3. Občanské sdružení Děti Země ve svém podnětu ze dne 21.3. 2002, směřujícímu proti rozhodnutí MŽP o potvrzení souhlasu Správy se zásahem do krajinného rázu stavbou dálnice D8 - 805 upozornilo na skutečnost, že se v trase dálnice nachází zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (dle vyhl. č. 395/1992 Sb.).

V odpovědi I. náměstkyně ministra JUDr. Římanové se lze dočíst, že výstavbou dálnice budou opravdu některé druhy chráněných rostlin pravděpodobně negativně dotčeny. Ani tato skutečnost však nevedla ke zrušení napadeného rozhodnutí podle § 12 a § 44 zák. č. 114/1992 Sb., ačkoliv samo ministerstvo již v předchozích případech deklarovalo, že nezbytnou podmínkou pro vydání souhlasu podle § 44 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů podle § 56 téhož zákona (viz rozhodnutí MŽP ze dne 22.5. 2001, č.j.: 530/499/2001 - RNDr. Abt/CV, str. 3 cit.: „Bez předchozího udělení výjimky ze zákazů uvedených v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nelze vydat souhlas s umístěním stavby“).

Občanské sdružení Děti Země tedy s odvoláním na výklad obsažený v citovaném rozhodnutí podalo dne 24.7. 2002 s odkazem na § 62 odst. 1 písm. a) zák. č. 71/1967 Sb., návrh na obnovu řízení dle ust. § 44 a § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť se potvrdilo, že výstavbou dálnice budou likvidováni jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a tedy že nezbytným podkladem pro vydání souhlasu s umístěním stavby jsou výjimky z ochranných podmínek těchto zvláště chráněných druhů.

Ministerstvo životního prostředí však vydalo dne 4.9. 2002 rozhodnutí, kterým přerušilo řízení o návrhu obnovy výše uvedených řízení dle § 44 a § 12 s odůvodněním, že v té době MŽP a Správou vedená řízení o povolení výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů jsou předběžnou otázkou podle zákona o správním řízení a do vyřešení této předběžné otázky se řízení o obnově přerušuje.

S tímto postupem se však občanské sdružení Děti Země nemohlo ztotožnit (rozhodnutí o výjimkách není předběžnou otázkou k rozhodnutí o povolení obnovy řízení) a proto se dne 25.9. 2002 obrátilo znovu na ministra životního prostředí s podnětem k přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení dle § 65 a násl. zák. č. 71/1967 Sb.

Ministr ve své odpovědi ze dne 14.11. 2002 (č.j.: M/101101/02, SRK/721/P-1366/02) rozhodnutí svého úřadu o přerušení řízení zrušil, avšak v odůvodněné konstatoval, že řízení podle ust. § 12 a § 44 je samostatným řízením vůči řízení o povolení výjimky podle ust. § 56 téhož zákona. Tato dvě řízení se podle názoru ministra nepodmiňují, a proto výsledek řízení podle uvedeného ustanovení tohoto zákona nemá charakter předběžné otázky v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení o udělení souhlasu podle ust. § 12 a § 44 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Tímto výkladem ministr popřel předchozí rozhodnutí svého úřadu (ze dne 22.5. 2001, č.j.: 530/499/2001 - RNDr. Abt/CV), aniž by se s tímto faktem v odůvodnění odpovědi na podnět Dětí Země nějak argumentačně vypořádal. Rozhodování MŽP tak v této věci vykazuje značnou dávku účelovosti, nahodilosti a nesystémovosti, nevzbuzuje důvěru ve správnost rozhodování a je nepřesvědčivé. Porušuje tak ust. § 3 odst. 4 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

4. Na základě toho, co bylo výše uvedeno jsme přesvědčeni, že rozhodnutí Správy CHKO o souhlasu se stavbou dálnice D8 -0805 podle § 12 a § 44 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bylo vydáno v rozporu se zákonem a mělo být v mimoodvolacím řízení ministrem zrušeno.

Žádáme Kancelář Veřejného ochránce práv, aby přezkoumal postup Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří a Ministerstva životního prostředí ČR v této věci a v případě, že se potvrdí skutečnosti v tomto podání uvedené, aby doporučil rozhodnutí zrušit pro rozpor se zákonem.

V případě zájmu je naše sdružení schopné učinit osobní návštěvu v Brně, aby v rámci urychlení celého šetření vysvětlilo případné nejasnosti.

S pozdravem

Mgr. Pavel Doucha
Ekologický právní servis
Kostnická 1324
390 01 Tábor

člen občanského sdružení Děti Země

Přílohy:
1) Oznámení o zahájení správního řízení o udělení souhlasu podle § 44 zák. č. 114/1992 Sb., Správou CHKO České středohoří ze dne 18.4. 2001,
2) Souhlasné stanovisko Správy CHKO České středohoří se stavbou dálnice D8 - 0805 podle § 44 a § 12 zák. č. 114/1992 Sb., ze dne 21.5. 2001,
3) Zamítnutí odvolání občanského sdružení Děti Země proti uvedenému rozhodnutí Správy Ministerstvem životního prostředí ze dne 19.9. 2001,
4) Podnět Dětí Země podle § 65 zák. č. 71/1967 Sb., k přezkoumání uvedeného rozhodnutí ministerstva životního prostředí a Správy CHKO ze dne 21.3. 2002,
5) Odpověď na podnět Dětí Země, který dne 10.7. 2001 zaslala I. náměstkyně ministra životního prostředí JUDr. Římanová,
6) Návrh Dětí Země na obnovu řízení podle § 44 a § 12, podaný k ministerstvu životního prostředí dne 24.7. 2002,
7) Rozhodnutí MŽP o přerušení řízení o návrhu na obnovu řízení ze dne 4.9. 2002,
8) Stížnost a podnět Dětí Země na uvedené rozhodnutí ministerstva o přerušení řízení o obnově řízení dle § 65 zákona o správním řízení ze dne 25.9. 2002,
9) Rozhodnutí ministra životního prostředí o podnětu a stížnosti Dětí Země, které bylo vydáno dne 14.11. 2002,
10) Stavba dálnice D8, stavba 0805 Lovosice - Řehlovice - Vyhodnocení zásahu do krajinného rázu ve smyslu § 12 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, FA ČVUT Praha, září 2002 (odborný posudek).

formát pro tisk
formát pro tisk »
 

zobrazit mapu stránek ČSDK

... přihlašte se na Akci Falco a pomozte tak ochránit ohrožené krály nebes

poslední aktualizace 19. září 2006 navrcholu.cz
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu