Na počátku tohoto týdne došlo v tuzemských sdělovacích prostředcích k dezinformaci čtenářů na základě údajů od ministra dopravy a spojů doc.ing. Antonína Peltráma po jeho návštěvě u rakouského ministra hospodářství, podle nějž plánuje Rakousko vybudovat dvě dálniční spojení Vídně s Moravou. Skutečnost je však odlišná.

Rakouské spolkové úřady plánují výstavbu dálnic z Vídně ve směrech na Brno i na Znojmo pouze na třetině trasy od Vídně po naši státní hranici (ve směru na Brno jen po Wolkersdorf). Zbývající části obou tras mají být budovány pouze jako dvoupruhové rychlostní silnice. Vyplývá to ze studie, kterou si nechala zpracovat rakouská spolková rada ministrů. Rakouská legislativa totiž umožňuje výstavbu jen takových silnic, jejichž kapacita odpovídá intenzitě dopravy. Stejným způsobem se plánuje výstavba silnice z Lince směrem na České Budějovice.

U silničního spojení na Brno rakouská strana uvažuje s překročením naší státní hranice ve třech lokalitách (1) Alt Prerau / Nový Přerov (MDS ČR navrhovaná R 52 z Brna a Pohořelice), (2) Drasenhofen / Mikulov (stávající trasa v 90. letech rekonstruované silnice z Brna I/52) a (3) Poštorná (Břeclav), přičemž od Vídně až k Mistelbachu mají všechny varianty stejnou trasu.

Z moravské strany byla do Mikulova v 90. letech vybudována dvoupruhová silnice, tato trasa je nejkratší a stávající i budoucí dopravě svou kvalitou i kapacitou plně vyhoví. Také na rakouské straně je trasa na Mikulov kratší než obě ostatní.

Český a Slovenský dopravní klub proto podporuje dostavbu dvoupruhové trasy přes Mikulov i na rakouské straně. Nejkratší trasa znamená nejmenší provozní náklady, nejmenší znečištění ovzduší emisemi a méně nehod. Novopřerovská (západní) trasa je zcela nepřijatelná pro svou přílišnou délku a dopravní nevýhodnost, břeclavská varianta je sice výhodná z pohledu napojení střední a severní Moravy, slovenského Záhorí a Polska, ale pro spojení Brna s Vídní je příliš dlouhá. Avšak v případě nutnosti zkapacitnění spojení Vídně s Brnem je břeclavská varianta pro čtyřpruhovou silnici nejlepší, neboť území Novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava je pro čtyřpruhovou silnici neprůchozí a protože z Brna do Břeclavi vede nevyužitá dálnice D 2.
 

Za správnost ručí Martin Robeš.

K nahlédnutí jsou k dispozici části mapových podkladů z rakouské studie, obsahující trasování příhraničních úseků tří variant siliničního spojení Vídeň - Brno.

Tisková zpráva byla zpracována s použitím informací od vídeňského člena klubu Ing. Jiřího Zajíčka.

© Český a Slovenský dopravní klub, Cejl 48/50, 602 00 Brno; e-mail: dopravni.klub@ecn.cz; telefon a fax: +420-545210393; bankovní spojení: ČSOB, divize Poštovní spořitelna, č. ú. 107650089/0300. Tento dokument byl vytištěn dne z adresy . Volné šíření a používání textu nebo jeho částí s uvedením zdroje je vítáno.